Liberecký kraj má nejvíc nehod na obyvatele v Česku. Rizikem jsou zatáčky, zvěř i křižovatky

 Na každých 100 tisíc obyvatel připadlo v Libereckém kraji během let 2024 a 2025 celkem 2 218 dopravních nehod, nejvíce v celé České republice. Téměř pětinu kolizí přitom řidiči nezavinili, především kvůli střetům s lesní zvěří. Regionální nehodová konference Česko bez nehod se zaměřila na konkrétní riziková místa – od problematických zatáček u Bohdánkova přes úsek u Dobranova až po křižovatku v Doksech. Měření Traffic Eye navíc ukázalo, že vytíženou křižovatkou v České Lípě projede během odpolední špičky téměř 28 vozidel za minutu.

 Riziková místa na silnicích Libereckého kraje mají různou podobu – od nepřehledných zatáček přes úseky s častými střety se zvěří až po křižovatky, kde řidiči chybují při dávání přednosti. Jak na těchto místech zvýšit bezpečnost provozu, řešila Regionální nehodová konference Česko bez nehod (www.ceskobeznehod.cz), která se 13. října uskutečnila v multimediálním sále Krajského úřadu Libereckého kraje. Setkání se konalo pod záštitou radního Libereckého kraje Daniela Davida a primátora Liberce Jaroslava Zámečníka.

 Základem diskuse byla data Portálu nehod. Nad desítkou vytipovaných rizikových lokalit diskutovali experti Portálu nehod se zástupci Policie ČR, BESIPu, Libereckého kraje, samospráv, správců komunikací i odborníky z Fakulty dopravní ČVUT v Praze. Smyslem setkání bylo propojit podrobnou analýzu nehodovosti s praktickými zkušenostmi institucí, které mohou navrhovaná bezpečnostní opatření následně připravovat a realizovat.

 „Regionální nehodové konference nám umožňují detailně zmapovat riziková místa v každém regionu, identifikovat příčiny nehod a diskutovat o tom, jaké kroky je třeba podniknout pro jejich nápravu,“ vysvětluje Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod a projekt Česko bez nehod organizuje. Podle něj mají právě podrobná data pro obce i kraje zásadní význam. Pomáhají rozhodovat o tom, kde upravit dopravní značení, instalovat bezpečnostní prvky nebo posílit dohled policie.

 A na která riziková místa Libereckého kraje se odborníci zaměřili? Diskutovali mimo jiné o problematických zatáčkách u Bohdánkova, silnici u Dobranova, kde se opakovaně střetávají auta s lesní zvěří, nebo o křižovatce v Doksech, na níž řidiči často nedávají přednost. Každá z těchto lokalit přitom vyžaduje jiné řešení.

 „Dvě protisměrné zatáčky na silnici II/278 mezi Hodkovicemi nad Mohelkou a Vlčetínem patří k rizikovým místům Libereckého kraje. Za posledních pět let se zde podle Portálu nehod stalo 29 nehod, při nichž bylo zaznamenáno 14 lehkých zranění. Odhadovaná škoda dosáhla 6,2 milionu korun. Jen v loňském roce policie evidovala sedm kolizí. Nejčastější byly střety s lesní zvěří, kterých se stalo dvanáct. V sedmi případech bylo příčinou nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky,“ komentuje Marek Sibal, datový analytik ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

 Oba oblouky odděluje krátká rovinka, přičemž v jednom z nich se navíc napojuje místní silnice od Bohdánkova. Zatímco jedna zatáčka je zvýrazněna vodicími tabulemi, druhá postrádá dostatečné optické upozornění na změnu směru jízdy. Její průběh tak může řidiče překvapit, zejména pokud jedou příliš rychle. Další slabinou jsou protismykové vlastnosti vozovky. Více než polovina nehod se odehrála za podmínek zhoršené přilnavosti, ke kolizím však dochází za sucha i za mokra, během celého dne. Nebezpečí představuje také zvěř, která se může náhle objevit z okolní vegetace.

