Důvodová zpráva k návrhu nařízení vlády o zavedení letního času v letech 2027 až 2031

mpsv.cz

IV.

Návrh nařízení vlády o zavedení letního času v letech 2027 až 2031

I. Obecná část

1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.

Důvodem předložení návrhu nařízení vlády je transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/84/ES ze dne 19. ledna 2001 o úpravě letního času (dále jen „směrnice 2000/84/ES“), která zavadí pro členské státy EU jednotná pravidla pro stanovení konkrétních dat začátku a konce letního času.
Jednotná pravidla pro stanovení letního času se na úrovni EU (dříve ES) uplatňují od roku 1981 prostřednictvím několika směrnic EU (dříve směrnic ES). Až ve směrnici 2000/84/ES se stanovila jednotná pravidla pro určení letního času pro členské státy EU na dobu neurčitou (počínaje rokem 2002) s tím, že Evropská komise každých pět let zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie sdělení obsahující časový plán s daty, ke kterým bude období letního času začínat a končit v následujících pěti letech. Evropská komise dne 18. 3. 2026 zveřejnila uvedené sdělení pro období let 2027 až 2031 (C/2026/1660).
Období letního času je směrnicí definováno jako období roku, v němž je čas posunut dopředu o 60 minut vzhledem k času ve zbývajícím období roku. Rovněž stanoví, že počínaje rokem 2002 období letního času začne poslední nedělí v měsíci březnu a skončí poslední nedělí v měsíci říjnu.
V souladu s čl. 5 směrnice Evropská komise v roce 2007 zpracovala zprávu o dopadech úpravy letního času a předložila ji Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru (COM (2007) 739 final). V této zprávě se konstatuje, že většina oslovených členských států uvedla, že zavedení letního času nemělo významnější vliv na nejvíce dotčená hospodářská odvětví, zejména na zemědělství, dopravu a cestovní ruch. Některé členské státy provedly analýzy a studie, zda zavedení letního času má vliv na spotřebu elektrické energie z důvodu prodloužení denního světla. Bylo zjištěno, že úspory ve spotřebě elektrické energie v období s letním časem jsou ve srovnání se zbytkem roku minimální. Pokud jde o vliv změny času na lidské zdraví, obsahuje uvedená zpráva Evropské komise jen stručné závěry dvou studií provedených ve Finsku v letech 2003 a 2004, které zkoumaly vliv změny času na organismus v měsíci březnu, a to na vzorku 10 osob. Ve studiích byl zjištěn určitý vliv na spánek a přirozený biorytmus člověka v průběhu čtyř dní po dni, ve kterém došlo ke změně času. Zpracovatelé uvedených studií však upozornili, že vzhledem k malému počtu zkoumaných osob nelze ze zmíněných studií vyvodit závěry pro celou populaci. V závěru zprávy Evropská komise konstatuje, že zavedení letního času je nadále vhodné jednak z důvodu, že se tím podporují volnočasové aktivity občanů (tzn. z důvodu delší doby slunečního svitu) a vytvářejí se určité úspory energie, ale i z důvodu zachování harmonizace kalendáře pro řádné fungování vnitřního trhu (např. jízdní a letové řády atd.), což je hlavní cíl směrnice. Navíc Evropská komise svůj závěr podpořila zjištěním, že žádný členský stát nepožádal o zrušení nebo změnu režimu letního času a ani občané v členských státech EU se změnou času během roku příliš nezabývají.
Střídání letního a zimního času během roku bylo v následujících letech stále častěji kritizováno a zpochybňováno ze strany občanů, Evropského parlamentu i rostoucím počtem členských států. Evropská komise provedla veřejnou konzultaci ve dnech 4. 7. 2018 až 16. 8. 2018, během níž obdržela 4,6 milionů odpovědí, v nichž se 84 % respondentů vyslovilo pro zrušení každoročního přechodu na letní a zimní čas, zatímco 16 % chtělo změny času ponechat (tzn. vyjádřilo se necelé 1 % všech obyvatel EU, přes 3 miliony respondentů pocházelo z Německa).
Vzhledem k této veřejné konzultaci a stanovisku řady členských států na ukončení stávající úpravy letního času vyjádřených ministry dopravy na zasedáních Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku (TTE) v prosinci 2017 a červnu 2018 Evropská komise připravila a předložila v září 2018 členským státům a Evropskému parlamentu návrh směrnice (COM(2018) 639 final), kterým se navrhlo ukončení sezónní změny času v EU a současně se zajistilo, aby byla členským státům ponechána pravomoc rozhodovat o standardním čase, zejména o tom, zda trvale přistoupí na používání standardního času odpovídajícího jejich letnímu času, nebo zda budou trvale používat svůj stávající standardní (zimní) čas.
Návrh směrnice obsahoval následující pravidla:
a) Ode dne 1. dubna 2019 se zruší směrnice 2000/84/ES, a tím se zruší povinné střídaní letního a standardního (zimního) času během kalendářního roku.
b) Členské státy naposledy přejdou na letní čas dne 31. března 2019 v souladu s požadavky směrnice 2000/84/ES.
c) Členské státy nicméně mohou ještě jednou přejít z letního času na standardní (zimní čas) dne 27. října 2019 za předpokladu, že o této skutečnosti budou informovat Evropskou komisi do 27. dubna 2019.
d) I po datu 27. října 2019 budou moci členské státy i nadále změnit svůj standardní čas, nejde-li o sezónní změny. O svém úmyslu změnit standardní čas budou muset včas informovat Evropskou komisi, a to nejméně 6 měsíců před plánovanou změnou. Evropská komise bude následně do jednoho měsíce informovat všechny členské státy a tyto informace zveřejní v Úředním věstníku, aby odpovídajícím a včasným způsobem informovala vnitrostátní orgány, hospodářské subjekty a občany a umožnila jim, aby se na tuto změnu připravili.
Členské státy se však na jaře 2019 neshodly na jednotném času, který by byl aplikován na území EU celoročně, což je stěžejní pro řádné fungování vnitřního trhu EU a zcela zásadní pro jízdní řády v dopravě. Na jednání Rady v prosinci 2019 vyzvaly členské státy Evropskou komisi k vypracování a předložení řádné analýzy dopadů, pro kterou ale Evropská komise neshledala důvod.
Evropský parlament s návrhem směrnice vyslovil v roce 2019 souhlas s tím, že by se posunulo zrušení zavádění letního času z roku 2019 na den 28. 3. 2021.
Další jednání k této problematice na úrovni EU nepokračovala. Dne 26. března 2021 vydali poslanci Evropského parlamentu z výboru TRAN prohlášení, v němž Radu naléhavě vyzvali k urychlení práce na tomto návrhu.
Polské předsednictví v Radě se v roce 2025 rozhodlo návrh na zrušení střídání letního a zimního času v EU znovu otevřít s návrhem, že by se trvale zavedl celoroční letní čas na území EU s doložkou o přezkumu, která by umožnila provést úpravy po dvou letech od zavedení. Členské státy v diskusi k tomuto tématu opětovně vyzvaly Komisi k vypracování chybějící dopadové studie, bez níž nelze v projednávání pokračovat. Evropská komise proto v roce 2026 zadala vypracování analýzy dopadů zrušení sezónního letního času. Její dokončení se očekává do konce roku 2026. Hlavním cílem této studie je poskytnout další důkazy o dopadech společného ukončení sezónního střídání času a vytvořit podklad pro další diskusi o této problematice na úrovni EU.
Letní čas se uplatňuje ve všech evropských státech s výjimkou Ruska, Běloruska, Islandu, Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Svalbard.

