AI mění švédský trh. Příležitosti pro české firmy vznikají hlavně v infrastruktuře

Švédská strategie přitom neřeší pouze rychlost zavádění AI. Kromě konkurenceschopnosti a zvýšené produktivity se švédská vláda soustředí také na otázky ochrany soukromí, kybernetické bezpečnosti, autorských práv a důvěry ve veřejné instituce. Cílem je vytvořit podmínky pro široké využití AI, které bude zároveň bezpečné a dlouhodobě udržitelné. Pro skutečně široké využití umělé inteligence napříč průmyslem, službami, veřejnou správou a dalšími oblastmi je tak potřeba vybudovat také odpovídající technologické zázemí.

Právě rostoucí potřeba této infrastruktury může otevřít příležitosti také pro české firmy – od energetiky a chlazení přes řešení pro datová centra až po automatizaci a řízení jejich provozu.

Švédsko má pro AI infrastrukturu vynikající podmínky

Důležitým faktorem při výstavbě AI infrastruktury je především dostupnost elektřiny. Datová centra jsou energeticky náročná a s rozvojem AI se jejich nároky dále zvyšují. Švédsko v roce 2025 spotřebovalo přes 134 TWh elektřiny a švédský energetický úřad odhaduje, že země bude muset být v roce 2045 připravena pokrýt spotřebu nejméně 300 TWh elektřiny.

Celková kapacita švédského trhu datových center se pro rok 2026 odhaduje na 500 MW. Očekává se, že do roku 2031 vzroste až na 710 MW. Pokud by datová centra tento výkon využívala nepřetržitě po celý rok, potřebovala by tolik elektřiny, kolik za rok spotřebuje zhruba milion švédských domácností.

Pro rozvoj AI je přitom podstatné nejen množství vyrobené elektřiny, ale také schopnost energetického systému zajistit její stabilní dodávky. Na pokrytí rostoucí poptávky chce vláda využít kombinaci nových jaderných a obnovitelných zdrojů. Jedním z konkrétních kroků je plánovaná výstavba nové jaderné elektrárny v lokalitě Värö vedle stávající elektrárny Ringhals. Projekt počítá se třemi malými modulárními reaktory Rolls-Royce SMR o celkovém výkonu
1 500 MW a první reaktor by měl být podle současných plánů uveden do provozu v polovině 30. let.

Švédsko je z pohledu stávajících i budoucích investic do datových center lákavé hned z několika důvodů. Kromě rostoucí dostupnosti nízkoemisní elektřiny má také chladné klima, což může pomoci s energeticky náročným chlazením.

Plánovaná výstavba datového centra ve Skelleftea

Americká firma Lyten v únoru 2026 dokončila převzetí hlavních švédských aktiv padlého bateriového obra Northvolt. Lyten získal výrobní kapacity, budovy a část již existující infrastruktury Northvolt, resp. areál Northvolt Ett ve Skelleftea. Společnost Lyten chce ze závodu Northvolt Ett vytvořit mnohem více než jen továrnu na baterie. Jejím cílem je vybudovat „Lyten Industrial Hub“, tedy průmyslový kampus kombinující výrobu baterií, AI datová centra a další energeticky náročné průmyslové provozy.

Rozsáhlý kampus AI datových center má pro Lyten rozvíjet firma EdgeConneX. Potenciální IT kapacita má dosáhnout až 1 GW. Jednalo by se tak o mimořádně rozsáhlou výpočetní infrastrukturu. Pokud by se projekt skutečně rozvinul v tomto rozměru, šlo by podle Lytenu o jedno z největších datových center v Evropě. Lyten navíc uvádí, že celý projekt by mohl časem přitáhnout investice v objemu 10 mld. USD.

Švédsko rozšiřuje datovou infrastrukturu

Skelleftea přitom není jediným velkým projektem datové infrastruktury ve Švédsku.

