Revoluce na pražské burze – v přípravě obchodování s indexem PX. Počty akcionářů domácích firem výrazně rostou

Zájem o obchodování na pražské burze v posledních dvou letech výrazně zesílil a v návaznosti na to zejména retailoví investoři mnohdy o desítky procent rozšířili řady akcionářů předních obchodovaných firem. Ještě výraznější procentuální nárůst lze vysledovat z dlouhodobého pohledu. Při sedmiletém srovnání je v tomto ohledu lídrem KOFOLA, která zaznamenala skokový růst zejména v posledním roce. Zatímco v roce 2019 pražská burza v Centrálním depozitáři cenných papírů (CDCP) evidovala sotva 6 400 účtů, na nichž se akcie nápojové firmy nacházely, podle posledních letošních červnových dat jich napočítala téměř čtyřnásobek, tedy více než 25 tisíc.

V absolutních číslech dominuje Komerční banka (KB), která za posledních sedm let přilákala dalších 45 tisíc investorů. U hlavního titulu pražské burzy, společnosti ČEZ, se počet účtů zvýšil z necelých 140 tisíc na téměř 174 tisíc. Energetický titul si tak na pražské burze, potažmo v celé České republice, upevnil pozici firmy s největším počtem akcionářů. Připomenout lze, že donedávna disponoval nejširší, téměř 240tisícovou, akcionářskou základnou Harvardský průmyslový holding. U společnosti vzešlé z Harvardských investičních fondů, jak jsme blíže přiblížili loni, však počet akcionářů klesl zhruba na desetinu.

^{Zdroj: BCPP}

Jak je patrné z výše uvedeného přehledu, takřka raketový nárůst zájmu evidují „mladší“ tituly na pražské burze. Za necelý rok a půl obchodování na pražské burze se počet akcionářů společnosti DOOSAN více než ztrojnásobil. Zbrojařská skupina COLT v počátcích po IPO přilákala sotva šest tisíc investorů. Díky dalšímu navyšování kapitálu, růstu byznysu společnosti a jistě i vzhledem ke geopolitickému vývoji nyní burza u COLT eviduje více než 39 tisíc akcionářů.

Po předchozích velmi úspěšných třech letech se letos pražské burze zatím výkonnostně nedaří. I při započtení dividend od počátku roku ztrácí necelé procento. Z dlouhodobého pohledu však nechává řadu předních či sousedních zahraničních trhů za sebou. Po covidovém roce 2020, kdy zejména v prvních měsících, stejně jako zahraniční trhy, výrazně trpěla, se následně vydala na růstovou vlnu. Za zhruba 6,5roku dle indexu PX-TR nabídla zhodnocení 245 %, zatímco například akcie na Wall Street dle S&P 500 na 156 %.

^{Zdroj: BCPP}

Obchodování s indexem PX

Pražské burze při srovnání s konkurenčními předními trhy dosud chybí možnost obchodování s indexem. V tomto ohledu se však již blýská na lepší časy. Šéf pražské burzy Petr Koblic při úterní prezentaci odtajnil, že do konce roku by se na trhu mělo objevit ETF navázané čistě na vývoj indexu PX. Investoři tak budou moci alespoň touto formou jednoduše participovat na vývoji trhu jako celku, tedy například diverzifikovat své portfolio namísto nákupu jednotlivých emisí. Zajímavé tak bude následně sledovat, jak možnost investice do indexu PX ovlivní počty akcionářů jednotlivých emisí.

Příslušné ETF (Exchange Traded Fund), neboli burzovně obchodovaný fond, připravuje skupina Wood & Company, která je z hlediska objemu uskutečněných obchodů na pražské burze tradičně největším obchodníkem. Například v květnu stála skupina Wood & Company na jedné straně téměř u všech akciových obchodů. Její transakce lehce přesáhly 12 mld. Kč, zatímco celkový objem obchodů na pražské burze dosáhl 12,5 mld. Kč.

První ETF na regulovaném trhu

Letos již jedno ETF na pražskou burzu dorazilo. Po akciích CSG se druhou letošní novou emisí se stal fond BlueSphere World Equity UCITS ETF pasivně sledující košík akcií společností s velkou a střední kapitalizací z rozvinutých trhů. Zajímavostí ETF je jeho měnové zajištění do české koruny, tedy eliminuje kurzové pohyby domácí měny vůči zahraničním měnám.  Jde o vůbec první ETF obchodované na regulovaném trhu Burzy cenných papírů Praha.

Od zahájení obchodování 16. dubna dosáhl objem obchodů s BlueSphere World Equity UCITS ETF hodnoty 62,7 mil. Kč, přičemž průměrný denní objem činí 1,4 mil. Kč. Dle sdělení burzy si fond rychle našel cestu zejména k drobným investorům, přičemž přibližně jedna třetina investovaných prostředků směřuje prostřednictvím Dlouhodobého investičního produktu (DIP). Průměrná pravidelná investice dosahuje 2 900 Kč na klienta a objem majetku pod správou zatím vzrostl na 177 mil. Kč. 

Jiří Zendulka
V oblasti financí se pohybuje od dob kupónové privatizace, tedy přes 30 let. Pracoval na různých pozicích u obchodníků s cennými papíry, aby u nich následně zakotvil především jako analytik. Dlouhodobě své názory prezentuje ve sdělovacích prostředcích. Vyznavač tradičních hodnot kapitalismu, resp. naopak kritik většiny nestandardních zásahů do ekonomik ze strany vlád a centrálních bank.