 Odborníci proto doporučují výraznější vodorovné značení včetně zákazu předjíždění a zlepšení rozhledových poměrů. Pomoci by měl také dostatečný odstup okolní výsadby od silnice, ideálně pět až deset metrů. Krajští silničáři už v posledních pěti letech doplnili značky upozorňující na zvěř, instalovali optické plašiče a svodidla. Kvůli lepšímu rozhledu byla vykácena také vegetace na vnitřní straně oblouku. Po měření protismykových vlastností vozovky došlo ke snížení nejvyšší povolené rychlosti a na rok 2027 se plánuje instalace protismykových koberců, které mají zlepšit přilnavost vozidel zejména za mokra.

 „Na silnici II/262 mezi Českou Lípou a Zákupy, poblíž odbočky na Dobranov, představuje největší nebezpečí lesní zvěř. Z 23 nehod, které se zde za posledních pět let staly, připadá na střety se zvířaty hned dvacet. Čtyři lidé utrpěli lehká zranění a odhadovaná škoda dosáhla 4,4 milionu korun. Podle analýzy Portálu nehod má počet kolizí mírně klesající tendenci. Nejčastěji se zde bourá večer a v noci, více než polovina případů se přitom odehrála na suché vozovce,“ uvádí Marek Sibal.

 Sledovaný úsek tvoří dlouhá rovinka, na níž se nachází také křižovatka s odbočením na Dobranov. Pro odbočující řidiče je zde vyhrazen samostatný pruh, potíže však může způsobovat vzrostlá vegetace podél silnice. Ta vytváří nepřehlednou bariéru a zakrývá zvěř pohybující se v blízkosti vozovky. Dlouhý přímý úsek navíc může svádět k rychlejší jízdě. Pokud pak před autem nečekaně vyběhne zvíře, má řidič méně času na reakci a zabránění střetu.

 Odborníci proto doporučují především odstranit přerostlou zeleň v bezprostřední blízkosti silnice, aby měli řidiči lepší rozhled. Pomoci by mohla také instalace plašičů zvěře nebo proměnného dopravního značení, které by na zvýšené riziko střetu se zvířaty upozorňovalo výrazněji než běžné výstražné značky.

 „Devatenáct nehod, jeden těžce a 15 lehce zraněných. Taková je pětiletá bilance křižovatky silnic I/38 a II/270 v Doksech, kde odhadovaná škoda dosáhla 6 milionů korun. Nejčastějším problémem je nedávání přednosti v jízdě. V šesti případech řidiči nerespektovali značku „Dej přednost v jízdě“, další čtyři kolize souvisely s ignorováním příkazu „Stůj, dej přednost v jízdě“. Sedm nehod mělo charakter bočního střetu. Většina se odehrála na suché vozovce, především kolem poledne a během odpolední dopravní špičky. V noci zde policie žádnou havárii nezaznamenala,“ uvádí Marek Sibal, datový analytik ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

 Křižovatka má poměrně složité uspořádání. Obě ramena vedlejší silnice II/270 jsou vůči sobě posunuta přibližně o 30 metrů, hlavní tah I/38 je v obou směrech rozšířen o samostatné pruhy pro odbočování vlevo. Prostor doplňují dopravní ostrůvky a přechod pro chodce rozdělený středovým ostrůvkem. Při příjezdu po hlavní silnici je přitom z obou směrů rychlost omezena na 50 km/h. Analýza Portálu nehod však upozorňuje na podezření, že někteří řidiči povolený limit překračují, což může ostatním komplikovat odhad rychlosti přijíždějících vozidel.

 Jedním z navrhovaných opatření je proto zavedení úsekového měření rychlosti. Důslednější dodržování padesátikilometrového limitu by mohlo pomoci snížit riziko střetů, zejména při vyjíždění z vedlejších ramen křižovatky, kde řidiči nejčastěji chybují při dávání přednosti.

