Počet zaměstnaných osob byl meziročně o 68,2 tis. vyšší - Zaměstnanost podle výsledků VŠPS - 4. čtvrtletí 2025

Datum vydání: 16. 02. 2026 16. 02. 2026

Sektor služeb dlouhodobě posiloval své postavení na trhu práce

Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil – 4. čtvrtletí 2025

Počet zaměstnaných osob byl meziročně o 68,2 tis. vyšší, celková zaměstnanost tedy mírně rostla. Nezaměstnaných osob bylo, podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO), meziročně o 24,7 tis. více. Počet ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let se za stejné období snížil o 18,7 tis.

Zaměstnanost

Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, ve 4. čtvrtletí 2025 proti 3. čtvrtletí 2025 vzrostl o 6,5 tis. osob.

Počet pracujících ve věku 15 a více let meziročně mírně vzrostl. Ve 4. čtvrtletí roku 2025 byl zaznamenán nárůst o 68,2 tis. osob (tj. o 1,3 %) na celkových 5 272,2 tis. zaměstnaných osob. Za tímto zvýšením stál především nárůst počtu pracujících žen, kterých meziročně přibylo 78,3 tis., počet pracujících mužů přitom klesl o 10,1 tis. osob. Nejvýraznější přírůstek byl zaznamenán u pracujících ve věku 60 a více let, jejich počet vzrostl o 79,5 tis. (tj. o 14,2 %). Nárůst byl zaznamenán také v nejmladší věkové kategorii 15–24 let, kde přibylo 26,4 tis. osob (tj. 10,0 %). Mírně vzrostl i počet pracujících ve věkové skupině 45–59 let, a to o 38,5 tis. osob (tj. o 1,8 %). Naopak došlo k meziročnímu poklesu ve věkové kategorii 30–44 let, kde počet pracujících klesl o 65,3 tis. osob (tj. o 3,5 %) a ve skupině 25–29 let o 10,8 tis. osob (tj. o 2,6 %). Meziroční změny počtu pracujících v jednotlivých věkových skupinách jsou do značné míry ovlivněny demografickou strukturou obyvatelstva a přesuny osob do vyšších věkových skupin.

Graf 1: Počet pracujících v NH a jejich struktura podle věkových skupin (v tis.)

Zdroj: ČSÚ, VŠPS

Z hlediska pohlaví byl nejvýraznější relativní pokles pracujících zaznamenán u žen ve věkové skupině 25–29 let, kde počet klesl o 13,5 tis. osob (tj. o 7,5 %). Naopak největší relativní nárůst se týkal mužů ve věku 60 a více let, jejichž počet se zvýšil o 44,7 tis. osob (tj. o 14,6 %).

Počet zaměstnancůvzrostl o 33,2 tis., tj. o 0,8 % na 4 425,0 tis. osob. Počet podnikatelů (sebezaměstnaných bez neplacených rodinných příslušníků) vzrostl o 36,3 tis. osob. P odnikatelů bez zaměstnanců ( pracujících na vlastní účet ) přitom přibylo 34,0 tis. (tj. 5,0 %), podnikatelů se zaměstnanci ( zaměstnavatelů ) bylo meziročně o 2,3 tis. více (tj. o 2,0 %). V konkrétních číslech bylo podnikatelů bez zaměstnanců 719,8 tis. a podnikatelů se zaměstnanci 116,1 tis. Ve 4. čtvrtletí roku 2025 byl podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti 15,9 %.

Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích byl podle údajů za 4. čtvrtletí 2025 v České republice rozdílný ^{[1] )}. V primárním sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství počet pracujících meziročně klesl o 10,1 tis. na 135,6 tis. osob. Zaměstnanost v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví také mírně klesla, byl zaznamenán pokles počtu pracujících o 37,6 tis. na 1 802,7 tis. osob. V terciárním sektoru služeb celková zaměstnanost meziročně vzrostla o 115,8 tis. na 3 333,9 tis. osob. V tomto sektoru byl největší relativní přírůstek pracujících v sekci administrativní a podpůrné činnosti, a to o 17,3 tis. osob, tj. o 15,0 %, výrazně rostla také sekce kulturní, zábavní a rekreační činnosti (o 9,8 tis. osob, tj. o 10,5 %). Pokles zaměstnanosti byl zaznamenán například v sekci činnosti v oblasti nemovitostí, kde ubylo 2,2 tis. osob, (tj. 5,3 %) a v sekci velkoobchod a maloobchod; opravy mot. vozidel, kde došlo k poklesu o 17,6 tis. osob (tj. o 3,1 %).

