Počet zaměstnaných osob byl meziročně o 76,2 tis. vyšší. Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - 2. čtvrtletí 2025

18. 08. 2025

Zaměstnanost v terciárním sektoru rostla

Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil – 2. čtvrtletí 2025

Počet zaměstnaných osob byl meziročně o 76,2 tis. vyšší, celková zaměstnanost tedy mírně rostla. Nezaměstnaných osob bylo, podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO), meziročně o 12,0 tis. více. Počet ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let se za stejné období snížil o 42,9 tis.

Zaměstnanost

Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, ve 2. čtvrtletí 2025 proti 1. čtvrtletí 2025 klesl o 4,7 tis. osob.

Počet pracujících ve věku 15 a více let meziročně mírně vzrostl. Ve 2. čtvrtletí roku 2025 byl zaznamenán nárůst o 76,2 tis. osob (tj. o 1,5 %) na celkových 5 243,5 tis. zaměstnaných osob. Za tímto zvýšením stál především nárůst počtu pracujících žen, kterých meziročně přibylo 122,6 tis., počet pracujících mužů přitom klesl o 46,5 tis. osob. Nejvýraznější přírůstek byl zaznamenán u pracujících ve věku 60 a více let, jejich počet vzrostl o 52,2 tis. (tj. o 9,4 %). Nárůst byl zaznamenán také v nejmladší věkové kategorii 15–24 let, kde přibylo 11,0 tis. osob (tj. o 4,2 %). Vzrostl i počet pracujících ve věkové skupině 45–59 let, a to o 28,2 tis. osob (tj. o 1,3 %) a ve skupině 25–29 let o 4,3 tis. osob (tj. o 1,1 %). Naopak došlo k meziročnímu poklesu ve věkové kategorii 30–44 let, kde počet pracujících klesl o 19,6 tis. osob (tj. o 1,1 %). Meziroční změny počtu pracujících v jednotlivých věkových skupinách jsou do značné míry ovlivněny demografickou strukturou obyvatelstva a přesuny osob do vyšších věkových skupin.

Graf 1: Počet pracujících v NH a jejich struktura podle věkových skupin (v tis.)

Zdroj: ČSÚ, VŠPS

Z hlediska pohlaví byl nejvýraznější pokles pracujících zaznamenán u mužů ve věku 30–44 let, kde počet klesl o 61,6 tis. osob (tj. o 5,9 %). Naopak největší nárůst se týkal žen ve věku 60 a více let, jejichž počet se zvýšil o 23,7 tis. osob (tj. o 9,6 %).

Počet zaměstnancůvzrostl o 75,9 tis. osob, tj. o 1,7 % na 4 426,7 tis. Počet podnikatelů (sebezaměstnaných bez neplacených rodinných příslušníků) zůstal téměř na stejné hodnotě, byl zde zaznamenán meziroční přírůstek 0,5 tis. osob. P odnikatelů bez zaměstnanců (pracujících na vlastní účet) přitom přibylo 1,9 tis. (tj. 0,3 %) naopak podnikatelů se zaměstnanci(zaměstnavatelů) bylo meziročně méně o 1,3 tis. (tj. o 1,1 %). V konkrétních číslech bylo podnikatelů bez zaměstnanců 690,4 tis. a podnikatelů se zaměstnanci 115,1 tis. Ve 2. čtvrtletí roku 2025 byl podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti 15,4 %.

Více podnikali muži (66,4 % ze všech podnikatelů), jednalo se zejména o činnosti v odvětvových sekcích stavební činnosti, velkoobchod a maloobchod a zpracovatelský průmysl. Ženy nejvíce podnikaly v sekcích odborné, vědecké a technické činnosti, činnosti v oblasti kultury, sportu a rekreace a ostatní činnosti (kam patří mimo jiné kadeřnické a kosmetické činnosti). Nejvyšší podíl podnikatelů byl mezi kvalifikovanými pracovníky v zemědělství, lesnictví a rybářství (48,3 %), počet všech pracujících v těchto zaměstnáních však není velký, ve 2. čtvrtletí 2025 činil pouze 1,3 % celkové zaměstnanosti v národním hospodářství. Vysoký podíl podnikatelů byl i mezi řemeslníky a opraváři (27,4 %) a pracovníky ve službách a prodeji (19,0 %). Nejméně byli podnikatelé zastoupeni mezi úředníky (3,9 %) a pomocnými a nekvalifikovanými pracovníky (4,3 %). Nejnižší podíl podnikatelů byl mezi pracujícími se základním vzděláním (14,4 %), u vyššího vzdělání ale nebyl v podílu podnikatelů velký rozdíl. Nejvyšší podíl podnikatelů byl mezi pracujícími se středním vzděláním bez maturity (vyučenými) a mezi vysokoškoláky (shodně 15,6 %), mezi pracujícími s maturitou činil podíl podnikatelů 15,1 %.

Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích byl podle údajů za 2. čtvrtletí 2025 v České republice rozdílný^[1]). V primárním sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství počet pracujících meziročně klesl o 2,2 tis. na 141,5 tis. osob. Zaměstnanost v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví také mírně klesla, byl zaznamenán pokles počtu pracujících o 9,7 tis. na 1 817,2 tis. V terciárním sektoru služeb celková zaměstnanost meziročně vzrostla o 88,0 tis. na 3 284,7 tis. osob. V tomto sektoru byl největší relativní přírůstek pracujících v sekci kulturní, zábavní a rekreační činnosti, a to o 20,1 tis. osob, tj. o 24,3 %, výrazně rostla také sekce ostatní činnosti (o 10,2 tis. osob, tj. o 11,3 %) a sekce informační a komunikační činnosti (17,5 tis. osob, tj. o 9,1 %). Pokles zaměstnanosti byl zaznamenán například v sekci peněžnictví a pojišťovnictví, kde ubylo 11,9 tis. osob, (tj. o 8,6 %) a v sekci profesní, vědecké a technické činnosti, kde došlo k poklesu o 17,9 tis. osob (tj. o 6,6 %).

Za posledních pět let se počet pracujících v terciárním sektoru zvýšil o bezmála 285 tis. (tj. o 9,5 %), takže v posledním sledovaném období bylo v sektoru služeb zaměstnáno 3 284,7 tis. osob. Nejvyšší nárůst zaznamenala sekce veřejná správa, obrana a povinné sociální zabezpečení, kde za minulé pětileté období přibylo téměř 86 tisíc pracujících a sekce vzdělávání, kde přibylo téměř 71 tisíc pracujících, v obou sekcích se jednalo převážně o přírůstek pracujících žen. Výrazný přírůstek byl zaznamenán také v sekci informační a komunikační činnosti (o 40,9 tis.), kde převládali muži.

Graf 2: Počet pracujících v národním hospodářství dle odvětví (v tis.)

A - Zemědělství, lesnictví a rybářství; B - Těžba a dobývání; C - Zpracovatelský průmysl; D - Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla; E - Zásobování vodou; činnosti související s odpady; F - Stavebnictví; G - Velkoobchod a maloobchod; opravy motorových vozidel; H - Doprava a skladování; I - Ubytování, stravování a pohostinství; J - Informační a komunikační činnosti; K - Peněžnictví a pojišťovnictví; L - Činnosti v oblasti nemovitostí; M - Profesní, vědecké a technické činnosti; N - Administrativní a podpůrné činnosti; O - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení; P - Vzdělávání; Q - Zdravotní a sociální péče; R - Kulturní, zábavní a rekreační činnosti; S - Ostatní činnosti.

Zdroj: ČSÚ, VŠPS

Souběžně se změnami v odvětvové struktuře došlo také ke změnám v profesní skladbě pracujících. Podle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO se relativně nejvíce zvýšil počet pracujících v hlavní třídě kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství (o 5,2 tis. osob, což představuje přírůstek o 7,9 %) a ve třídě úředníci (o 27,0 tis. osob, tj. o 7,7 %).

Graf 3: Počet pracujících v národním hospodářství dle klasifikace zaměstnání (v tis.)

CZ-ISCO 1 - Zákonodárci a řídící pracovníci; CZ-ISCO 2 - Specialisté; CZ-ISCO 3 - Techničtí a odborní pracovníci; CZ-ISCO 4 - Úředníci; CZ-ISCO 5 - Pracovníci ve službách a prodeji; CZ-ISCO 6 - Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství; CZ-ISCO 7 - Řemeslníci a opraváři; CZ-ISCO 8 - Obsluha strojů a zařízení, montéři; CZ-ISCO 9 - Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci.

