V srpnu vzrostla cena nafty v Česku nejvíce z celé EU. Opravdu?

Podle EUROSTATU vzrostla cena české nafty v meziměsíčním srovnání (srpen – červenec 2026) nejvíce v celé EU.

Výpočet je sice správný, ale tvrzení zavádějící. Pravdou je, že český spotřebitel platil v srpnu průměrně o 14% víc než v červenci.  Ale.. .

Eurostat porovnal průměrné ceny motorové nafty za měsíc červenec a měsíc srpen v zemích Unie a vyšlo mu, že v Česku zdražila nafta o 14%, což je nejvíce ze všech zemí EU27. Tento výpočet je správný. Jde ale o zavádějící interpretaci. Platí totiž jednoduché matematické pravidlo – pokud dvě země zdraží o stejnou částku, a přitom každá měla v předchozím období jinou cenu, pak ta země, která prodávala paliva levněji, zdraží v procentuálním vyjádření více než tak, která je prodávala dráž. Abychom se vyhnuli početní/interpretační chybě, musíme porovnat nárůsty v jejich absolutní hodnotě, nikoli v procentech .

Eurostat porovnal ceny s daní, což je z pohledu konečného spotřebitele jistě správně. Pokud bychom ale chtěli hodnotit chování trhu, musíme porovnat ceny bez daní , protože zvýšení nebo snížení daně v některé ze zemí výrazně ovlivní výsledek.

Eurostat provádí přesný výpočet z nepřesných vstupních dat. Ceny, se kterými Eurostat pracuje, se v každé ze zemí EU sbírají jiným způsobem. V Česku sbírá data ČSÚ ze šetření mezi největšími sítěmi představujícími asi 55% maloobchodního trhu, přitom jde o prostý průměr „totemových cen“. V Maďarsku jde o vážený průměr z 90% celého trhu. A ve Finsku jsou vstupní data sbírána přes sociální síť, kam je zapisují sami motoristé. Při interpretaci výsledků proto musíme brát v úvahu chybovost danou rozdílnou metodikou sběru dat.

Eurostat porovnává všechny země EU najednou, ale evropský trh je rozdělen na 2 zóny – ARA („Rotterdam“) a Mediterranean (Středomoří). Musíme proto porovnávat každou zónu zvlášť .

Pokud bychom chtěli úvodní informaci o nejvyšším procentuálním nárůstu upřesnit, pak by zhodnocení situace znělo asi takto:

Největší meziměsíční nárůst cen motorové nafty mezi červencem a srpnem 2026 zaznamenaly některé jihoevropské země, kde nafta zdražila i o více než 200 € na 1000 litrů.

V severozápadní části Evropy, jejíž součástí je i český trh, vzrostla cena nafty shodně, a to zhruba o 150€ na 1000 litrů (rozdíl mezi zemí s nejmenším a největším nárůstem je 1,50 Kč, což je s ohledem na různou metodiku sběru dat zanedbatelné)

Nárůst pod 100€ zaznamenaly pouze 3 země – Řecko, Švédsko a Dánsko. Maltu nelze díky dlouhodobé regulaci hodnotit.