Jihočeský kraj patří k bezpečnějším. Odborníci ale ukázali místa, kde se bourá opakovaně

Místa, kde se kolize opakují, mají často společné rysy: řidiči podcení rychlost, přehlédnou riziko při odbočování nebo je zaskočí vedení silnice. Právě takové lokality byly hlavním tématem Regionální nehodové konference Česko bez nehod (www.ceskobeznehod.cz), která se 20. května 2026 uskutečnila v Českých Budějovicích. Setkání se konalo na Krajském úřadu Jihočeského kraje. Záštitu nad ním převzali hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba a primátorka Českých Budějovic Dagmar Škodová Parmová. O bezpečnosti na jihočeských silnicích debatovali zástupci kraje a Policie České republiky, odborníci z BESIP, Ředitelství silnic a dálnic, Portálu nehod i Fakulty dopravní ČVUT v Praze.

Smyslem těchto konferencí není jen ukázat statistiky. Cílem je propojit lidi, kteří mohou s rizikovými místy reálně něco udělat: policisty, správce silnic, dopravní experty, zástupce samospráv i analytiky. Právě společná diskuse nad konkrétními místy má ukázat, kde stačí upravit značení, kde je vhodné doplnit bezpečnostní prvky a kde už může být namístě stavební zásah.

„Regionální nehodové konference nám umožňují detailně zmapovat riziková místa v každém regionu, identifikovat příčiny nehod a diskutovat o tom, jaké kroky je třeba podniknout pro jejich nápravu. Zvyšování bezpečnosti není otázkou jednoho roku, ale dlouhodobé spolupráce. Data z Portálu nehod ukazují, kde má smysl zasáhnout, a konference jsou místem, kde se z analýz stávají konkrétní opatření,“ uvedl Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Kde se tedy v Jihočeském kraji problémy opakují nejčastěji? Konference ukázala tři rozdílné příklady: vytíženou světelnou křižovatku, nevyzpytatelný silniční oblouk a mezikřižovatkový úsek, kde řidiči často nezvládnou řízení.

Křižovatka v Plané: řidiče zrazuje odbočení vlevo i omezený rozhled

Řidič přijíždějící od dálničního přivaděče, světelná křižovatka, samostatné pruhy pro odbočení vlevo a ranní či odpolední špička, kdy zde podle vyhodnocení vzniká nejvíce kolizí. Tak vypadá křižovatka silnice II/409 a ulice Průmyslová v Plané nad Lužnicí na Táborsku. Podle analýzy Portálu nehod šlo o nejrizikovější úsek na jihu Čech mezi lokalitami řešenými v rámci konference.

„Za posledních pět let se zde stalo 17 dopravních nehod. Deset z nich připadá na poslední dva roky a sedm jen na loňský rok. Bilance sice neobsahuje žádné úmrtí ani těžké zranění, deset lidí však utrpělo lehká zranění. Odhadovaná škoda pojišťoven dosahuje 4,5 milionu korun,“ uvedl Marek Sibal, datový analytik ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Nejčastějším problémem je nedání přednosti protijedoucímu vozidlu při odbočování vlevo. Podle vyhodnocení se zde opakují především srážky s jinými vozidly. Nejčastěji šlo o boční kolize, které byly evidovány čtyřikrát. Zaznamenány jsou ale také dvě srážky s chodci. Nehodovost má v lokalitě mírně stoupající trend, nejvíce karambolů se odehrává v ranní a odpolední špičce, významný počet kolizí však připadá i na noční hodiny. Většina havárií vznikla na suché vozovce.

„Příčiny jsou různé. Jedná se o nedání přednosti při odbočování vlevo, nedání přednosti proti příkazu značky Dej přednost v jízdě nebo nevěnování se řízení,“ uvedl Marek Sibal.

Jde o kapacitně významnou křižovatku a zároveň o jednu z mála světelně řízených křižovatek v této lokalitě. Navazuje na přivaděč od dálnice, a lze tedy předpokládat vyšší nájezdové rychlosti vozidel. Dalším faktorem jsou protihlukové stěny, které částečně omezují rozhled. Riziko zvyšuje také změna provozního režimu světelné signalizace v nočních hodinách, kdy může křižovatka přecházet do režimu blikající žluté nebo být světelné řízení vypnuté.

Mezi zvažovanými opatřeními zaznělo na konferenci prověření možnosti trvalé zelené pro hlavní dopravní směr v nočních hodinách. Další možností je využití směrových světelných signálů nebo přestavba křižovatky na okružní.

Oblouk u Němětic

Silnice I/4 u Němětic na Strakonicku je v nehodovém místě sevřená mezi železniční trať a řeku Volyňku. Řidiči tu projíždějí sérií protisměrných oblouků, z nichž právě ten poslední se podle analýzy Portálu nehod zařadil mezi nejrizikovější místa v Jihočeském kraji. Právě v něm se trasa náhle mění. V opačném směru jízdy mu navíc předchází dlouhý rovný úsek. V krajském žebříčku obsadil druhou příčku.

