Zvýšení minimální mzdy - Dopady na státní a ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské subjekty

mpsv.cz

Dopady na státní a ostatní veřejné rozpočty

Po nadcházející změně výše minimální mzdy dojde k nárůstu mzdových nákladů zaměstnavatelů v platové (nepodnikatelské) sféře prostřednictvím institutu zaručeného platu definovaného v § 112. Přehledy o nárůstu odhadovaných mzdových nákladů jsou uvedeny v souhrnné tabulce dále v textu (tabulka č. 02).

Změna výše minimální mzdy, resp. nejnižších úrovní zaručeného platu, se na druhé straně zejména projeví ve vyšších příjmech systémů sociálního a zdravotního pojištění. Přehledy o nárůstu odhadovaných příjmů sociálního a zdravotního pojištění jsou rovněž uvedeny v souhrnné tabulce dále v textu (tabulka č. 03).

Zdrojem financování případných finančních dopadů vyšší minimální mzdy v roce 2027, resp. 2028 budou rozpočty jednotlivých zaměstnavatelů ve veřejných službách a správě uvedených v § 109 odst. 3 zákoníku práce (v případě zaměstnavatele, kterým je stát - Česká republika, příslušné kapitoly státního rozpočtu České republiky). Konkrétní vyčíslení dopadů budou moci zaměstnavatelé provést až v návaznosti na zveřejnění Sdělení MPSV o vyhlášení výše minimální mzdy na rok 2027, resp. na rok 2028, ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, k němuž podle zákonného zmocnění musí dojít do konce září 2026, resp. 2027.

Dopady na podnikatelské subjekty

V souvislosti s úpravou minimální mzdy nebyl v ČR nikdy v minulosti zaznamenán přímý vliv na růst nezaměstnanosti. Bezprostředně po zvýšení minimální mzdy docházelo jen k mírnému nárůstu podílu zaměstnanců odměňovaných minimální mzdou. Ani v letech, kdy byl aplikován výraznější nárůst minimální mzdy, nebyl zaznamenán negativní vliv na zaměstnanost.

Studiu vlivu zvýšení minimální mzdy na zaměstnanost se v ČR věnovalo několik odborných prací, např. IDEA – CERGE EI (2019)^2, Chytilová & Frejlich (2020)³ nebo Fialová & Myslíková (2021)⁴. Tyto odborné práce konstatují jen velmi malý, nebo žádný vliv růstu minimálních mezd na zaměstnanost.

To je plně konzistentní se zahraničními studiemi, včetně výsledků odborných prací, které shrnují výsledky dosavadního výzkumu vlivu minimálních mezd na trh práce – Dube (2024) a pro členské státy EU Eurofond (2025)⁶.

Dle materiálu OECD (2022)⁷ byl dosažen konsenzus mezi akademiky, že na úrovni stanovené ve většině zemí OECD mělo zvýšení minimální mzdy (i výrazné) pozitivní dopady na nízké příjmy, ale žádné nebo jen omezené negativní dopady na zaměstnanost.

Výsledkem provedeného šetření Evropské centrální banky, které zahrnovalo podniky ze střední a východní Evropy, bylo zjištěno, že reakcí na zvýšení minimální mzdy bylo snížení nemzdových nákladů, zvýšení cen a nárůst produktivity. Podle zjištěných údajů zvýšení minimální mzdy vede k růstu produktivity v sektorech s nízkopříjmovými zaměstnanci – viz Bodnár a kol. (2018)⁸.

Po nadcházející změně výše minimální mzdy dojde k nárůstu mzdových nákladů zaměstnavatelů ve mzdové (podnikatelské) sféře. Přehledy o nárůstu odhadovaných mzdových nákladů jsou uvedeny v souhrnné tabulce č. 02 níže.

Náklady

Přehledy odhadu nárůstu mzdových nákladů zaměstnavatelů v souvislosti s očekávanou změnou výše minimální mzdy za mzdovou (podnikatelskou) a platovou (nepodnikatelskou) sféru jsou uvedeny v následující tabulce č. 02.

Tabulka č. 02 – Odhadovaný meziroční nárůst mzdových a platových nákladů

	Nárůst měsíčních mzdových nákladů na 1 zaměstnance¹⁾ vč. odvodů na SP a ZP zaměstnavatelů	Nárůst ročních mzdových nákladů zaměstnavatelů ve mzdové (podnikatelské) sféře vč. odvodů na SP a ZP	Nárůst ročních mzdových nákladů zaměstnavatelů v platové (nepodnikatelské) sféře ²⁾ vč. odvodů na SP a ZP
2027	3 345 Kč	5,9 mld. Kč	20,61 mld. Kč
2028	2 676 Kč	4,7 mld. Kč	25,67 mld. Kč

¹⁾ Nárůst nákladů na zaměstnance na úrovni minimální mzdy, resp. na úrovni 1. skupiny zaručeného platu.

²⁾ Jedná se o odhad dopadů zvýšení nejnižších úrovní zaručeného platu v 1. až 4. skupině prací v roce 2027 oproti roku 2026, a v roce 2028 oproti jejich výši v roce 2027.

Přínosy

Přehled předpokládaného nárůstu příjmů systému sociálního a zdravotního pojištění (od zaměstnavatelů i zaměstnanců) v souvislosti s očekávanou změnou výše minimální mzdy zaměstnanců jsou uvedeny v následující tabulce č. 03.

Tabulka č. 03 – Odhadovaný meziroční nárůst výběru pojistného

	Za zaměstnance odměňované minimální mzdou, resp. na úrovni zaručeného platu v 1. skupině prací		Za zaměstnance odměňované nejnižšími úrovněmi zaručeného platu ve 2. až 4. skupině prací
Nárůst příjmů sociálního pojištění vč. odvodů zaměstnavatelů	Nárůst příjmů zdravotního pojištění vč. odvodů zaměstnavatelů	Nárůst příjmů sociálního pojištění vč. odvodů zaměstnavatelů	Nárůst příjmů zdravotního pojištění vč. odvodů zaměstnavatelů
2027	1 480 mil. Kč	630 mil. Kč	6,57 mld. Kč	2,78 mld. Kč
2028	1 170 mil. Kč	500 mil. Kč	8,19 mld. Kč	3,47 mld. Kč

Nárůst příjmů ze SP a ZP je vypočten z odhadu dopadů na zvýšení nejnižších úrovní zaručeného platu v letech 2027 a 2028.

F. Zhodnocení, zda návrhem nařízení vlády není zakládána veřejná podpora

Z návrhu nařízení vlády nevyplývá žádná veřejná podpora.

G. Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.

Navrhovaná úprava nezakládá další dodatečné práva a povinnosti pro fyzické a právnické osoby.

H. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí