Írán překvapuje a nabízí otevřít Hormuz do sedmi dní. Teče mu už do bot, nebo spíše tečou nervy Pekingu?

Ještě před pár dny Teherán kladl Washingtonu široký soubor podmínek. Dnes podle japonské agentury Kyodo nabízí otevření Hormuzského průlivu do sedmi dnů, pokud USA učiní první kroky ke zmírnění vojenského tlaku. Ropa na zprávu okamžitě reaguje poklesem.

Proč Írán náhle krotne?

Americké sevření začíná bolet. Námořní blokáda srazila íránský vývoz ropy z předválečných milionových objemů na zlomek a ekonomický tlak na Teherán sílí.

Jenže Írán není pod tlakem pouze Washingtonu. Tlačí na něj už i Čína.

A to může být ještě důležitější. USA jsou nepřítel, proti němuž se režim může politicky vymezovat. Čína je ale jeho ekonomická záchranná síť. V roce 2025 odebírala přes 80 % íránského námořního exportu ropy, asi 1,4 milionu barelů denně.

Peking přitom veřejně podporuje obnovení bezpečné plavby Hormuzem a na Teherán tlačí také neveřejně, aby krotil jemenské povstalce Húsie, své spojence, a zabránil dalšímu rozvratu energetických tras přes Rudé moře. Čína totiž potřebuje průchodný Hormuz i Bab el-Mandeb stejně naléhavě jako Západ. Průchodnost následně jmenovaného průlivu ale ohrožují právě Húsiové, stejně jako vlastní možnost Saúdské Arábie odklánět do něj z Hormuzu svoji ropu.

Írán se tak dostává do kleští: Američané mu škrtí příjmy z ropy, zatímco Číňané mu dávají najevo, že další chaos na světových energetických tepnách poškozuje i je.

Teherán zatím nekapituluje. Ale pokud režim vskutku během několika dnů přešel od rozsáhlého seznamu požadavků k nabídce „uvolněte tlak a do týdne otevřeme Hormuz“, je to nadějeplný posun.