„Za posledních pět let se zde stalo 16 dopravních nehod. Sedm z nich připadá na poslední dva roky a čtyři na loňský rok. Lokalita má i vážnější zdravotní následky: evidováno je jedno těžké a patnáct lehkých zranění. Odhadovaná škoda pojišťoven dosahuje 4,2 milionu korun. Nejčastější příčinou je nepřizpůsobení rychlosti dopravně-technickému stavu vozovky. Typickými následky jsou havárie a nárazy do svodidel. Výrazným varovným signálem je také mokrá vozovka: vzniklo na ní téměř 90 % zdejších kolizí. Přes den se jich stává výrazně víc než v noci,“ komentuje Marek Sibal, datový analytik ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Na tomto místě se potkává několik rizikových faktorů: náhlá změna křivosti oblouku, mokrá vozovka a možné neadekvátní protismykové vlastnosti povrchu. Problém se podle odborníků týká hlavně řidičů jedoucích směrem na Volyni. Do oblouku vjíždějí určitou rychlostí, jenže v jeho závěru se poloměr zatáčky nečekaně mění.

V diskusi proto zaznělo několik doporučení. Odborníci navrhli kontrolu protismykových vlastností povrchu vozovky, doplnění vodicích tabulí. Vhodná by byla i stavební úprava směrového oblouku.

U Chýnova se nehody opakují v obloucích mezi poli

Silnice II/409 u Chýnova na Táborsku vede otevřenou krajinou mezi zemědělskými plochami. V mezikřižovatkovém úseku s obloukem u Chýnova se podle Portálu nehod řadí mezi další riziková místa Jihočeského kraje. Na rozdíl od křižovatky v Plané nad Lužnicí tu nejde o střety při odbočování, ale především o havárie, kdy řidiči nezvládnou průjezd úsekem.

„Komunikace zde prochází sérií protisměrných oblouků. Mezi nimi se zároveň mění výškové vedení silnice, takže řidič neprojíždí jen zatáčkou, ale úsekem, kde se kombinuje směrové i výškové členění trasy. V nedávné době zde navíc došlo k obnově krytu vozovky. Za posledních pět let se v tomto místě stalo 14 dopravních nehod. Žádná z nich neskončila úmrtím ani těžkým zraněním, evidováno je však 23 lehkých zranění. Odhadovaná škoda pojišťoven dosahuje 4,2 milionu korun. Nejčastější příčinou je nezvládnutí řízení vozidla,“ vysvětluje Marek Sibal, datový analytik ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Riziko v tomto úseku zvyšuje proměnlivé výškové a směrové vedení komunikace. Problematické jsou i neadekvátní protismykové vlastnosti vozovky. Dalším faktorem může být okolní zemědělská krajina: pokud je na přilehlých plochách zaseta vysoká plodina, může docházet k výraznému snížení rozhledů.

Navrhovaná opatření jsou v tomto konkrétní: v diskusi zaznělo doplnění střední dělicí čáry, která by řidičům pomohla lépe číst vedení komunikace, a instalace vodicích tabulí ve směrových obloucích. Smyslem těchto úprav je zvýraznit průběh trasy a upozornit řidiče na změny směru v úseku, kde se opakují havárie.

Deset míst, kde je třeba zvýšit pozornost

Na Regionální nehodové konferenci v Jihočeském kraji zazněla i další konkrétní riziková místa, která se v dlouhodobých statistikách ukazují jako nejproblémovější z hlediska dopravní bezpečnosti. Analýza Portálu nehod přinesla detailní přehled nehodovosti za posledních pět let. Tady jsou místa, kde by měli být řidiči obzvlášť opatrní:

TOP 10 nejrizikovějších dopravních míst v Jihočeském kraji

Jihočeský kraj vychází z republikového srovnání dopravní nehodovosti velmi dobře. Při přepočtu na rozlohu kraje, délku silniční sítě i počet obyvatel patří dlouhodobě mezi nejbezpečnější regiony v Česku. Data Portálu nehod (www.portalnehod.cz) ale zároveň připomínají, že dobré pořadí v tabulkách neznamená silnice bez rizika.

„Za poslední dva roky připadalo v Jihočeském kraji 96 nehod na 100 kilometrů čtverečních a 156 nehod na 100 kilometrů silnic. V obou ukazatelích jde o nejnižší hodnoty v celé republice. Při přepočtu na délku silniční sítě je kraj druhý nejlepší po Vysočině. V přepočtu na počet obyvatel mu patří pátá nejlepší pozice; méně nehod v tomto ukazateli vykazují pouze Pardubický kraj, Vysočina, Zlínský a Jihomoravský kraj,“ komentuje Marek Sibal, datový analytik ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Ani příznivá čísla ale neznamenají, že by bylo možné rizika na jihočeských silnicích podceňovat. Každoročně se zde stane v průměru 4 058 dopravních nehod. Největší část připadá na okres České Budějovice, kde se odehraje zhruba 31 % všech kolizí v kraji, tedy přibližně 1 269 případů ročně. S odstupem následuje Táborsko s podílem 15,95 %, dále Jindřichohradecko, Českokrumlovsko a další okresy.

