Německé automobilky stáhly průmysl zpět ke dnu. Česko zatím šlape dál

Německý průmysl v červenci výrazně zbrzdil. Podle předběžných údajů německého statistického úřadu Destatis klesla průmyslová produkce meziměsíčně o 1,1 % a meziročně byla nižší o 1,6 %. Hlavním důvodem byl prudký propad výroby automobilů, který v červenci kontrastoval s vývojem v Česku. České průmyslové produkci se naopak dařilo meziroční růst udržet, když byla podle ČSÚ meziročně vyšší o 3,1 %.

Největší brzdou německého průmyslu byl automobilový sektor. Výroba motorových vozidel a dílů v Německu se v červenci meziměsíčně propadla o 9,2 % po sezónním a kalendářním očištění. Statistici tento pokles spojují mimo jiné s několikatýdenní odstávkou výroby, která v červenci výrazně zasáhla automobilový průmysl. Je přitom patrné, jak silný vliv má automobilová výroba na celkový německý průmyslový výkon – bez započtení energetiky a stavebnictví klesla průmyslová produkce meziměsíčně dokonce o 2,2 %.

Jak také patrno níže z indexového grafu německé průmyslové výroby, v červenci se dostal na hodnotu 90,6 b. Tedy výrazně se přiblížil zpět minimům z posledních let, resp. loni v srpnu činil 90,2 b. Největší propad průmysl zaznamenal v době covidu, když v dubnu 2020 se index ocitl na hodnotě jen 78,1 b.

^{Zdroj: Destatis}

V Česku byl obrázek opačný. Podle ČSÚ byla výroba motorových vozidel jedním z hlavních tahounů meziročního růstu průmyslové produkce. Celkový český průmysl v červenci meziročně vzrostl o 3,1 %, a pokračoval tak v růstu již osmnáctý měsíc v řadě. Vedle výroby motorových vozidel k růstu významně přispěla také výroba elektřiny; meziročně rostla například i výroba elektrických zařízení, základních kovů či počítačů, elektronických a optických přístrojů.

Zajímavé je přitom srovnání samotného meziměsíčního vývoje. Česká průmyslová produkce v červenci rovněž klesla o 1,1 %, tedy stejně jako německá produkce. Zatímco v Německu byl ale pokles tažen především problémy v automobilovém průmyslu, český výsledek je třeba číst v kontextu předchozího růstu. Meziroční srovnání proto vyznívá pro Česko podstatně příznivěji: +3,1 % proti německým −1,6 %.

Důležitý signál přinesly také nové zakázky. V Německu sice jejich celkový objem v červenci reálně meziměsíčně vzrostl o 2,5 %, tento výsledek je však výrazně zkreslen mimořádně vysokým objemem velkých zakázek v segmentu ostatních dopravních prostředků, tedy především v letectví, lodním průmyslu a železniční technice. Bez velkých zakázek naopak nové objednávky v německém zpracovatelském průmyslu klesly o 1,4 %.

Výraznou slabinou tak u našich západních sousedů byly opět automobily. Nové zakázky v německém automobilovém průmyslu v červenci meziměsíčně klesly o 12,5 %, a právě automobilový sektor patřil mezi hlavní negativní faktory celkového vývoje zakázek. Ještě výraznější byly rozdíly mezi domácí a zahraniční poptávkou: zatímco domácí objednávky v německém zpracovatelském průmyslu vzrostly o 9,1 %, zahraniční zakázky celkem klesly o 2,1 %. Objednávky z eurozóny sice vzrostly o 12,1 %, mimo eurozónu však propadly o 10,1 %.

Česká data v tomto ohledu působí příznivěji. Hodnota nových průmyslových zakázek v běžných cenách v červenci meziročně vzrostla o 7,2 %. Ještě silnější byl růst zahraničních zakázek, které se zvýšily o 15,7 %, zatímco tuzemské nové zakázky o 6,6 % klesly. Meziměsíčně přitom hodnota nových zakázek klesla o 3,2 %. ČSÚ uvádí, že k meziročnímu růstu nejvíce přispěla právě výroba motorových vozidel spolu s výrobou elektrických zařízení a počítačů, elektronických a optických přístrojů.

Červencová čísla tak ukazují na poměrně výrazný rozdíl mezi oběma průmysly. Německo čelilo krátkodobému, ale velmi citelnému výpadku automobilové výroby, který stáhl dolů i celkovou průmyslovou produkci. Navíc prudký pokles automobilových zakázek naznačuje, že problém nebyl pouze na straně okamžité výrobní odstávky. Český průmysl naproti tomu těží z pokračujícího růstu automobilové výroby a zejména ze silné zahraniční poptávky po průmyslových výrobcích.

Zároveň je ale na místě určitá opatrnost. Německý červencový pokles byl do značné míry ovlivněn jednorázovým faktorem v automobilovém průmyslu a tříměsíční srovnání je méně nepříznivé: produkce v Německu byla v období květen až červenec o 0,4 % vyšší než v předchozích třech měsících. U zakázek navíc celkový růst o 2,5 % maskuje skutečnost, že po očištění o velké objednávky německá poptávka klesla.

Celkový obrázek je proto smíšený. Německý průmysl v červenci zůstal pod tlakem a automobilový sektor představoval jeho největší slabinu. České průmyslové výrobě se naopak podařilo pokračovat v meziročním růstu a automobilový průmysl ji tentokrát podpořil. Rozdíl je patrný i u nových zakázek, kde Česko těží zejména z výrazného růstu zahraniční poptávky, zatímco v Německu byly nové objednávky v automobilovém průmyslu jedním z hlavních zdrojů poklesu.

Německé akcie v návaznosti i na zveřejněná data v pondělí nevýrazně odevzdávají zisky z konce minulého týdne. Index DAX se navrátil zpět pod hranici 26 tis. b., resp. po 13 hod. se usazuje u úrovně 25 950 b. Oproti pátku klesá o cca 0,35 %. Ať už akcie koncernu Volkswagen, Porsche, Mercedes-Benz či BMW se nicméně svorně naopak drží v zelených číslech.

Více k průmyslu

Jiří Zendulka
V oblasti financí se pohybuje od dob kupónové privatizace, tedy přes 30 let. Pracoval na různých pozicích u obchodníků s cennými papíry, aby u nich následně zakotvil především jako analytik. Dlouhodobě své názory prezentuje ve sdělovacích prostředcích. Vyznavač tradičních hodnot kapitalismu, resp. naopak kritik většiny nestandardních zásahů do ekonomik ze strany vlád a centrálních bank.