Průmyslu se v červenci nedařilo, zakázky ale rostou, dech nabralo i stavebnictví (Analýza makroindikátorů)

Průmyslová produkce v červenci ve srovnání s předchozím měsícem poklesla a umazala tak většinu svého červnového zvýšení. Červencové zhoršení v domácím průmyslu však bývá ovlivněno i dovolenými, a tak je ukazatel vhodnější hodnotit až společně se srpnovými daty. Dobrou zprávou je, že objem nových zakázek svižně rostl, a to i v klíčovém automobilovém průmyslu. Komu se naopak vstup do druhé poloviny roku vydařil, to byli tuzemští stavebníci. Zásluhu na tom měla vyšší dynamika v inženýrském stavitelství, kde se zřejmě postupně rozjíždějí veřejné investice. Povzbudivý byl i vývoj stavebních povolení, které v případě nové výstavby rostou meziročně vysokým dvouciferným tempem. Zahraniční obchod skončil jako již tradičně v červenci v červených číslech, po sezónním očištění však vykázal přebytek, byť nižší než v loňském roce.

Průmyslová produkce v červenci meziměsíčně klesla o 1,1 % a odmazala tak velkou část červnového zvýšení o 1,4 %. V porovnání s očekáváními se jednalo o zklamání, když tržní konsensus předpokládal meziroční růst o 0,5 %, zatímco produkce ve skutečnosti zůstala oproti loňskému červenci beze změny. Částečně se ovšem na této slabé meziroční dynamice podepsala i skutečnost, že letošní červenec měl oproti loňsku o jeden pracovní den méně. Po očištění o tento vliv meziroční růst průmyslové produkce dosáhl silnějších 3,1 %.

V samotném zpracovatelském průmyslu v červenci došlo k meziměsíčnímu poklesu výroby o 1,3 %, když se výkon snížil ve většině významných odvětví. V případě výroby motorových vozidel došlo k meziměsíčnímu poklesu o 2,8 % po silném červnovém nárůstu o 4,7 %. Opět se tak potvrdila vysoká volatilita objemů výroby z měsíce na měsíc, kterou v průběhu letošního roku pozorujeme. Navzdory tomu byla ale výroba motorových vozidel letos v červenci meziročně vyšší o silných 4,7 % (po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní), což potvrzuje trend jejího oživování. Meziměsíčně produkce v červenci klesala i v návazných odvětvích jako je elektrotechnický průmysl a výroba plastových výrobků. Data za letní měsíce je ale nutné vždy interpretovat s jistou opatrností, a to kvůli vlivu celozávodních dovolených. Z tohoto důvodu dává větší smysl hodnotit červencová data až v kombinaci s těmi srpnovými.

V souhrnu předstihové indikátory ukazují na postupné zlepšování situace v evropském průmyslu, včetně toho českého. V dostupných průzkumech si průmyslové podniky v posledních měsících pochvalují hlavně růst počtu nových zakázek, především pak těch ze zahraničí. To potvrzují i dnes zveřejněná data, podle kterých nominální hodnota nových zakázek v českém průmyslu v červenci meziročně vzrostla o 7,2 %. Ty ze zahraničí byly přitom vyšší o 15,7 %, zatímco tuzemské naopak o 6,6 % poklesly. V samotném automobilovém průmyslu byl růst celkových zakázek ještě silnější, když meziročně dosáhl 12,5 %. K aktuálně probíhajícímu oživení celoevropského průmyslu pravděpodobně přispívají vyšší výdaje německé vlády do tamní ekonomiky, globální nárůst investic do umělé inteligence, stejně tak i zvýšený zájem o energeticky úsporné technologie. Posledně zmíněné souvisí s obnoveným růstem cen energií, které naopak zůstávají významnou překážou expanze evropského výrobního sektoru. Kromě toho si podnikatelé v průmyslu aktuálně stěžují na problémy v dodavatelských řetězcích kvůli pokračujícímu konfliktu na Blízkém východě. K jejich narušení může přispívat i nízká hladina evropských řek, která omezuje jejich splavnost. I přes tyto problematické aspekty lze ale nyní hodnotit výhled průmyslového sektoru pro další měsíce jako spíše optimistický.