Dlouhodobá analýza Portálu nehod za období let 2010 až 2025 potvrzuje, že nejvíce karambolů se soustřeďuje právě do okresu a města České Budějovice. Celkem jich zde bylo evidováno 20 299. Krajské město je přirozeným dopravním centrem regionu, kam denně míří lidé za prací, do škol i za službami.

Hlavní příčinou dopravních nehod v Jihočeském kraji je nesprávný způsob jízdy. Stojí za 60,39 % případů. „Vedle toho je ale v Jihočeském kraji stále relativně vysoký podíl nehod způsobených nepřiměřenou rychlostí (21,75 %) a nedáním přednosti (12,30 %). Přestože kraj v celkových číslech patří mezi bezpečnější regiony, u nehod způsobených rychlou jízdou se řadí na šesté nejhorší místo v republice. Před ním jsou jen větší nebo dopravně vytíženější regiony, například Středočeský a Ústecký kraj nebo Praha,“ upozornil Marek Sibal.

V jednotlivých okresech se přitom příčiny liší. Rychlost se nejvýrazněji promítá do statistik na Prachaticku, kde tvoří 29,21 % nehod, a na Českokrumlovsku s podílem 27,70 %. Vysoko je také Jindřichohradecko, kde rychlost stojí za 23,78 % případů. Naopak nejnižší podíl kolizí spojených s rychlostí má Táborsko, kde jde o 16,60 % případů.

Táborsko naopak vyčnívá u nesprávného způsobu jízdy. Tato příčina tam tvoří 66,59 % nehod. Podobně vysoký podíl mají Strakonice s 66,48 %. V okrese Písek jde o 62,27 %, na Jindřichohradecku o 60,02 %. Nejnižší podíl má Českokrumlovsko, kde nesprávný způsob jízdy stojí za 56,40 % kolizí.

Další výraznou kategorií je nedání přednosti. Nejvyšší podíl má okres České Budějovice, kde tato příčina tvoří 16,07 % nehod. Následuje Tábor s 12,78 % a Písek s 11,98 %. Naopak nejnižší podíl vykazuje Prachaticko, kde jde o 8,68 % případů.

Regionální nehodové konference Česko bez nehod otevírají odbornou diskusi nad nejrizikovějšími místy na silnicích v jednotlivých krajích a hledají konkrétní řešení, která mohou vést ke snížení počtu dopravních nehod. Setkání propojují detailní data o nehodovosti s praktickými zkušenostmi policie, samospráv i správců komunikací a vytvářejí prostor pro společnou debatu nad tím, jak riziková místa postupně proměňovat v bezpečnější úseky silnic.

Projekt navazuje na dlouhodobou analytickou práci s daty o dopravních nehodách. V předchozích letech bylo v jeho rámci identifikováno a analyzováno 537 rizikových nehodových lokalit po celé České republice. Na 304 z nich již byla alespoň částečně realizována opatření, u dalších se připravují nebo postupně zavádějí změny. Regionální konference proto kladou důraz především na praktická řešení a sdílení zkušeností s tím, jak lze riziková místa na silnicích upravit.

Každá konference vychází z aktuální datové analýzy dopravní nehodovosti v daném kraji, kterou připravuje společnost DataFriends ve spolupráci s akademickými odborníky z Fakulty dopravní Českého vysokého učení technického v Praze. Analýza identifikuje deset nejrizikovějších lokalit v regionu, které jsou na konferenci detailně představeny a diskutovány s cílem pojmenovat konkrétní kroky vedoucí ke zlepšení bezpečnosti.

Do diskuse se zapojují zástupci krajů, měst a obcí, Policie České republiky, BESIP, správců komunikací i další odborníci, kteří se na bezpečnosti dopravy podílejí. Projekt je financován z prostředků Fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů. Mediálním a organizačním partnerem je VLTAVA LABE MEDIA a její regionální Deníky, které pomáhají přenášet debatu o bezpečnosti silnic také směrem k veřejnosti.

„Regionální nehodové konference nám umožňují detailně zmapovat riziková místa v každém regionu, identifikovat příčiny nehod a diskutovat o tom, jaké kroky je třeba podniknout pro jejich nápravu. Zvyšování bezpečnosti není otázkou jednoho roku, ale dlouhodobé spolupráce. Data z Portálu nehod ukazují, kde má smysl zasáhnout, a konference jsou místem, kde se z analýz stávají konkrétní opatření,“ uvedl Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Výstupy z konferencí jsou postupně zveřejňovány na webu www.ceskobeznehod.cz, kde vzniká interaktivní mapa řešených nehodových míst. U jednotlivých lokalit jsou zde dostupné základní informace, data o nehodovosti i závěry odborné diskuse, aby s nimi mohly dále pracovat kraje, obce i odborná veřejnost.