V terciárním sektoru služeb pracovalo ve 4. čtvrtletí 2025 celkem 63,2 % ze všech pracujících osob. Z hlediska pohlaví ve službách výrazně převažovaly ženy. V tomto sektoru pracovalo 77,7 % pracujících žen, zatímco 20,7 % žen pracovalo v sekundárním sektoru a 1,7 % v sektoru primárním. Muži byli ve službách zastoupeni v mnohem menší míře. 50,8 % pracujících mužů působilo v terciárním sektoru, 45,9 % v sekundárním sektoru a 3,4 % v sektoru primárním. Největší podíl mužů zaměstnaných ve službách pracoval v sekci velkoobchod a maloobchod; opravy mot. vozidel (17,7 %), doprava a skladování (16,6 %) a administrativní a podpůrné činnosti (12,0 %). Ženy ve službách nejčastěji pracovaly v sekcích vzdělávání (19,4 %), veřejná správa, obrana a povinné sociální zabezpečení (18,1 %) a velkoobchod a maloobchod; opravy mot. vozidel (16,0 %).

Podíl zaměstnanosti v sektoru služeb dlouhodobě roste. Před 10 lety, ve 4. čtvrtletí roku 2015, v něm pracovalo 58,8 % všech pracujících osob, 74,3 % z celkového počtu pracujících žen a 46,9 % pracujících mužů. Před 30 lety, v roce 1995, v něm pracovalo 51,9 % všech pracujících, přičemž ve službách pracovalo 64,2 % žen a 42,2 % mužů. V roce 2015 i v roce 1995 šlo u obou pohlaví nejčastěji o práci v sekci velkoobchod a maloobchod; opravy mot. vozidel.

Graf 2: Počet pracujících v národním hospodářství dle odvětví (v tis.)

A - Zemědělství, lesnictví a rybářství; B - Těžba a dobývání; C - Zpracovatelský průmysl; D - Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla; E - Zásobování vodou; činnosti související s odpady; F - Stavebnictví; G - Velkoobchod a maloobchod; opravy motorových vozidel; H - Doprava a skladování; I - Ubytování, stravování a pohostinství; J - Informační a komunikační činnosti; K - Peněžnictví a pojišťovnictví; L - Činnosti v oblasti nemovitostí; M - Profesní, vědecké a technické činnosti; N - Administrativní a podpůrné činnosti; O - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení; P - Vzdělávání; Q - Zdravotní a sociální péče; R - Kulturní, zábavní a rekreační činnosti; S – Ostatní činnosti.

Zdroj: ČSÚ, VŠPS

Souběžně se změnami v odvětvové struktuře došlo také ke změnám v profesní skladbě pracujících. Podle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO se relativně nejvíce zvýšil počet pracujících v hlavní třídě pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (o 21,0 tis. osob, což představuje přírůstek 8,0 %) a ve třídě techničtí a odborní pracovníci (o 47,0 tis. osob, tj. o 5,5 %). K největšímu poklesu došlo v hlavní třídě kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství (o 7,8 tis. osob, tj. o 11,2 %).

Graf 3: Počet pracujících v národním hospodářství dle klasifikace zaměstnání (v tis.)

CZ-ISCO 1 - Zákonodárci a řídící pracovníci; CZ-ISCO 2 - Specialisté; CZ-ISCO 3 - Techničtí a odborní pracovníci; CZ-ISCO 4 - Úředníci; CZ-ISCO 5 - Pracovníci ve službách a prodeji; CZ-ISCO 6 - Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství; CZ-ISCO 7 - Řemeslníci a opraváři; CZ-ISCO 8 - Obsluha strojů a zařízení, montéři; CZ-ISCO 9 - Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci.

Zdroj: ČSÚ, VŠPS

S uvedenými změnami ve struktuře zaměstnanosti se vyvíjí i počet pracujících podle dosažených stupňů vzdělání. Počet pracujících se základním vzděláním se téměř nezměnil, došlo ke zvýšení o 2,9 tis. na 233,5 tis. osob. Počet pracujících se středním vzděláním bez maturity klesl o 10,8 tis. na 1 563,0 tis. osob. Naopak pracujících osob se středním vzděláním s maturitou bylo meziročně o 19,9 tis. více. K největšímu nárůstu došlo u zaměstnaných osob s terciárním vzděláním, jejichž počet vzrostl o 55,3 tis. na 1 540,8 tis. pracujících. Tento nárůst se týkal zejména vysokoškolsky vzdělaných pracujících žen, kterých bylo meziročně více o 34,2 tis.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) ve 4. čtvrtletí 2025 v porovnání se stejným obdobím minulého roku stagnovala, o 0,1 p. b klesla na 75,7 %. Vývoj u mužů a žen byl protichůdný. I u obou pohlaví byla meziroční změna minimální. U mužů se míra zaměstnanosti snížila o 1 p. b na hodnotu 80,2 % a v případě žen došlo naopak k mírnému nárůstu o 0,9 p. b. na 71,1 %.