 „V pracovní dny kolem druhé odpoledne projede křižovatkou Děčínské a Hrnčířské ulice v České Lípě v průměru 1 674 vozidel za hodinu. To je téměř 28 průjezdů každou minutu. Tak silnou odpolední špičku zachytil systém Traffic Eye, který zde od 25. září 2026 sleduje dopravní situaci. Senzor přitom nepoužívá kameru, ale vyhodnocuje pohyb vozidel, jejich rychlost a směry jízdy. Za dosavadní sledované období zaznamenal více než 280 tisíc průjezdů. Osobní auta tvořila přibližně 84 % provozu, následovaly dodávky, autobusy a nákladní vozidla,“ uvedla Aneta Kantorová, analytička společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

 Ani ráno není provoz o mnoho slabší. Kolem sedmé hodiny projede místem ve všední den v průměru 1 571 vozidel za hodinu. Nejvytíženějším dnem je pátek, kdy systém zaznamenává průměrně 14 639 průjezdů. O víkendech doprava výrazně slábne, denní intenzita klesá přibližně na 6 300 vozidel. Rozdíl je patrný zejména ráno, kdy kolem sedmé hodiny projede křižovatkou jen zhruba 380 aut za hodinu. Víkendový provoz postupně sílí až do odpoledne a kolem 14. hodiny dosahuje přibližně 1 118 průjezdů za hodinu.

 Měření ukázalo také to, odkud přijíždí nejvíce aut. Nejzatíženější je směr od Děčína s přibližně 109,6 tisíce průjezdů, těsně následovaný příjezdem od Zákup se 104,6 tisíce. Dohromady tak tyto dva směry představují více než tři čtvrtiny veškeré dopravy. Z Hrnčířské ulice přijelo dalších 65,9 tisíce vozidel. Významnou část provozu tvoří spojení mezi Děčínem a Zákupy, ale také jízdy z Hrnčířské směrem na Děčín. Místo tak zajišťuje průjezd městem i spojení jeho jednotlivých částí.

 Intenzivní dopravu doplňuje také nepříznivá bilance dopravních nehod. Za posledních pět let se zde podle Portálu nehod stalo 30 kolizí. Nejčastější příčinou bylo nezvládnutí řízení vozidla (8 případů), následované nedodržením bezpečné vzdálenosti (4 případy). Třikrát řidiči projeli na červenou a ve stejném počtu případů nedali přednost chodci na přechodu. Nejvíce nehod připadalo na pondělky a úterky, přičemž nejčastěji se bouralo kolem sedmé hodiny ranní, kdy policie zaznamenala pět případů. Právě v této době přitom aktuální měření ukazuje také výraznou dopravní zátěž.

 „Naším cílem je pomáhat městům a obcím zvyšovat bezpečnost na silnicích pomocí dat. Traffic Eye umožňuje rychle a přesně zjistit, co se na konkrétním místě děje – jaká je intenzita provozu, kde řidiči chybují a co je třeba změnit, aby se snížilo riziko nehod. Data jsou dostupná okamžitě po instalaci, což umožňuje rychle reagovat a činit rozhodnutí založená na reálných číslech,“ říká Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

 Na Regionální nehodové konferenci v Libereckém kraji zazněla i další konkrétní riziková místa, která se v dlouhodobých statistikách ukazují jako nejproblémovější z hlediska dopravní bezpečnosti. Analýza Portálu nehod přinesla detailní přehled nehodovosti za posledních pět let. Tady jsou místa, kde by měli být řidiči obzvlášť opatrní:

 Pramen: Portál nehod

Liberecký kraj má nejvíc nehod na obyvatele. Téměř pětinu řidiči nezavinili

 V celkovém počtu dopravních nehod Liberecký kraj v republikovém srovnání nijak výrazně nevyčnívá. V dlouhodobém průměru se zde podle dat Portálu nehod (www.portalnehod.cz) stane 4 325 nehod ročně, což představuje osmou nejvyšší hodnotu ze čtrnácti krajů. Při přepočtu na počet obyvatel se však obraz výrazně mění. Během let 2024 a 2025 připadlo na každých 100 tisíc obyvatel 2 218 kolizí, nejvíce v celé České republice. Za Libereckým krajem následují Ústecký a Středočeský kraj.

