Cíle a zdůvodnění návrhu koeficientu pro výpočet minimální mzdy

mpsv.cz

Pracovní příjem zaměstnanců odměňovaných minimální mzdou by měl dosahovat takové úrovně, aby zajistil důstojnou životní úroveň, omezil chudobu pracujících, podpořil sociální soudržnost, vzestupnou sociální konvergenci a snížil rozdíly v odměňování žen a mužů.

Střednědobým cílem MPSV je dosažení relace minimální mzdy k průměrné mzdě ve výši 47 %. To zároveň odpovídá úrovni orientační referenční hodnoty stanovené zákoníkem práce (viz kapitolu C).

Zároveň je nutné vzít v potaz, že nařízení vlády určuje koeficienty pro výpočet minimální mzdy vždy pro dva následující roky (v předkládaném návrhu na roky 2027 a 2028). Z toho plyne hlavní (krátkodobý) cíl tohoto nařízení – vytvoření podmínek pro plynulé dosažení střednědobého cíle.

V širším kontextu má rovněž nárůst úrovně minimální mzdy podpořit konvergenci výdělkové úrovně zaměstnanců v Česku ke mzdám vypláceným zaměstnancům v ekonomicky vyspělejších evropských zemích.

Návrh nařízení vlády vychází ze střednědobého cíle MPSV (z roku 2024). To znamená navazuje na záměr každoročního zvyšování relace minimální a průměrné mzdy o 1,2 p. b. z předchozího dvouletého období a pokračuje v postupném rovnoměrném zvyšování relace minimální a průměrné mzdy tak, aby mohlo být v roce 2029 dosaženo cca 47,0 %.

V roce 2027 by relace minimální a průměrné mzdy dosáhla cca 44,6 % a v roce 2028 by činila cca 45,8 %. Těmto relacím odpovídá koeficient 0,446 pro rok 2027 a 0,458 pro rok 2028.

Relace minimální a průměrné mzdy v posledním roce tohoto nařízení (2028) bude cca o 1,2 p. b. pod úrovní orientační referenční hodnoty. Ačkoliv její dosažení není povinností členských států EU (není to cíl) a i v případě této varianty se bude skutečně dosažená úroveň od té orientační nadále lišit, tak ale bude zřejmé, že ČR vykazuje snahu dosáhnout úrovně pohybující se v blízkosti orientační referenční hodnoty.

Dle analýzy lze aktuální pozici minimální mzdy v ČR nadále označit jako nedostatečnou. Zřejmé je to zejména u kritérií I a II, avšak při dosažení 45,8 % průměrné hrubé mzdy by mělo být zlepšení situace nízkopříjmových zaměstnanců. Rovněž v případě kritéria III u této varianty dojde ke zřejmému posílení minimální mzdy vůči klíčovým indikátorům v rámci mzdového spektra (Kaitzův index). U kritéria IV analýza konstatuje, že existuje prostor pro zvýšení minimální mzdy bez negativního dopadu na konkurenceschopnost ekonomiky a v tomto ohledu nelze při současném ekonomickém výhledu předpokládat, že by při dosažení 45,8 % průměrné hrubé mzdy došlo k překročení hospodářských limitů ČR. Lze tedy očekávat, že ex post vyhodnocení přiměřenosti po roce 2027 bude vycházet lépe než výsledky analýzy za rok 2025, resp. 2023. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání, je-li nařízení vlády navrhováno na základě tohoto zmocnění.

B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání, je-li nařízení vlády navrhováno na základě tohoto zmocnění

Účelem navrhované právní úpravy je pro rok 2027 stanovit koeficient ve výši 0,446 a pro rok 2028 ve výši 0,458. Návrh nařízení vlády je tak v souladu se zmocněním uvedeným v § 111 odst. 9 zákoníku práce:

„Koeficient pro výpočet minimální mzdy stanoví vláda nařízením po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody vždy na období 2 let, počínaje 1. lednem roku, ve kterém má být poprvé použit. Výši koeficientu je možné měnit před uplynutím období uvedeného ve větě první, jen pokud dojde k podstatné změně vnitrostátních ekonomických podmínek. Pro jednotlivé celé kalendářní roky v rámci tohoto období je možné stanovit koeficient v různé výši.“

Pro stanovení výše navržených koeficientů byla hodnocena všechna zákonem vyžadovaná kritéria, blíže viz kapitolu A, především část Analýza přiměřenosti minimální mzdy v ČR v roce 2025, Principy návrhu a Cíle a zdůvodnění návrhu. Návrh nařízení vlády je tedy rovněž v souladu se zmocněním uvedeným v § 111 odst. 3 zákoníku práce:

„Měsíční minimální mzda je součinem predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok a koeficientu pro výpočet minimální mzdy. Koeficient pro výpočet minimální mzdy se stanoví tak, aby výsledná výše minimální mzdy byla přiměřená zejména ve vztahu ke kupní síle minimální mzdy s ohledem na životní náklady, obecné úrovni mezd a jejich rozdělení, tempu růstu mezd, dlouhodobému vývoji a míře produktivity. K posouzení přiměřenosti minimální mzdy se použije rovněž orientační referenční hodnota 47 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Takto vypočtená výše měsíční minimální mzdy se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.“

C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecními právními zásadami práva Evropské unie a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

V obecné rovině je třeba uvést článek 151 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), který stanoví, že cílem Unie a členských států je mimo jiné i zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby došlo k jejich harmonizaci při zachování tendence k jejich zlepšování, a zejména pak článek 8 SFEU, podle kterého Unie usiluje ve všech činnostech, ve kterých má pravomoc (tj. mimo jiné i v sociální oblasti) o to, aby se odstraňovaly nerovnosti. Stanovení koeficientů pro výpočet minimální mzdy, které povedou ke zvýšení úrovně minimální mzdy v ČR, tyto cíle naplňuje.

Podle čl. 153 SFEU Unie podporuje a doplňuje činnost členských států v oblasti pracovních podmínek, ale nezasahuje do stanovování odměny za práci. Není tedy v rozporu s předloženým návrhem.

V případě směrnice o přiměřených minimálních mzdách v EU, která upřesňuje proces stanovování a aktualizace minimální mzdy, lze konstatovat, že tento návrh je přímou aplikací zákonného rámce pro stanovení a aktualizaci přiměřené minimální mzdy. V kontextu tohoto návrhu nařízení vlády je klíčový článek 5 směrnice, se kterým je v souladu. A to přesto, že došlo po zásahu Soudního dvora EU na základě žaloby Dánska podpořené Švédskem (ve věci C-19/23) k úpravě článku 5 směrnice (vypuštěním odst. 2 a úpravě odst. 3), není ČR s aktuálním zněním § 111 zákoníku práce v rozporu s revidovanou směrnicí. Členským státům nic nebrání aplikovat různě zvolená kritéria přiměřenosti nebo zamezovat poklesu minimální mzdy. Členské státy EU se zákonem stanovenými minimálními mzdami mají nadále povinnost vyhodnocovat přiměřenost minimální mzdy v procesu stanovení a aktualizace minimální mzdy. Lze tedy konstatovat, že žádná analýza přiměřenosti minimální mzdy se v praxi neobejde bez vyhodnocení kupní síly minimální mzdy, úrovně a dynamiky mezd v národní ekonomice
a zohlednění vývoje a úrovně produktivity.

Dále je třeba mít na zřeteli také směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání. Návrh je s uvedenou směrnicí Rady 2000/78/ES plně v souladu. Návrh není v rozporu ani s judikaturou soudních orgánů EU či obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

Garance určité minimální mzdy je závazek vyplývající z Charty základních sociálních práv pracujících Evropských společenství, která se z hlediska úpravy a obsahu práv shoduje s těmi, která jsou upravena v Evropské sociální chartě. Návrh zároveň v konečném důsledku povede ke zvýšení poměru minimální mzdy k průměrné mzdě a usiluje o dosažení souladu s požadavky Charty v duchu závěrů kontrolního výboru Rady Evropy.

Navrhovaná právní úprava minimální mzdy je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Navrhovaná změna způsobu stanovování minimální mzdy je v souladu s Úmluvou mezinárodní organizace práce č. 26 o zavedení metod stanovení minimálních mezd a Úmluvou mezinárodní organizace práce č. 99 o metodách stanovení minimálních mezd v zemědělství. Návrh je v souladu s ostatními mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.

D. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny

Dne 1. srpna 2024 nabyl účinnosti zákon č. 230/2024 Sb., kterým se mění zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, který zavedl tzv. valorizační mechanismus minimální mzdy. Minimální mzda je upravena v § 111 zákoníku práce a je definována jako nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci svému zaměstnanci, který nemá právo na některou z nejnižších úrovní zaručeného platu podle § 112 odst. 2 zákoníku práce.