Na růst celkové zaměstnanosti měl vliv také rozvoj částečných úvazků v hlavním zaměstnání, jejichž počet v posledních letech roste.

Ve 4. čtvrtletí roku 2025 pracovalo na částečný úvazek 514,2 tis. osob, což je meziročně o 30,9 tis. více (nárůst o 6,4 %). V roce 2018 pracovalo na částečný úvazek 387,9 tis. osob, takže za posledních sedm let vzrostl jejich počet o 126,3 tis. (tj. nárůst o 32,6 %).

Meziroční zvýšení počtu kratších úvazků ve 4. čtvrtletí 2025 souviselo především s jejich růstem u žen, u kterých přírůstek dosáhl 25,6 tis. osob (nárůst o 7,5 %). U mužů se počet částečných úvazků zvýšil o 5,3 tis. osob (nárůst o 3,7 %).

Ve sledovaném období pracovalo na částečný úvazek 365,6 tis. žen. Šlo o 71,1 % všech osob využívajících zkrácený úvazek v hlavním zaměstnání. Zkrácená pracovní doba jim poskytovala větší flexibilitu, zejména při plnění pečovatelských povinností. Nejčastěji pracovaly v odvětvích vzdělávání, zdravotní a sociální péče a velkoobchod a maloobchod; opravy motorových vozidel. Z celkového počtu všech pracujících žen jich mělo 15,0 % zkrácený úvazek.

Jako důvod práce na kratší pracovní dobu ženy nejčastěji uváděly jiné osobní důvody (72,3 tis.), péči o dítě nebo dospělou osobu vyžadující péči (65,7 tis.), nebo skutečnost, že bylo dostupné pouze zaměstnání na částečný úvazek (58,4 tis.). Nejvíce žen pracujících na zkrácený úvazek bylo ve věku 30–44 let (128,1 tis., tj. 35,0 % ze všech žen pracujících na částečný úvazek).

Muži využívali zkrácenou pracovní dobu výrazně méně. Na částečný úvazek pracovalo 148,6 tis. mužů, což představuje pouze 5,3 % všech pracujících mužů. Nejčastěji působili v odvětvích velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, veřejná správa, obrana a povinné sociální zabezpečení, ale také ve zpracovatelském průmyslu. Důvodem práce na kratší pracovní dobu byly u mužů především jiné osobní důvody (45,0 tis.). Nejvíce mužů pracujících na zkrácený úvazek bylo ve věku 60 a více let (65,1 tis., tj. 43,8 %). Ženy tedy částečné úvazky využívají především při péči o malé děti, muži pracují na částečný úvazek ve vyšším věku.

Graf 4: Počet pracujících na částečný úvazek a jejich věková struktura (v tis.)

Zdroj: ČSÚ, VŠPS

Počet nezaměstnaných osob vzrostl proti předchozímu období o 7,2 tis, meziročně vzrostl o 24,7 tis. na 158,2 tis. osob - Nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - 4. čtvrtletí 2025 

Poznámka:

Údaje v analýze nejsou očištěné od sezonních vlivů, pokud není uvedeno jinak.

Přepočet na stejnou strukturu obyvatelstva

Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) se provádí ve vybraných bytových domácnostech. V rámci šetření nejsou zahrnuta hromadná ubytovací zařízení. Zjištěné údaje byly převáženy na populaci ČR na základě výsledků statistiky obyvatelstva k začátku referenčního čtvrtletí a od populačních úhrnů demografické statistiky byly odečteny odhady počtu osob bydlících mimo soukromé domácnosti.

Počínaje 1. čtvrtletím 2026 budou výsledky ve čtvrtletní analýze publikovány v územním členění na úrovni NUTS 2 (regiony soudržnosti) namísto dosavadní úrovně NUTS 3 (kraje).

Autoři:

Ing. Marta Petráňová, tel.: 274 054 357, e‑mail: marta.petranova@csu.gov.cz

Ing. Gabriela Strašilová, tel.: 567 109 071, e-mail: gabriela.strasilova@csu.gov.cz

Oddělení statistiky pracovních sil

1 ⁾ Údaje za odvětvové sekce mohou být ovlivněny metodikou Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Šetření pokrývá pouze osoby bydlící v bytech; nejsou zjišťovány údaje za osoby v hromadných ubytovacích zařízeních, ve kterých jsou často ubytováni cizí státní příslušníci.

2) Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce Ministerstva práce a sociálních věcí.

• czam021626_analyza.docx  
• czam021626_analyza.pdf  
• zam021626_analyza.xlsx  
• gzam_021626_analyza.xlsx  
•