 „Nepříznivě vychází také srovnání podle délky silniční sítě a rozlohy území. Na každých 100 kilometrů silnic a dálnic připadlo za dva roky 415 havárií, což je třetí nejvyšší hodnota v republice. První je Praha, která je specifický kraj sám o sobě. Z „normálních“ krajů je před Libereckým pouze Moravskoslezský. V přepočtu na rozlohu pak statistiky evidují 315 případů na 100 km². V tomto ukazateli je Liberecký kraj čtvrtý, hned za Prahou, Moravskoslezským a Ústeckým krajem. Zatímco v absolutních číslech se tedy region pohybuje zhruba uprostřed republikového žebříčku, v poměru k počtu obyvatel, délce silnic i rozloze patří k oblastem s nejvyšší nehodovostí,“ komentuje Marek Sibal, datový analytik ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

 Za více než polovinou karambolů stojí nesprávný způsob jízdy, který je podle Portálu nehod příčinou 53,66 % všech případů. Výraznou roli však hrají také kolize, které řidiči nezavinili, především střety s lesní zvěří. Jejich podíl dosahuje 18,36 %. Podobně vysoké hodnoty vykazují také Zlínský, Středočeský a Olomoucký kraj, zatímco na Vysočině podíl nehod nezaviněných řidičem přesahuje dokonce 25 %. Právě zalesněné a zemědělské oblasti představují z tohoto pohledu zvýšené riziko. Naopak nedání přednosti v jízdě stojí v Libereckém kraji za 8,63 % všech kolizí, což je po Vysočině druhý nejnižší podíl v republice.

 „Výrazné rozdíly ukazují také statistiky jednotlivých okresů. Nejvíce se dlouhodobě bourá na Liberecku, kde policie od roku 2010 do konce roku 2025 zaznamenala 28 376 nehod. Následuje Českolipsko s 20 698 případy, Jablonecko s 11 148 a Semilsko s 8 971. Na Liberecku se tak za sledované období stalo více než třikrát tolik havárií co na Semilsku. Rozdíl souvisí podle odborníků především s charakterem dopravy. Okresu Liberec dominuje více než stotisícové krajské město s hustým městským i tranzitním provozem, do kterého se zapojují také tramvaje. Současně zahrnuje horské a rekreační oblasti, kde řidiči čelí odlišným nástrahám než v ulicích města. Svou roli zde hrají i lesní úseky s častým výskytem zvěře. Semilsko má naproti tomu podstatně klidnější dopravní provoz,“ upřesňuje Marek Sibal, datový analytik ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

 Regionální nehodové konference Česko bez nehod propojují data o dopravních nehodách se zkušenostmi policie, samospráv, správců komunikací a dalších odborníků. Jejich cílem je pojmenovat příčiny kolizí v nejrizikovějších lokalitách jednotlivých krajů a hledat konkrétní opatření, která mohou zvýšit bezpečnost provozu.

 Podkladem pro každou konferenci je aktuální analýza společnosti DataFriends připravená ve spolupráci s odborníky z Fakulty dopravní ČVUT v Praze. Ta vytipuje deset nejrizikovějších míst v kraji, nad nimiž následně diskutují zástupci regionu, Portálu nehod – DataFriends, Policie ČR, BESIP, správci komunikací a další odborníci. Mediálním a organizačním partnerem je VLTAVA LABE MEDIA a její regionální Deníky.

 „Data z Portálu nehod ukazují, kde má smysl zasáhnout. Regionální konference pak vytvářejí prostor, aby se z analýz stala konkrétní opatření. Zvyšování bezpečnosti je dlouhodobý proces, který vyžaduje spolupráci všech, kdo mohou situaci na daném místě ovlivnit,“ uvedl Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

 Projekt je financován z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů. Výstupy z konferencí jsou postupně zveřejňovány na webu www.ceskobeznehod.cz, kde vzniká také interaktivní mapa řešených rizikových míst.

Pramen: Portál nehod