Zahraniční obchod v červenci v deficitu

Bilance zahraničního obchodu v červenci, jako již tradičně, vykázala deficit, a to ve výši 8,5 mld. CZK a byla tak mírně horší než náš odhad (-7,5 mld. CZK). V deficitu byl v červenci zahraniční obchod již čtvrtý rok v řadě. Výsledek byl však v meziročním srovnání horší, a to o 5 mld. CZK. Po sezónním očištění zůstala bilance v plusu (7,7 mld. CZK), ve srovnání s loňským červencem byl však přebytek o necelých deset miliard korun nižší.

Celkové saldo zahraničního obchodu příznivě ovlivnilo zejména meziroční zlepšení bilance obchodu s kovodělnými výrobky (o 4,0 mld. CZK), dále pomohl vyšší přebytek s elektřinou (o 2,4 mld. CZK) a motorovými vozidly (o 1,7 mld. CZK). Nepříznivý vliv na celkovou bilanci mělo především prohloubení deficitu obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji (o 6,7 mld. CZK), s ropou a zemním plynem (o 3,7 mld. CZK) a zhoršení bilance u elektrických zařízení (o 2,8 mld. CZK).

Meziročně vzrostl vývoz o 3,9 % a dovoz o 5,2 %. Meziměsíčně po sezónním očištění se snížil vývoz o 2,3 %, dovoz o 3,1 %. Zatímco v loňském roce dosáhl přebytek zahraničního obchodu 200 mld. CZK, v letošním roce očekáváme výsledek zhruba poloviční. Za nižším přebytkem budou stát vyšší ceny dovážených nerostných surovin ale i oživená domácí investiční aktivita, která je investičně náročná.

První prázdninový měsíc stavebníkům vyšel

Vstup do druhé poloviny letošního roku tuzemským stavebníkům vyšel. Meziměsíční dynamika dosáhla po sezónním očištění dle našich propočtů slušných 2,0 %. Zásluhu na tom má inženýrské stavitelství, které podle nás přidalo 5,1 %. Po slabém druhé čtvrtletí tak nabralo dynamiku, což zřejmě souvislí s postupným náběhem veřejných investic. Pozemní stavitelství si podle našich kalkulací meziměsíčně polepšilo o 0,4 %.

V meziročním vyjádření se objem české stavební produkce zvýšil v reálném vyjádření o 1,8 %, což ve srovnání s červnovými 2,0 % znamená mírné zpomalení. Tahounem je jednoznačně pozemní stavitelství, což jde ruku v ruce s rezidenční výstavbou. Z tohoto pohledu červenec navazuje na úspěšné druhé čtvrtletí, které v národních účtech vykázalo významnou investiční aktivitu koncentrovanou do sektoru bydlení. Inženýrské stavitelství meziročně již druhý měsíc v řadě klesá (v červenci o 3,4 %).

Povzbudivý je vývoj ve stavebních povolení, které v případě nové výstavby roste meziročně vysokým dvouciferným tempem (+20,9 % v červenci); roli ale sehrává i nízká statistická základna, kterou v loňském roce paralyzovaly potíže s digitálním povolovacím řízením. Slibný je i vývoj v počtu nově zahájených staveb bytů, zejména v bytových domech, který byl proti loňskému červenci vyšší o 21,2 %. Počet bytů v rodinných domech byl ale o 3,1 % meziročně nižší. Výrazně pozitivní číslo pro trh rezidenčních nemovitostí přišlo ze statistiky dokončených bytů. V bytových domech jich bylo meziročně dokončeno o 277,8 % více.

Stavebnímu sektoru se letos daří. Za prvních sedm měsíců letošního roku byl objem reálné produkce meziročně vyšší o 3,6 %. Naše celoroční prognóza činí 2,6 %. Sektor zároveň zvyšuje zaměstnanost (od letošního ledna do července meziročně o 2,1 %), průměrná hrubá měsíční mzda ve stavebnictví byla o 5,4 % výše než před rokem.