Nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - 2. čtvrtletí 2026

Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO ^{[2] )}, očištěný od sezónních vlivů, ve 2. čtvrtletí 2026 v porovnání s 1. čtvrtletím 2026 vzrostl o 0,9 tis.

Celkový počet nezaměstnaných osob ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 17,1 tis. na 163,1 tis. Počet žen bez práce stoupl o 10,6 tis. na 85,1 tis., zatímco u mužů došlo k nárůstu o 6,5 tis. na 78,0 tis. Tento nepříznivý vývoj často postihuje osoby v mladším středním věku – nejpočetnější skupinu tvořili lidé ve věkové kategorii 30–44 let, konkrétně 25,0 tis. mužů a 26,3 tis. žen.

Zvýšil se také počet osob nezaměstnaných jeden rok a déle, tedy dlouhodobě nezaměstnaných. Jejich počet meziročně vzrostl o 5,6 tis. na 50,4 tis. osob. Ve 2. čtvrtletí 2026 tak dlouhodobě nezaměstnaní tvořili 30,9 % všech nezaměstnaných. Výraznější nárůst byl zaznamenán u mužů, jejichž počet meziročně vzrostl o 4,1 tis., zatímco u žen přibylo 1,5 tis. dlouhodobě nezaměstnaných.

Dlouhodobě nezaměstnaných mužů bylo celkem 25,1 tis., přičemž nejvíce jich spadalo do věku 30–44 let (9,1 tis.). U žen tento počet činil 25,3 tis. a nejpočetnější byla věková skupina 45–59 let (11,1 tis.).

 

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných na pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) meziročně vzrostla o 0,3 p. b. a ve 2. čtvrtletí roku 2026 činila 3,1 %.

Z regionálního pohledu byla obecná míra nezaměstnanosti osob ve věku 15–64 let nejvyšší v regionech soudržnosti Moravskoslezsko (5,6 %) a Severozápad (5,2 %). Nejnižší hodnoty naopak vykazovaly regiony Střední Čechy (1,5 %), Praha (2,0 %) a Jihozápad (2,4 %). Míra nezaměstnanosti meziročně stoupla téměř ve všech oblastech; v regionu Střední Morava zůstala na stejné úrovni (2,9 %) a v regionu Jihovýchod klesla o 0,1 p. b. na 2,5 %.

• Těžba dřeva postupně klesá

• V průběhu 1. až 2. čtvrtletí 2026 byla v Pardubickém kraji zahájena výstavba 864 bytů - Bytová výstavba v Pardubickém kraji v 1. až 2. čtvrtletí 2026

• Nezaměstnanost v Ústeckém kraji v červenci 2026 meziměsíčně mírně vzrostla na hodnotu 7,27 % - Nezaměstnanost v Ústeckém kraji k 31. 7. 2026 (podle MPSV)

• Ekonomická neaktivita podle výsledků VŠPS - 2. čtvrtletí 2026

• Indexy cen stavebních prací, indexy cen stavebních děl a indexy nákladů stavební výroby - čtvrtletní časové řady - 2. čtvrtletí 2026

• ČR - ceny v zemědělství v červenci klesly, v průmyslu naopak rostly - Indexy cen výrobců - červenec 2026

• Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - 2. čtvrtletí 2026

• Pracujících cizinců u nás přibývá

Poznámka:

Údaje v analýze nejsou očištěné od sezonních vlivů, pokud není uvedeno jinak.

Přepočet na stejnou strukturu obyvatelstva

Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) se provádí ve vybraných bytových domácnostech. V rámci šetření nejsou zahrnuta hromadná ubytovací zařízení. Zjištěné údaje byly převáženy na populaci ČR na základě výsledků statistiky obyvatelstva k začátku referenčního čtvrtletí a od populačních úhrnů demografické statistiky byly odečteny odhady počtu osob bydlících mimo soukromé domácnosti.

Počínaje 1. čtvrtletím 2026 jsou výsledky ve čtvrtletní analýze publikovány v územním členění na úrovni NUTS 2 (regiony soudržnosti) namísto dosavadní úrovně NUTS 3 (kraje).

Autoři:

Ing. Marta Petráňová, tel.: 274 054 357, e‑mail: marta.petranova@csu.gov.cz

Ing. Gabriela Strašilová, tel.: 567 109 071, e-mail: gabriela.strasilova@csu.gov.cz

Oddělení statistiky pracovních sil

---

1⁾ Údaje za odvětvové sekce mohou být ovlivněny metodikou Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Šetření pokrývá pouze osoby bydlící v bytech; nejsou zjišťovány údaje za osoby v hromadných ubytovacích zařízeních, ve kterých jsou často ubytováni cizí státní příslušníci.

2) Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce Ministerstva práce a sociálních věcí.