Zdroj: ČSÚ, VŠPS

S uvedenými změnami ve struktuře zaměstnanosti souvisí i trend vývoje počtu pracujících podle dosaženého stupně vzdělání. Počet pracujících se základním vzděláním se zvýšil o 2,0 tis. na 241,0 tis. Počet pracujících se středním vzděláním bez maturity klesl o 42,3 tis. na 1 577,4 tis. osob. Naopak pracujících osob se středním vzděláním s maturitou bylo meziročně o 41,5 tis. více. K největšímu nárůstu došlo u zaměstnaných osob s terciárním vzděláním, jejichž počet vzrostl o 75,2 tis. na 1 495,5 tis. pracujících. Tento nárůst se týkal zejména vysokoškolsky vzdělaných pracujících žen, kterých bylo meziročně více o 73,5 tis.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) ve 2. čtvrtletí 2025 v porovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostla o 0,4 p. b na 75,7 %. Vývoj u mužů a žen byl protichůdný. U mužů se míra zaměstnanosti meziročně snížila o 0,9 p. b. na 80,1 % a u žen vzrostla o 1,9 p. b. na 71,2 %.

Na růst celkové zaměstnanosti měl vliv také rozvoj částečných úvazků, jejichž počet v posledních letech roste. V roce 2018 pracovalo na částečný úvazek 387,9 tis. osob, takže za posledních sedm let vzrostl jejich počet o 112,2 tis. (tj. o 28,9 %).

Ve 2. čtvrtletí roku 2025 pracovalo na částečný úvazek 500,1 tis. osob, což je meziročně o 24,2 tis. více (nárůst o 5,1 %). U žen činil přírůstek 26,4 tis., přičemž většina z těchto nově pracujících žen měla vysokoškolské vzdělání (25,3 tis.).

Ve sledovaném období pracovalo na částečný úvazek 355,6 tis. žen, tedy 71,1 % všech zkrácených úvazků v hlavním zaměstnání. Zkrácená pracovní doba jim poskytovala větší flexibilitu, zejména při plnění pečovatelských povinností. Nejčastěji pracovaly na zkrácený úvazek v oborech veřejná správa, obrana a povinné sociální zabezpečení, vzdělávání a velkoobchod a maloobchod. Z celkového počtu všech pracujících žen mělo 14,5 % zkrácený úvazek.

Jako důvod práce na kratší pracovní dobu ženy nejčastěji uváděly péči o dítě nebo dospělou osobu vyžadující péči (68,5 tis.), jiné osobní důvody (65,8 tis.) nebo skutečnost, že bylo dostupné pouze zaměstnání na částečný úvazek (54,9 tis.). Nejvíce žen pracujících na zkrácený úvazek bylo ve věku 30–44 let (127,6 tis., tj. 35,9 %).

Muži využívali zkrácenou pracovní dobu výrazně méně. Na částečný úvazek pracovalo 144,5 tis. mužů, což představuje pouze 5,2 % všech pracujících mužů. Nejčastěji působili v odvětvích velkoobchod, maloobchod a opravy a údržba motorových vozidel, veřejná správa, obrana a povinné sociální zabezpečení, ale také ve zpracovatelském průmyslu. Důvodem práce na kratší pracovní dobu byly u mužů především jiné osobní důvody (42,1 tis.). Nejvíce mužů pracujících na zkrácený úvazek bylo ve věku 60 a více let (63,3 tis., tj. 43,8 %).

Graf 4: Počet pracujících na částečný úvazek a jejich věková struktura (v tis.)

Nezaměstnanost

Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO ^[2]), očištěný od sezónních vlivů, ve 2. čtvrtletí 2025 v porovnání s 1. čtvrtletím 2025 vzrostl o 13,5 tis.

Graf 5: Počet nezaměstnaných v krajích ČR (v tis.)

Celkový počet nezaměstnaných ve věku 15 a více let meziročně vzrostl o 12,0 tis. na 146,1 tis. osob. Počet nezaměstnaných žen se zvýšil o 7,3 tis. na 74,5 tis., počet nezaměstnaných mužů o 4,7 tis. na 71,5 tis. Nejvíce nezaměstnaných mužů bylo ve věku 45–59 let (29,8 tis.), zatímco u žen převažovala věková skupina 30–44 let (35,2 tis.). Nezaměstnanost tak u mužů častěji zasahuje osoby ve středním věku, zatímco u žen je častější po návratu z rodičovské dovolené.

