Přes 200 tisíc akcionářů bývalých Harvardských investičních fondů přišlo o akcie

Valná hromada společnosti Harvardský průmyslový holding (HPH) ve středu 17. prosince schválila usnesení navrhovaná představenstvem, zatímco podněty druhého největšího akcionáře – společnosti Palace Capital, akcionáři odmítli. Každopádně v návaznosti na jedno z rozhodnutích končí po více než 30 letech definitivně éra pro nemalé množství akcionářů pocházejících převážně ještě z dob kupónové privatizace. Připomenout lze, že HPH vznikl v roce 1996 sloučením Harvardských investičních fondů a společnosti Sklo Union. Poskočíme-li v čase, v roce 2019 pak došlo k přeměně daných akcií HPH z dematerializovaných na listinné. Akcionáři si tak měli následně akcie vyzvednout, přes výzvy a prodloužené termíny jich tak přesto více než 200 tisíc nikdy neučinilo. Jejich akcie se tak dle zákona letos dostaly do prodeje. Jak jsme již přiblížili v listopadu, společnost nabídku jediného zájemce o koupi akcií HPH odmítla a rozhodla se je za stejnou cenu koupit sama. Počátkem roku 2026 by se tak „vytěsnění“ akcionáři měli dostat k finančním prostředkům za své bývalé akcie. Společnost plánuje prostřednictvím svých internetových stránek hphas.cz umožnit jim naplánovat si vyzvednutí výnosu.

Kurzový vývoj v období transformace z fondů na HPH v roce 1996

Dle počtu akcionářů největší společností v ČR nově již ČEZ

V kupónové privatizaci, ať již v 1. či 2. vlně, získali investoři za například investovaných všech 1 000 bodů na 20 akcií ať už například nejznámějšího Harvardského dividendového, případně třeba Harvardského růstového investičního fondu. Nejeden akcionář si další akcie „Harvardu“ později přikoupil například na pražské burze. Při pohledu do historie se akcie Harvardského dividendového investičního fondu, resp. následně HPH historicky obchodovaly v cenovém rozsahu cca 40-900 Kč. Nečinným akcionářům za jejich nevyzvednuté akcie nyní připadá výnos 20 Kč/akcii. Na vyzvednutí mají ze zákona 3 roky, pak finanční prostředky připadnou společnosti. Tedy mohou zvýšit majetek pro setrvávající akcionáře, kterých nyní zůstává zhruba jen 26 tisíc. Teoreticky až o 100 mil. Kč, když právě zhruba tolik společnost analogicky zaplatí za nevyzvednutých cca 5 mil. akcií HPH. Každopádně HPH již nově nelze považovat za společnost s největším počtem akcionářů u nás, když tento primát si s počtem okolo 240 tisíc jinak dlouhodobě držela. Novým lídrem se stává ČEZ, kde se dle posledních dat k datu nároku na letošní dividendu počet akcionářů přiblížil hranici 160 tisíc.

O odkoupené akcie plánuje společnost snížit základní jmění. Krok, který musí ze zákona v budoucnu opět posvětit akcionáři. Na valné hromadě v minulém týdnu každopádně již souhlasili se snížením základního jmění o aktuálně držené akcie. Tedy o více než 13,7 mil., když větší část z nich společnost nabyla v létě nabízeným odkupem. Menší pak v rámci vlastně úspěšného boje s Viktorem Koženým. Jak jsme již podrobně přiblížili v článku „Koženému byly zabaveny akcie Harvardu“, společnost je získala v rámci soudního rozhodnutí. Prostřednictvím celkem 6,3 mil. akcií HPH držených několika kyperskými společnostmi Kožený zejména na konci minulého století vlastně dominantně ovládal dění ve společnosti, resp. na valných hromadách. Základní jmění firmy každopádně nyní klesne na zhruba 31,63 mil. akcií, tedy na každou akcii HPH se zvedne připadající majetek.

Martin Burda s návrhy neuspěl

Prosincové valné hromady se zúčastnili zhruba jen dvě desítky akcionářů, nicméně s počtem akcií přes 13,1 mil. Projednávali také navrhované body společnosti Palace Capital, za kterou stojí Martin Burda. V kontextu se nicméně akcionáři nedočkají například dividendy, kterou firma navrhovala ve výši 10 Kč. Neprošel ani alternativní návrh jiného akcionáře na 3 Kč dividendu. Návrhy nepodporovalo vedení společnosti, které již dříve prezentovalo záměr dále získávat majetek do společnosti, potažmo pak umožnit akcionářům dostat se k finančním prostředkům prostřednictvím prodeje akcií samotné společnosti. První taková možnost se uskutečnila letos v létě.

Výsledky hlasování ohledně návrhů Palace Capital vlastně ukázalo různé pohledy především mezi v současnosti dvěma největšími akcionáři. Dle zatím posledních údajů z předchozí srpnové valné hromady společnost Palace Capital ovládala 4,78 mil. akcií HPH, zatímco Vlastimil Jiřík na 7,22 mil. Zřejmě tomu nebylo jinak ani nyní, tedy hlasování měl majoritně v rukou především druhý zmiňovaný akcionář. Návrhy Palace Capital, například také na odvolání představenstva, byly zkrátka vždy podpořeny jen necelými sotva 40 % přítomných hlasů. Ke každé „straně“ se zkrátka připojovala část ostatních přítomných akcionářů. „Poražení“ akcionáři s výsledkem hlasování nebyli spokojeni a protestovali zmiňujíce údajné zneužití postavení majoritního akcionáře. Otázkou zůstává, zda si jsou svým právním pohledem jisti, potažmo budou příp. chtít rozhodování valné hromady soudně napadnout.

Každopádně v kontextu možno závěrem zmínit například každoroční průběh valné hromady ČEZ, kde se za více než tři dekády nepodařilo minoritním akcionářům prosadit třeba i jen svého zástupce do dozorčí rady…

Jiří Zendulka
V oblasti financí se pohybuje od dob kupónové privatizace, tedy přes 30 let. Pracoval na různých pozicích u obchodníků s cennými papíry, aby u nich následně zakotvil především jako analytik. Dlouhodobě své názory prezentuje ve sdělovacích prostředcích. Vyznavač tradičních hodnot kapitalismu, resp. naopak kritik většiny nestandardních zásahů do ekonomik ze strany vlád a centrálních bank.