Nečinní akcionáři bývalých Harvardských investičních fondů dostanou za akcii 20 korun

Letošní rok přinesl ve společnosti Harvardský průmyslový holding (HPH) řadu významných událostí. Na 17. prosince svolaná valná hromada má navíc přinést další. Pro tisíce nečinných akcionářů HPH to ve výsledku znamená konec jejich působení ve společnosti. Pro mnohé po více než 30 letech, tedy pokud drží akcie vzešlé původně z kupónové privatizace. Připomenout lze, že HPH vznikl následně v roce 1996 sloučením Harvardských investičních fondů a společnosti Sklo Union. Následné divoké dění vyústilo v čase téměř v zánik HPH, resp. firmu pak zahraňovali v letech 2018 a 2021 sami akcionáři, když HPH poskytli finanční prostředky formou navýšení základního jmění. Kdo se tehdy koupí akcií HPH pustil do rizika, mohl již letos zrealizovat až 20násobný zisk.

V kupónové privatizaci, ať již v 1. či 2. kole, získali investoři za například investovaných všech 1 000 bodů na 20 akcií ať už například nejznámějšího Harvardského dividendového, případně Harvardského růstového investičního fondu. Prodat je v minulém století mohli za tehdy proslulý desetinásobek, tedy za 10 350 Kč, příp. ale také na burze. Právě v dobách největší slávy investičních fondů založených Viktorem Koženým šlo za dané akcie získat mnohem více, když některé akcie menších investičních fondů se obchodovaly i za více než 1 400 Kč. Nyní však některým akcionářům bude za akcii náležet jen 20 Kč, tedy 400 Kč za „kupónovou knížku“. Daný výnos navíc mohou ještě snížit náklady spojené s „dražbou“, o které se zmíníme níže.

Zmiňované dvacetikoruny se dočkají ti akcionáři, kteří vlastně šest let neřeší svá akcionářská práva, potažmo povinnosti. V roce 2019 totiž v návaznosti na rozhodnutí valné hromady společnost HPH přistoupila k přeměně akcií z dematerializovaných na listinné. Akcionáři si tak měli následně akcie vyzvednout, tisíce jich tak však dosud neučinilo. Přitom zákonné lhůty pro daný krok dávno uplynuly a akcie již měly být zpeněženy. HPH však k tomuto kroku přistoupila až letos na podzim. Vyhlásila veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku na více než 5 mil. nevyzvednutých akcií. Minimální cena byla stanovena na 20 Kč/akcii.

Do soutěže se přihlásil jen jeden zájemce, který byl ochoten za akcie zaplatit právě jen minimální zmiňovanou cenu, tedy v souhrnu přes 100 mil. Kč. Akcie však přesto nezískal. Podmínky soutěže totiž umožňovaly nabídku vlastně nepřijmout, resp. dorovnat ji ze strany samotné společnosti, která by tak akcie nabyla sama. Právě daný krok má mj. posvětit zmiňovaná prosincová valná hromada. Jak bylo společností zveřejněno, představenstvo se k danému kupnímu kroku rozhodlo vzhledem ke skutečnosti, že nabídnutá cena nedosahuje ani čistého obchodního jmění na akcii. Pro stávající akcionáře tedy výhodný krok, když společnost hodlá o získané akcie následně snížit základní kapitál. Akcionářům se tak analogicky dále zvýší majetek připadající na každou akcii. Připomenout lze, že ke konci roku 2024 činil majetek na akcii zhruba 29,50 Kč.

Vidina snížení základního jmění o více než 41 procent

Majetek by se měl stávajícím akcionářům každopádně zvýšit nejprve skrze snížení základního jmění o více než 13,7 mil. akcií HPH. Jak jsme již totiž přiblížili v článku „Koženému byly zabaveny akcie Harvardu“, společnost získala do svého majetku přes 6,3 mil. akcií HPH. Dalších téměř 7,4 mil. akcií pak nabyla díky poměrně značnému zájmu akcionářů o prodej akcií. Jak v červnu totiž schválila valná hromada, akcionářům se letos téměř po čtvrt století otevřela možnost své akcie jednoduše zpeněžit. Prodat je samotné společnosti za kurz 20 Kč.

Valná hromada by zkrátka měla posvětit snížení základního jmění o více než 30 %. Pokud navíc výhledově zahrneme také snížení o zmiňovaných nevyzvednutých zhruba 5 mil. akcií HPH, základní jmění by mohlo v budoucnu tvořit jen sotva 26,62 mil. akcií HPH. Oproti současnému stavu tedy o 41,3 % méně.

Prosincová valná hromada má na programu také celou řadu dalších bodů, které vycházejí že žádosti druhého největšího akcionáře HPH se zhruba 10% podílem. Tedy společnosti Palace Capital, za kterou stojí Martin Burda. Ten se do povědomí veřejnosti v minulosti dostal především svým vlastnictvím skupiny Pivovary Lobkowicz, které v roce 2015 prodal Číňanům. Každopádně dle navrhovaných bodů s konáním managementu Burda není spokojen, přestože se v posledních letech podařilo vedení HPH navrátit do firmy nemalé finanční prostředky.

Akcionáři právě jistě vyhlíží zprávy o letošním vývoji celkového majetku HPH. Zatímco v minulosti po vyhraných některých právních sporech skokově rostl, letos jak představenstvo dříve avizovalo jej budou primárně zatěžovat další výrazné výdaje na právní služby, potažmo také posilující koruna k dolaru. Poslední měsíce lze každopádně vysledovat zintenzivňující se právní bitvu o nemalý výnos z prodeje vily v Aspenu. Ale o tom zase až někdy příště…

Zpravodajství k HPH naleznete na Kurzy.cz zde.

Jiří Zendulka
V oblasti financí se pohybuje od dob kupónové privatizace, tedy přes 30 let. Pracoval na různých pozicích u obchodníků s cennými papíry, aby u nich následně zakotvil především jako analytik. Dlouhodobě své názory prezentuje ve sdělovacích prostředcích. Vyznavač tradičních hodnot kapitalismu, resp. naopak kritik většiny nestandardních zásahů do ekonomik ze strany vlád a centrálních bank.