Minimální mzda výrazně vzroste. Jaké budou dopady do české ekonomiky a na úrokové sazby?

ČSOB-Dealing

Vyšší výdělky potěší domácnosti, firmám i státu vzrostou náklady a ve službách zesílí mzdově-inflační tlaky.

Minimální mzda 2027, zdroj: Kurzy.cz

Minimální mzda a její růst se propisuje do nemalé části ekonomiky, a proto její dynamiku bedlivě sledujeme nejen my, ale i centrální bankéři. Co tedy čekat dál? V příštím roce se zvýší z 22 400 na 24 900 korun, tedy o 11,2 %. Odpovídat by tak měla 44,6 % očekávané průměrné mzdy, přičemž do roku 2029 chce vláda tento podíl zvýšit na 47 %.

Nejde o „politické“ rozhodnutí této vlády (jak by se mohlo zdát), ale primárně o reakci na evropskou směrnici. Ta požaduje transparentnější mechanismus stanovování minimální mzdy a jako orientační měřítko uvádí 60 % hrubé mediánové mzdy nebo 50 % hrubé průměrné mzdy.

Jak se propíše tento relativně svižný růst do české ekonomiky?

Minimální mzdu aktuálně pobírá odhadem 181 tisíc zaměstnanců a podle odhadu OECD její kupní síla patří k nejnižším v EU. Přímý dopad jejího zvýšení na celkový růst mezd zůstane spíše omezený.

Významnější může být spíše nepřímý efekt. Konkrétně, rychlejší růst nejnižších výdělků zmenší odstup vůči kvalifikovanějším zaměstnancům, kteří mohou následně usilovat o dorovnání části tohoto rozdílu. Mzdové tlaky se tak nemusí zastavit pouze u zaměstnanců pobírajících minimální mzdu.

Z pohledu firem to samozřejmě bude znamenat vyšší náklady. Ty nejvýrazněji pocítí v pracovně náročných odvětvích s větším zastoupením nízkopříjmových zaměstnanců. Jde zejména o maloobchod, pohostinství a další služby. Firmy v těchto sektorech mají zároveň omezenější prostor pro růst produktivity, a část vyšších mzdových nákladů proto mohou přenést do koncových cen. Právě inflace ve službách tak představuje hlavní kanál, jehož prostřednictvím se může zvýšení minimální mzdy propsat do celkové inflace.

Zvýšení minimální mzdy 2027, zdroj: Kurzy.cz

Navíc legislativní změny se netýkají jen minimální mzdy. Dopadají také na tzv. zaručené platy ve veřejném sektoru, které jsou na minimální mzdu navázány. Podle odhadů MPSV by zvýšení minimální mzdy mohlo v příštím roce navýšit náklady státu přibližně o 20,6 miliardy korun. Tomu odpovídá valorizační dopad na další nižší stovky tisíc zaměstnanců státu.

Více: Minimální mzdu nepobíráte? Její zvýšení se přesto může dotknout vaší peněženky

Úrokové sazby

Pro Českou národní banku jde o citlivé téma. Mzdová dynamika i inflace ve službách i po posledních slibnějších číslech stále zůstávají rychlejší, než by odpovídalo dlouhodobě stabilní dvouprocentní inflaci. Výraznější mzdově inflační impuls však od valorizace minimální mzdy nečekáme − spíše může přispět k setrvačnosti dnešní zvýšené inflace ve službách.

V základním scénáři nadále předpokládáme, že ČNB pravděpodobně ponechá úrokové sazby delší dobu beze změny. Rizika nicméně zůstávají vychýlena směrem vzhůru, a to především kvůli nejistému vývoji konfliktu na Blízkém východě a jeho možným dopadům na ceny ropy a zemního plynu.

Region: AN