Vláda schválila návrh MF na mimořádné zdanění nárůstu rafinérských marží
Ministerstvo financí předložilo vládě návrh na zavedení dočasné mimořádné sektorové daně pro rafinérský sektor. Opatření reaguje na mimořádný nárůst rafinérských marží způsobený geopolitickou krizí a narušením světového trhu s ropou a ropnými produkty.
Daň se bude uplatňovat v letech 2026 a 2027 a bude činit 50 % z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025, které podle nezávislých mezinárodních organizací (např. IEA) dosahují rekordních hodnot. Inspirací je mimo jiné řešení v sousedním Polsku, kde byla předložena právní úprava zavádějící dokonce 60% daň z mimořádné rafinérské marže.
Daň se bude týkat pouze ekonomicky významných subjektů. Poplatníkem bude právnická osoba vykonávající činnost zpracování surové ropy a výroby rafinovaných ropných produktů, jejíž rozhodné celkové příjmy dosahují alespoň dvou miliard korun ročně a současně musí mít příjmy z rafinérské činnosti alespoň ve výši 50 mil. Kč ročně.
Mimořádná sektorová daň reaguje na tržní anomálii, kdy se po částečném obnovení dodávek nabídka surové ropy zotavovala rychleji než výroba a dodávky rafinovaných produktů. Zatímco cena ropy postupně klesala, ceny motorové nafty, benzinu a dalších výrobků zůstávaly zvýšené. Výsledkem byl mimořádný nárůst rozdílu mezi náklady na pořízení ropy a výnosy z prodeje produktů, které se z ní vyrábějí.
„Opatření reaguje na dvě strany stejné mimořádné situace. Domácnosti, dopravci, firmy a stát nesou náklady vysokých cen pohonných hmot. Rafinérský sektor naopak v důsledku mimořádného rozdílu mezi cenou ropy a cenou hotových produktů dosahuje nadstandardních marží. Je proto přiměřené, aby část těchto mimořádných výnosů pomohla financovat náklady, které krize přinesla spotřebitelům a veřejným rozpočtům,“ vysvětluje krok vlády ministryně financí Alena Schillerová.
Je proto přiměřené, aby část těchto mimořádných výnosů pomohla financovat náklady, které krize přinesla spotřebitelům a veřejným rozpočtům.
Odhadovaný akruální přínos opatření činí přibližně 5,5 miliardy korun za rok 2026 a pokud se situace nezlepší, může další příjmy opatření generovat i v následujícím roce. Výnos bude v plné výši příjmem státního rozpočtu a pomůže kompenzovat zvýšené výdaje státu vyvolané růstem cen a náklady opatření přijatých na ochranu spotřebitelů. Samotné snížení spotřební daně z motorové nafty dosud znamenalo pro veřejné rozpočty výpadek přibližně 3,7 miliardy korun a mimořádné zdanění vyváží také další zvýšené výdaje státu, jako jsou zvýšení sociální dávky či další výdaje způsobené inflačními tlaky.
„Nezdaňujeme běžné podnikání a nevytváříme ani tlak na nárůst cen pohonných hmot. Zdaňujeme pouze část mimořádné marže, která nevznikla díky vyšší efektivitě nebo investicím, ale v důsledku bezprecedentní situace na světových trzích. Polovina mimořádného nárůstu marže navíc zůstane společnosti a samotná daň bude daňově uznatelným nákladem,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Rozhodnutí vlády
Další články

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Podobný zásah chystá…

Vláda obnovuje regulaci cen PHM a snižuje spotřební daň z nafty na evropské…

Německý VW výrazně snížil očekávání pro výhled provozního zisku

Pro a proti: Zkrotí vláda ceny benzinu? Teď je to jiné než na jaře, zní z ANO.

38. týden na trhu pohonných hmot ČMKB - nafta v průměru za 28,86 Kč/litr

Šestnáct nehod za 48 hodin. Takový byl třetí zářijový víkend pro hasiče v…
Více článků »