2. Zhodnocení platného právního stavu

V České republice se letní čas trvale zavedl v roce 1979 nařízením vlády na základě zákonného zmocnění dle zákona č. 54/1946 Sb., o letním čase. V ustanovení § 1 cit. zákona je vláda zmocněna, aby nařízením zaváděla odchylkou od středoevropského času letní čas a určovala jeho počátek a konec. Poslední účinné nařízení vlády č. 348/2021 Sb., upravuje zavedení letního času pro období let 2022 až 2026.
Zavádění období letního času během kalendářního roku se v ČR provádí na základě nařízení vlády, které stanoví konkrétní data zavedení aplikace letního času a jeho ukončení vždy na období pěti let. Vzhledem k tomu, že směrnice 2000/84/ES nebyla zrušena a je dosud účinná, je nezbytné stanovit novým nařízením vlády konkrétní data zavedení letního času a jeho ukončení v jednotlivých kalendářních letech v následujícím pětiletém období, a to v souladu se sdělením Evropské komise ze dne 18. 3. 2026 (C/2026/1660).

3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.

Návrh nařízení vlády je v souladu s ústavním pořádkem a právním řádem České republiky.

4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.

Návrh nařízení vlády je v souladu s předpisy Evropské unie, konkrétně se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/84/ES ze dne 19. ledna 2001 o úpravě letního času. Uvedená úprava není ani v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a ani s obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

5. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Návrh nařízení vlády je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.

Návrh nařízení vlády nemá žádný vliv na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.

7. Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.

Návrh nařízení vlády určuje konkrétní datum začátku a konce období části kalendářního roku, kdy se uplatní letní čas, a to na následujících pět let. Jedná se opakovanou transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/84/ES ze dne 19. ledna 2001 o úpravě letního času.

8. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.

Navrhovaná právní úprava nemá povahu technického předpisu.

9. Informaci o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.

Navrhovaná právní úprava nepodléhá konzultaci s Evropskou centrální bankou.

10. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.

10.1 Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.

viz bod 12.4

10.2 Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.

Návrh nařízení vlády nemá vliv na podnikatelské prostředí ČR.

10.3 Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.