V Borlänge zahájil EcoDataCenter ve spolupráci s Mistral AI v roce 2025 výstavbu kampusu Kvarnsveden, do kterého investují 1,2 mld. EUR. Tento projekt bude mít v první fázi přístup k výkonu 250 MW a potenciál rozšíření až na 600 MW, přičemž spuštění centra zaměřeného na pokročilé výpočty pro AI je plánováno na rok 2027. Projekt je zároveň navržen tak, aby odváděl odpadní teplo do městské sítě v množství odpovídajícím vytápění až 10 000 bytů.

Společnost atNorth v letos v lednu představila nový 30MW projekt ve Stockholmu a oznámila také plánovanou výstavbu megasite v Solleftea s kapacitou až 300 MW. Spuštění stockholmského kampusu s názvem SWE02 je naplánováno na konec roku 2027 a díky spolupráci se společností Stockholm Exergi bude odvádět odpadní teplo do lokální sítě. Stejně tak i mega kampus v Solleftea počítá se zpětným využitím odpadního tepla a zároveň nabídne rozsáhlou kapacitu pro energeticky náročné AI operace, přičemž jeho provoz má být napájen z obnovitelných zdrojů.

Další významnou část švédské datové infrastruktury tvoří například datová centra Microsoftu v Gävle, Sandvikenu a Staffanstorpu, jejichž rozšíření společnost dále plánuje.

Šance pro české firmy

Pro české firmy nemusí švédský rozvoj umělé inteligence znamenat pouze příležitost k prodeji vlastních AI řešení. Rozvoj AI a s ním spojená potřeba nové infrastruktury ve Švédsku vytvářejí několik oblastí, ve kterých mohou české firmy hledat obchodní příležitosti.

S růstem výpočetní kapacity vzniká širší poptávka po technologiích a službách, které umožňují AI infrastrukturu budovat a provozovat – od energetických a chladicích systémů přes automatizaci a monitoring až po specializované komponenty a průmyslová řešení. V elektrotechnickém odvětví bude vznikat poptávka obzvláště po rozvaděčích, průmyslových transformátorech a inteligentních napájecích jednotkách.

České firmy přitom nemusí konkurovat velkým mezinárodním společnostem jako dodavatelé celého technologického řešení. Do těchto projektů mohou vstupovat jako specializovaní dodavatelé nebo subdodavatelé konkrétních komponent, technologií či služeb a stát se tak součástí větších mezinárodních projektů a dodavatelských řetězců. Výhodou může být právě úzká specializace a schopnost nabídnout konkrétní technologické řešení, které lze začlenit do rozsáhlejšího projektu. Pro český export tak může být zajímavá právě kombinace rostoucí švédské poptávky po AI infrastruktuře a domácí průmyslové základny v oborech, které jsou na její výstavbu a provoz navázané.

České firmy už přitom v severském regionu na rozvoji datové infrastruktury působí. Například česká investiční společnost GI21 Capital se podílí na přípravě dvou datových center ve Finsku s plánovanou kapacitou kolem 100 MW každého. Na projektech spolupracuje finská společnost Winda Energy, většinově vlastněná českou skupinou BHM Renewables, která se vedle rozvoje větrné energetiky nově zaměřuje také na datová centra a energetická úložiště. Na švédském trhu pak působí česká společnost CONTEG. Ta se soustředí na dodávku IT i serverových rozvaděčů, řešení chlazení či mini datových center včetně zákaznických úprav na míru a projektové podpory.

Příležitosti navíc nekončí samotnou výstavbou datových center. S rostoucím počtem a výkonem těchto zařízení bude růst také potřeba jejich modernizace, energetické optimalizace, údržby a bezpečného provozu. Příležitosti tak mohou vznikat jak při dodávkách nových technologií a komponent, ale také v navazujících službách a dlouhodobém provozu.

Anne-Marie Krchov, Specialistka politického a ekonomického úseku, Velvyslanectví ČR ve Stockholmu