Nejvýraznější relativní meziroční nárůst nezaměstnanosti byl zaznamenán ve Středočeském kraji (o 4,0 tis., tj. o 63,8 %), v Kraji Vysočina (o 1,9 tis., tj. o 54,4 %) a ve Zlínském kraji (o 3,3 tis., tj. o 53,1 %).

Zvýšil se také počet osob nezaměstnaných jeden rok a déle (dlouhodobě nezaměstnaní), meziročně o 4,9 tis. na 44,8 tis. osob. Počet dlouhodobě nezaměstnaných mužů se snížil o 0,9 tis., zatímco u žen byl ve 2. čtvrtletí 2025 oproti stejnému období roku 2024 vyšší o 5,8 tis.

Dlouhodobě nezaměstnaných mužů bylo celkem 21,0 tis., nejvíce ve věku 45–59 let (7,1 tis.). U žen tento počet činil 23,8 tis., přičemž nejvíce jich spadalo do věkové skupiny 30–44 let (8,9 tis.). Nejvyšší relativní meziroční přírůstek dlouhodobě nezaměstnaných byl zaznamenán ve věkové skupině 60 a více let (nárůst o 92,5 p. b. z 2,7 tis. ve 2. čtvrtletí 2024 na 5,3 tis. ve 2. čtvrtletí 2025). Tento přírůstek byl vyšší u žen. 

Graf 6: Počet dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a více) a jejich věková struktura (v tis.)

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných na pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) meziročně narostla o 0,2 p.b. a ve 2. čtvrtletí roku 2025 činila 2,8 %.

Graf 7: Míra nezaměstnanosti 15–64letých v krajích ČR (v %)

Zdroj: ČSÚ, VŠPS

Z regionálního pohledu byla obecná míra nezaměstnanosti 15–64letých nejvyšší v Ústeckém kraji (4,8 %), v Moravskoslezském kraji (4,6 %), a dále v Libereckém a Karlovarském kraji (shodně 4,4 %). Nejnižší hodnoty vykazoval Středočeský kraj a Hl. m. Praha (shodně 1,5 %) a v Plzeňský kraj (2,0 %). Nejvíce míra nezaměstnanosti meziročně klesla v Královéhradeckém kraji (o 1,2 p. b. na 2,7 %) a v Olomouckém kraji (o 1,1 p. b. na 2,4 %). Největší meziroční nárůst byl naopak v Moravskoslezském kraji (o 1,2 p. b. na 4,6 %) a ve Zlínském kraji (o 1,2 p. b. na 3,5 %).

Ekonomická neaktivita

Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let byl meziročně nižší o 42,9 tis. a rovnal se hodnotě 3 457,5 tis. Neaktivních mužů přibylo 48,5 tis. na hodnotu 1 423,4 tis., zatímco neaktivních žen bylo o 91,4 tis. méně než před rokem a jejich počet tak činil 2 034,0 tis.

V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Ve 2. čtvrtletí roku 2025 činil jejich počet 82,8 tis. osob, tj. o 1,2 tis. více než ve stejném období roku 2024. Relativně vysoký je počet osob, které by chtěly pracovat, ale nemohou ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je totiž schopno nastoupit pouze 16,7 tis. osob.

Poznámka:

Údaje v analýze nejsou očištěné od sezonních vlivů, pokud není uvedeno jinak.

Přepočet na stejnou strukturu obyvatelstva

Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) se provádí ve vybraných bytových domácnostech. V rámci šetření nejsou zahrnuta hromadná ubytovací zařízení. Zjištěné údaje byly převáženy na populaci ČR na základě výsledků statistiky obyvatelstva k začátku referenčního čtvrtletí a od populačních úhrnů demografické statistiky byly odečteny odhady počtu osob bydlících mimo soukromé domácnosti.

Autoři:

Ing. Marta Petráňová, tel.: 274 054 357, e‑mail: marta.petranova@csu.gov.cz

Ing. Gabriela Strašilová, tel.: 567 109 071, e-mail: gabriela.strasilova@csu.gov.cz 

Oddělení statistiky pracovních sil