Analýza přiměřenosti minimální mzdy v ČR v roce 2025 - důvodová zpráva k návrhu nařízení vlády

V letošním roce v souvislosti s přípravou nařízení vlády o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2027 a 2028 byla RILSA zpracována Analýza přiměřenosti minimální mzdy v České republice v roce 2025 (Beran et al., 2026)¹, která je výsledkem řešení výzkumného projektu Přiměřenosti minimální mzdy a socioekonomická situace domácností v ČR řešeného v rámci institucionální podpory na rozvoj výzkumné organizace poskytnuté MPSV v roce 2026. Tato analýza je součástí přílohy RIA k předloženému návrhu nařízení vlády a bude zároveň základem pro reporting vůči Evropské komisi.

Na základě této aktuální analýzy jednotlivých indikátorů přiměřenosti minimální mzdy lze konstatovat, že minimální mzda v České republice v posledních dvou letech (oproti předchozí analýze) sice vykázala určitá dílčí zlepšení, ale nadále nebyla přiměřená.

Důležitým důvodem pro toto hodnocení ze strany výzkumného týmu bylo kritérium nedostatečné přiměřenosti minimální mzdy vzhledem k životním nákladům. Ačkoliv došlo ke zlepšení relativního vztahu minimální mzdy k životnímu minimu a normativním nákladům na bydlení, tak důvodem byla i stagnace částek životního minima. Pozitivněji lze vyhodnotit obnovení reálného růstu minimální mzdy, ale tento růst pouze částečně kompenzoval předchozí výrazný pokles reálných mezd.

Zvyšování relace minimální mzdy k průměrné mzdě pomohlo posílit relativní postavení minimální mzdy v distribuci pracovních příjmů a umožnilo ovlivňovat širší skupiny nízkopříjmových zaměstnanců. Rozdíl mezi nejnižším příjmem z práce a neaktivitou ale nadále zůstával relativně nízký a nevytvářel dostatečně silnou motivaci k pracovní aktivitě.

Dalším důležitým kritériem hodnocení přiměřenosti minimální mzdy je míra produktivity a její vývoj. Úroveň minimální mzdy rostla v posledních letech rychleji než produktivita práce, ale nadále přetrvával významný odstup mezi její úrovní a produktivitou práce. Rovněž v mezinárodním srovnání vykazuje Česko nesoulad, kdy se produktivita pohybovala přibližně na průměru EU, avšak minimální mzda zůstávala relativně nižší.

Český trh práce se rovněž vyznačoval mimořádně vysokou incidencí nízkých výdělků (zvláště u žen), kdy v mezinárodním srovnání výrazně vybočovala vysokým podílem nízkopříjmových zaměstnanců. Srovnání s ostatními zeměmi nadále ukazují, že česká minimální mzda v klíčových relativních ukazatelích zaostávala. V PPS byla ČR ve spodní části žebříčku EU a její kupní síla zůstávala pozadu i za některými sousedními zeměmi.

Podrobnější shrnutí výsledků analýzy za jednotlivá sledovaná kritéria je součást RIA k tomuto návrhu nařízení.

MPSV k minimální mzdě