Vláda schválila plán adaptace na změnu klimatu. Zaměří se na vodu, odolnou krajinu, připravenost obcí a nový portál s informacemi o rizicích

Odolná krajina, která dokáže zadržet vodu, lepší připravenost obcí a měst na horko, sucho i povodně, dostatek pitné vody a dostupné informace o přírodních rizicích. To jsou hlavní priority aktualizovaného Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu pro období 2026–2030, který dnes schválila vláda. Dokument připravilo Ministerstvo životního prostředí v široké meziresortní a odborné spolupráci. Obsahuje 95 adaptačních opatření rozpracovaných do 252 konkrétních úkolů.

„Akční plán nám pomůže lépe se připravit na dopady změny klimatu, počítá jak s finanční, tak s metodickou podporou sídelní zeleně, zachytávání dešťové vody a obnovy vodních prvků, tedy přesně s opatřeními, která lidé pocítí v horkých dnech. Chceme pomoci i s lepší informovaností, a proto počítáme s portálem georizik jako jednotným místem shromažďujícím informace o přírodních rizicích, výstrahách a doporučených postupech. Navíc jsme kvůli problémům se suchem doplnili do akčního plánu dva úkoly, které kladou důraz na vodu jako strategickou surovinu a na urychlení přípravy a realizace adaptačních opatření,“ říká ministr životního prostředí Igor Červený.

Krajina musí umět zadržet vodu

Jedním z hlavních úkolů je zlepšit schopnost krajiny zadržovat vodu. Zdravá půda umožňuje vodě vsakovat se do země, zeleň zpomaluje její odtok a mokřady, tůně nebo rybníky ji zadržují a postupně uvolňují.

Akční plán proto počítá s obnovou těchto vodních prvků, ale i vodních toků a návratem vody do říčních niv. Současně plánuje i odstranění nevhodných a nepotřebných odvodňovacích systémů. Součástí adaptačních opatření je také lepší hospodaření s dešťovou vodou ve městech a obcích.

Více zeleně a méně vody odváděné kanalizací

Ve městech a obcích je důležité, aby dešťová voda zůstala co nejdéle tam, kam dopadne. Pomoci mohou zelené střechy, propustné povrchy, retenční a vsakovací nádrže nebo další prvky zelené a vodní infrastruktury.

Taková opatření pomáhají nejen zadržet vodu, ale také ochlazovat okolí během horkých dnů. Dešťovou vodu lze navíc využít namísto toho, aby rychle odtekla kanalizací.

Obce dostanou lepší podporu a informace

Akční plán se zaměřuje také na to, aby města a obce byly lépe připraveny na dopady změny klimatu. Stát jim chce pomoci při přípravě místních adaptačních strategií a konkrétních projektů. K dispozici má být metodická a informační podpora, poradenství, lepší přístup k financování i podpora při přípravě a řízení projektů.

Důležitým nástrojem má být také portál georizik. Ten má nabídnout na jednom místě ověřené informace o přírodních rizicích, výstrahy a doporučení, jak na ně reagovat. Lidé i obce tak budou moci potřebné informace najít na jednom místě namísto vyhledávání na různých webových stránkách.

95 opatření a 252 konkrétních úkolů

Aktualizovaný akční plán vychází ze Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách České republiky pro období 2021–2030, z Hodnocení změny klimatu a adaptačních potřeb ČR 2025 zpracovaného Českým hydrometeorologickým ústavem a z vyhodnocení dosavadního naplňování adaptačních opatření.

Jeho cílem je snížit zranitelnost České republiky vůči dopadům změny klimatu a omezit budoucí škody na zdraví lidí, majetku, infrastruktuře, přírodě a dalších zdrojích.

Do přípravy a připomínkování dokumentu se zapojily desítky institucí a více než 140 odborníků z ministerstev, dalších orgánů státní správy, odborných a výzkumných organizací, vysokých škol, profesních, zájmových a nevládních organizací i organizací zastupujících územní samosprávy.

Akční plán obsahuje celkem 95 adaptačních opatření rozpracovaných do 252 konkrétních úkolů, za jejichž plnění odpovídají věcně příslušná ministerstva.

Adaptace na změnu klimatu není úkolem jednoho ministerstva. Ministerstvo životního prostředí plní v této oblasti roli národního koordinátora a zároveň prostřednictvím svých programů podporuje konkrétní opatření v krajině, obcích i budovách. Na přípravě a realizaci adaptačních opatření se ale musí podílet také kraje, obce, vlastníci a správci infrastruktury, podniky i občané.