Český trh práce se nadále mírně zvětšoval. Průměrná mzda se nominálně zvýšila o 6,4 % - vývoj českého trhu práce

Datum vydání: 03. 09. 2026 Kód: 110028-26

Vývoj českého trhu práce – 2. čtvrtletí 2026

3.9.2026

Český trh práce se nadále mírně zvětšoval nejen v absolutních počtech, ale i v relativních ukazatelích, neboť se zvyšovala jak míra zaměstnanosti, tak míra nezaměstnanosti. Narostla i dlouhodobá složka nezaměstnanosti. Z hlediska struktury pokračoval přesun do sektoru služeb. Průměrná mzda se meziročně nominálně zvýšila o 6,4 % a reálně o 4,3 %; výsledky za 1. čtvrtletí byly zpřesněny.

Průměrná mzda, reálná mzda, zdroj: Kurzy.cz

Zaměstnanost, nezaměstnanost a ekonomická neaktivita

Výsledky Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) ukázaly pro 2. čtvrtletí 2026 růst jak u zaměstnanosti, tak nezaměstnanosti, což bylo provázeno poklesem ve zbývající části ekonomicky neaktivních. Počet zaměstnaných osob byl meziročně o 87,2 tis. vyšší, nezaměstnaných (sledovaných dle metodiky Mezinárodní organizace práce) bylo o 17,1 tis. více. K hlavním faktorům změn patřily demografické proměny – jak migrační toky, tak stárnutí obyvatel.

Za zvýšením počtu pracujících stál nárůst zaměstnanosti u obou pohlaví, počet pracujících mužů meziročně vzrostl o 64,7 tis., žen o 22,5 tis. Z hlediska věku sledujeme podstatné nárůsty u okrajových skupin, jednak u nejmladší věkové kategorie 15–24 let (o 22,6 tis. osob; resp. 8,2 %) a pak 60 a více let, kde počet pracujících vzrostl o 39,5 tis. (resp. 6,5 %). V dominantní skupině 45–59 let byl rovněž mírnější nárůst, přibylo 37,8 tis. pracujících (resp. 1,8 %), zatímco v kategorii 30–44 let došlo spíše ke stagnaci (zvýšení o 2,4 tis.; resp. 0,1 %) a ve skupině 25–29 let počet pracujících klesl o 15,1 tis. (resp. 3,6 %). Tyto údaje navazují na dlouhodobější trendy – za posledních 16 let došlo ke zvýšení průměrného věku pracujících o 3,5 roku – ze 41,3 let ve 2. čtvrtletí 2010 na 44,8 let ve stejném období roku 2026. Průměrný věk pracujících žen je ve srovnání s muži o více než rok vyšší, což souvisí s jejich kariérními pauzami kvůli mateřské a rodičovské dovolené.

Zatímco v primárním a sekundárním sektoru počet pracujících meziročně klesl (o 7,4 tis., resp. o 7,8 tis.), v terciárním sektoru dále vzrostl o 102,2 tisíc. V rozporu s tímto dlouhodobým přesunem mezi sektory došlo v sekci velkoobchod a maloobchod, opravy motorových vozidel k úbytku počtu pracujících o 33,3 tis. osob, resp. o 5,8 %. V sektoru služeb a péče nicméně aktuálně pracovalo již 63,5 % pracujících, přičemž výrazně dominovaly ženy.

Výsledky VŠPS naznačily proměnu proporcí mezi skupinami podnikatelů a zaměstnanců. Počet podnikatelů bez zaměstnanců (pracujících na vlastní účet) meziročně vzrostl o 43,5 tis. (o 6,3 %), zatímco počet podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů) byl meziročně nižší o 8,3 tis. (tj. úbytek o 7,2 %). Počet největší skupiny zaměstnanců vzrostl o 50,2 tis. (tj. o 1,1 %). Podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti tak meziročně vzrostl o 0,4 p.b. na 15,8 %.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob) se ve sledované skupině 15–64letých zvýšila o 0,4 p.b., zatímco celkově u populace 15+letých vzrostla o 0,5 p.b. Tento vývoj potvrzuje, že stále významnější strukturální změnou na trhu práce se stává zvyšující se aktivita nejstarších pracujících ve věku nad 65 let.

Pokračoval také trend nárůstu částečných úvazků. Aktuálně dosáhl počet kratších úvazků v hlavním zaměstnání celkově 549,4 tis., meziročně vzrostl o 49,3 tis., tj. o 9,9 %. Zkrácená pracovní doba je stále využívána převážně u žen, u těch tvoří 16 % všech úvazků, zatímco u mužů jen 5,4 %.

Nezaměstnanost se meziročně zvýšila, když počet lidí hledajících zaměstnání vzrostl o 17,1 tis. na 163,1 tis. Míra nezaměstnanosti se zvýšila o 0,3 p. b. na 3,1 %. Zvýšil se také počet osob nezaměstnaných jeden rok a déle, tedy dlouhodobě nezaměstnaných, o 5,6 tis. na 50,4 tis. Ve 2. čtvrtletí 2026 tak dlouhodobě nezaměstnaní tvořili 30,9 % všech nezaměstnaných.

V regionálním pohledu byla nejhorší situace v regionu soudržnosti Moravskoslezsko (míra nezaměstnanosti 5,6 %) a Severozápad (5,2 %). Naopak nejnižší míry zůstaly v regionech Střední Čechy (1,5 %) a Praha (2,0 %).

Pracovní rezerva (osoby, které nepracují, současně aktivně práci nehledají, čímž nesplňují podmínky VŠPS pro nezaměstnané, nicméně uvádějí, že by chtěly pracovat) se snížila o 3,5 tis. na 79,3 tis.

Poznámka: VŠPS pokrývá jen osoby bydlící v bytech, nikoli na ubytovnách a v podobných kolektivních domácnostech. To negativně ovlivňuje statistické zachycení některých cizineckých skupin, kteří takové způsoby bydlení často využívají. Metodika vážení a dopočtů VŠPS byla od roku 2023 přizpůsobena tomuto způsobu zjišťování, což mělo vliv na dlouhodobé časové řady údajů o zaměstnanosti, zejména v třídění na věkové skupiny. Váhy VŠPS se každé čtvrtletí upravují podle výsledků demografických statistik.

Evidenční počet zaměstnanců a průměrné mzdy v 1. pololetí 2026 - Údaje podnikové statistiky ČSÚ je nezbytné číst s pochopeních pro situaci, ve které se letos statistický systém nalézá

V třinácti sekcích CZ-NACE se počet zaměstnanců meziročně zvýšil, celkem o 40 tis., a ve zbylých šesti sekcích se snížil o 13 tis.

Průměrné mzdy reálně stouply ve všech odvětvích - nejvyšší meziroční nárůst (14,4 %) najdeme u sekce administrativní a podpůrné činnosti, druhý (o 7,5 %) najdeme u veřejné správy a obrany

Praha zůstala nejbohatším regionem s průměrnou mzdou 66 482 Kč, následoval Středočeský kraj s hodnotou 51 779 Kč - Regionální vývoj trhu práce a mezd 2. čtvrtletí 2026

Kontakt:

Dalibor Holý

Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ

Tel.: +420 274 052 694

E-mail: dalibor.holy@csu.gov.cz