Mzdy na začátku roku 2026 výrazně vzrostly. Růst mezd však byl extrémně diferencovaný. V oblasti nemovitostí stouply reálné mzdy o 20 %, v energetice v podstatě stagnovaly

ČSÚ

V 1. čtvrtletí 2026 vzrostla průměrná hrubá měsíční mzda o 8,1 %, po očištění o růst cen pak o 6,4 %. Růst mezd byl však velmi rozdílný podle vykonávaných činností. V loňském roce čeští zaměstnanci nominálně dosáhli 57 % mzdového průměru Evropské unie.

Nárůst nominální průměrné mzdy byl nejvyšší od 2. čtvrtletí 2021, které však bylo zkresleno nízkou základnou roku, v němž se poprvé projevila pandemie onemocnění covid-19. Míra inflace na úrovni 1,6 % pak byla nejnižší od 4. čtvrtletí 2016, což vedlo i k silnému růstu reálných mezd. „Reálné mzdy ve srovnání s loňskem akcelerovaly, přičemž si polepšila všechna odvětví.

Růst mezd však byl extrémně diferencovaný. Zatímco v činnostech v oblasti nemovitostí stouply reálné mzdy o 20 % a v administrativních a podpůrných činnostech o 17 %, pracovníkům v energetice meziročně kupní síla výdělků v podstatě stagnovala,“ upozorňuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.

Nejčastější hrubé mzdy byly podle posledních výsledků ze systému Informace a statistiky o průměrném výdělku MPSV (ISPV) za rok 2025 mezi 38–42 tisíci Kč. Medián, tedy mzda prostředního zaměstnance, činil 44 337 Kč. Průměrnou mzdu 52 202 Kč nepobíraly takřka dvě třetiny zaměstnanců, 59 % mužů a 73 % žen. Na druhé straně více než 200 tisíc korun hrubého bralo 0,8 % zaměstnanců, 1,2 % mužů a 0,3 % žen.

Na trhu práce lze sledovat přesun z primárního a sekundárního sektoru do služeb a péče, který je setrvalý. V dlouhodobějším pohledu strukturu zaměstnanosti v Česku také výrazně proměňuje stoupající vzdělanost obyvatel, což zahrnuje i profesní skladbu. Od roku 2009 například stoupl ze 14 % na více než 17 % podíl specialistů, kde bývá vyžadováno vysokoškolské vzdělání. Přibylo také zastoupení pracovníků ve službách a prodeji z 8 % na 13 %. Na druhé straně klesly podíly manažerských pozic (ze 7 % na 4 %) či řemeslníků a opravářů (z 16 % na 11 %).

Mezinárodní srovnání hodinových mezd, prezentované aktuálně Eurostatem za rok 2025 v přepočtu na eura, ukazuje, že Česko dosahovalo 57 % mzdového průměru Evropské unie. „Od roku 2008, kdy Česko dosahovalo úrovně jen 42 % evropského mzdového průměru, jsme se mu přiblížili o 15 procentních bodů. Ještě rychleji se mu však přibližují některé kdysi chudší státy východní Evropy, které tak české mzdy předhánějí. Jde zejména o Litvu, kde se mzdová úroveň dostala z 26 % na 65 % průměru EU, nebo Estonsko a Polsko, které se vyhouply na 60 %,“ vypočítává Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.