Návrhem nařízení vlády se nezakládá veřejná podpora.

10.4 Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.

Návrh nařízení vlády o zavedení letního času nemá obecně žádné sociální dopady. Má však vliv v oblasti pracovněprávních vztahů, konkrétně na délku stanovené týdenní pracovní doby (§ 79 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů). Pracovní doba zaměstnance se v důsledku zavedení letního času v příslušném týdnu o jednu hodinu zkrátí, zatímco při skončení letního času se jeho pracovní doba v příslušném týdnu o jednu hodinu prodlouží. Zavedení ani ukončení letního času nebude mít žádné dopady v oblasti odměňování práce formou platu a časové měsíční (popř. týdenní) mzdy. U zaměstnanců odměňovaných jinými formami mzdy (hodinovou, úkolovou) bude záviset konkrétní výše výdělku na délce odpracované doby.
V předchozích letech se v ČR i v některých členských zemích EU objevily negativní postoje některých občanů k zavedení letního času, kteří tvrdí, že letní čas má špatný vliv především na biorytmus člověka. Jak již bylo konstatováno ve sdělení Evropské komise z roku 2007 (viz výše) a opětovně i v odpovědi Evropské komise na dotaz Evropského parlamentu v říjnu 2015, nebyl v rámci EU objektivně prokázán negativní vliv letního času na organismus člověka. Byly popsány jen individuální případy nepříjemného vlivu změny času v měsících zavedení a ukončení letního času, které ovšem měly jen krátkodobé trvání několika dnů. Některé studie vypracované v předchozích letech v rámci EU uvádějí, že úprava letního času by mohla přinést více času na venkovní volnočasové aktivity. Výsledky chronobiologického výzkumu, které jsou k dispozici, na druhé straně naznačují, že dopad na přirozený biorytmus lidského organismu může být vážnější, než se doposud předpokládalo. Například zpráva německého Bundestagu z roku 2016 odkazuje na závěry, ve kterých se uvádí, že lidský biorytmus se změně na letní čas přizpůsobuje hůře, než se dříve myslelo, a že některé chronotypy lidí se se změnou vyrovnávají i několik týdnů; podzimní změna přitom tolik problémů nepřináší. Důkazy o celkových dopadech na zdraví (tj. poměr mezi pozitivními a negativními vlivy) jsou nicméně stále nejednoznačné.
Dle poznatků předkladatele v ČR neexistuje žádná seriózní vědecká práce z oboru zdravotnictví, která by negativní vliv změny času na zdraví lidí prokázala.

10.5 Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.

Návrh nařízení vlády nemá vliv na rovnost mužů a žen.

10.6 Dopad na životní prostředí.

Návrh nařízení vlády nemá vliv na životní prostředí.

10.7 Dopad na ochranu práv dětí.

Návrh nařízení vlády nemá vliv na ochranu práv dětí.

10.8 Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

Návrh nařízení vlády nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu.

10.9 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.

Návrh nařízení vlády se soukromí netýká.

11. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.

Návrh nařízení vlády s ohledem na svůj obsah nezakládá a ani nepředpokládá vznik korupčních rizik.

12. Informace dle zákona o regulaci lobbování

Návrh nařízení vlády nezakládá jakékoliv prostředí pro lobbistickou činnost nebo působnost orgánů veřejné moci v této oblasti.

II. Zvláštní část

K § 1
Vymezuje se základní předmět úpravy a její návaznost na příslušný právní předpis Evropských společenství, upravující jednotné zavedení letního času v EU, včetně sdělení Evropské komise.

K § 2 a 3
Začátek letního času je shodně se sdělením Evropské komise ze dne 18. 3. 2026 (C/2026/1660) v roce 2027 stanoven na 28. březen, v roce 2028 na 26. březen, v roce 2029 na 25. březen, v roce 2030 na 31. březen a v roce 2031 na 30. březen. Konec letního času je shodně se sdělením Evropské komise ze dne 18. 3. 2026 (C/2026/1660) stanoven v roce 2027 na 31. říjen, v roce 2028 na 29. říjen, v roce 2029 na 28. říjen, v roce 2030 na 27. říjen a v roce 2031 na 26. říjen.

K § 4
Návrh nařízení vlády o zavedení letního času upravuje i otázky vlivu uplatnění letního času na stanovenou týdenní pracovní dobu (§ 79 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů). Pracovní doba se v důsledku zavedení letního času v příslušném týdnu o jednu hodinu zkrátí, zatímco při skončení letního času se pracovní doba v příslušném týdnu o jednu hodinu prodlouží. Zavedení ani ukončení letního času nebude mít žádné dopady v oblasti odměňování práce formou platu a časové měsíční (popř. týdenní) mzdy. U zaměstnanců odměňovaných jinými formami mzdy (hodinovou, úkolovou) bude záviset konkrétní výše výdělku na délce odpracované doby.

K § 5
Navrhuje se, aby nařízení vlády nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2027.