Mechanismus výpočtu měsíční minimální mzdy je uveden v § 111 odst. 3 zákoníku práce – viz kapitolu B výše. K posouzení přiměřenosti se použije rovněž orientační referenční hodnota 47 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství.

Parametrické nastavení valorizačního mechanismu stanovuje nařízení vlády. Vláda má povinnost každé dva roky stanovit svým nařízením koeficienty pro výpočet minimální mzdy tak, aby mohlo každoročně MPSV provést příslušný výpočet a vyhlásit výši měsíční a hodinové minimální mzdy sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

Právní úprava předpokládá pro vyhlášení minimální mzdy následující postup:
- Nejpozději do 31. srpna 2026 bude sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv Ministerstvem financí vyhlášena predikce průměrné hrubé mzdy pro následující kalendářní rok.
- Vláda svým nařízením (tento návrh) stanoví koeficienty pro výpočet minimální mzdy na roky 2027 a 2028.
- MPSV na základě nařízení vlády o koeficientu pro výpočet minimální mzdy (tento návrh) vypočte (součin predikce průměrné hrubé mzdy pro rok 2027 a koeficientu pro rok 2027), zaokrouhlí na stokoruny nahoru a vyhlásí do 30. září 2026 výši minimální mzdy pro kalendářní rok 2027 sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
- Nejpozději do 31. srpna 2027 bude vydána sdělením Ministerstva financí predikce průměrné hrubé mzdy pro následující kalendářní rok.
- MPSV na základě nařízení vlády o koeficientu pro výpočet minimální mzdy (tento návrh) vypočte (součin predikce průměrné hrubé mzdy pro rok 2028 a koeficientu pro rok 2028), zaokrouhlí na stokoruny nahoru a vyhlásí sdělením do 30. září 2027 výši minimální mzdy pro kalendářní rok 2028.

Vláda tedy musí stanovit nařízením koeficienty pro výpočet minimální mzdy na roky 2027 a 2028. Toto nařízení musí nabýt účinnosti tak, aby MPSV mohlo nejpozději dne 30. září 2026 vyhlásit výši minimální mzdy pro rok 2027 sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

Dosavadní aktuální parametrické nastavení valorizačního mechanismu určuje nařízení vlády č. 285/2024 Sb. o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026. Podle tohoto nařízení vlády koeficient pro výpočet minimální mzdy pro rok 2025 činil 0,442 a koeficient pro výpočet minimální mzdy pro rok 2026 činí 0,434.

Podle sdělení MF č. 251/2024 Sb. prognóza průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství pro rok 2025 činila 49 233 Kč a podle sdělení MF č. 312/2025 Sb. prognóza průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství pro rok 2026 činila 51 497 Kč.

MPSV vyhlásilo pro rok 2025 výši minimální mzdy svým sdělením č. 286/2024 Sb. a podle tohoto sdělení činila měsíční minimální mzda 20 800 Kč a hodinová minimální mzda 124,40 Kč (pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin). Pro rok 2026 MPSV vyhlásilo výši minimální mzdy svým sdělením č. 356/2026 Sb. a podle tohoto sdělení činí měsíční minimální mzda 22 400 Kč a hodinová minimální mzda 134,40 Kč (pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin).

E. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky

Tímto nařízením se nestanovuje výše minimální mzdy, ale pouze koeficienty pro budoucí výpočet její úrovně. Odhadované kvantifikovatelné dopady uvedené dále v textu vycházejí z Makroekonomické predikce Ministerstva financí zveřejněné v dubnu 2026.

Dne 20. srpna 2026 Ministerstvo financí zveřejnilo v materiálu Makroekonomická predikce České republiky (srpen 2026) novou predikci průměrné hrubé měsíční mzdy pro následující roky. Následně dne 26. srpna 2026 bylo ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv publikováno sdělení Ministerstva financí č. 150/2026 Sb., o vyhlášení predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství pro rok 2027, s částkou 55 627 Kč. Tato aktualizace predikce však nemění odhadovanou výši minimální mzdy pro roky 2027 a 2028 vypočtenou podle navrhovaných koeficientů. Náklady a přínosy modelově kvantifikované v této kapitole proto nadále zůstávají aktuální.

Úroveň minimální mzdy pro rok 2027 bude možné vypočítat po zveřejnění sdělení Ministerstva financí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv do konce srpna 2026. Úroveň minimální mzdy pro rok 2028 bude obdobně vypočitatelná po zveřejnění příslušného sdělení v srpnu 2027.