Slováci opouštějí rodiče až po třicítce

Mezinárodní data tak ukazují, že nedostupné bydlení nemusí mít v různých zemích stejný dopad na rodičovství – může vést k odkládání dětí, ale také k delšímu soužití s rodiči a vícegeneračnímu bydlení. Více než polovina Slováků ve věku 25–34 let stále žije s rodiči a průměrný věk odchodu z rodičovské domácnosti přesahuje 30 let. Slovenský trh nabízí velmi málo dostupného nájemního bydlení. Přesto Slovenky zakládají rodiny dříve než Češky.

Agentura STEM/MARK se v návaznosti na rozsáhlý výzkum pro českou realitní společnost Salutem Group, do kterého se zapojilo 2 526 respondentů, a jehož výsledky byly prezentovány na tiskové konferenci 17.9.2026 v Tančícím domě v Praze, podívala také na dostupná data o bydlení a rodičovství v širším evropském kontextu.

Srovnání Česka a Slovenska ukazuje, že ačkoli obě země vycházejí z podobného historického prostředí, mladí lidé v nich čelí odlišným podmínkám při osamostatňování, vstupu do vlastního bydlení i zakládání rodiny. Zatímco v Česku odcházejí mladí lidé od rodičů v průměru ve 25,8 letech, na Slovensku je to až ve 30,9 letech. Mezi lidmi ve věku 25–34 let žilo v roce 2023 s rodiči přibližně 22 % Čechů, ale 57 % Slováků. Evropská data dlouhodobě řadí Slovensko mezi země, kde se mladí osamostatňují nejpozději.

Na Slovensku je vlastnické bydlení normou. Alternativa téměř chybí

Jedním z vysvětlení je struktura slovenského trhu s bydlením. Slovensko patří k evropským zemím s vůbec nejvyšším podílem vlastnického bydlení – ve vlastním bydlí přibližně 93–94 % populace, zatímco v Česku zhruba tři čtvrtiny.

Pro mladého člověka, který si zatím nemůže dovolit byt koupit, však na Slovensku existuje jen velmi omezená alternativa. Studie Eurofoundu z roku 2025 ukázala, že v monitorované online nabídce městských nájmů nebyl na Slovensku v roce 2024 prakticky žádný byt, který by podle použité metodiky byl dostupný pro mladého člověka s mediánovou mzdou, tedy aby nájem nepřesáhl třetinu jeho příjmu. V Česku takto vyhovovalo 12,1 % sledované městské nabídky. Eurofound zároveň upozorňuje, že ve slovenských regionech je nájemních nabídek často velmi málo a tam, kde existují, vyžaduje nájem vysoký podíl měsíční mzdy.

Výsledkem není pouze pozdější odchod od rodičů. Mladí Slováci také výrazně častěji žijí v prostorově nevyhovujících domácnostech. V přeplněném bydlení žilo v roce 2024 42,7 % Slováků ve věku 15–29 let, zatímco v Česku 26,2 %. Průměr EU byl 26,5 %.

Děti ale Slováci neodkládají stejně jako Češi

Zajímavý kontrast přinášejí demografická data. Přestože se mladí lidé na Slovensku osamostatňují podstatně později, první dítě mají slovenské ženy dříve. V roce 2024 byl průměrný věk ženy při narození prvního dítěte na Slovensku 27,4 roku, zatímco v Česku 29,0 roku. Úhrnná plodnost byla ve stejném roce na Slovensku 1,46 dítěte na ženu, v Česku 1,36.

Tato čísla sama o sobě neříkají, že Slovenky zakládají rodiny přímo v domácnosti rodičů. Ukazují ale, že vztah mezi samostatným bydlením a rodičovstvím nemusí být v obou zemích stejný. Na Slovensku se část nedostupnosti bydlení může promítat spíše do dlouhého soužití s rodiči, větších domácností či vícegeneračního bydlení, zatímco v Česku se bytová nejistota silněji potkává s pozdějším načasováním rodičovství.

Právě takový mechanismus naznačuje také evropská studie Eurofoundu. V jejím samostatném šetření mezi 18–39letými v Česku uvedlo 22 % respondentů, že kvůli tomu, že jejich reálné bydlení neodpovídá tomu, jak by chtěli bydlet, odložili pořízení dětí. U všech čtyř sledovaných zemí byl průměr 17 %. Slovensko součástí této konkrétní části výzkumu nebylo, proto čísla nelze přímo porovnat.

„Slovenský příklad ukazuje, že samotná výše nákladů na bydlení nevystihuje celý problém. Pokud mladý člověk nemá dostupnou nájemní alternativu, může zůstávat dlouho u rodičů. V běžných statistikách pak nemusí vypadat jako někdo, kdo je extrémně zatížen náklady na bydlení, ale cenu platí v podobě omezené možnosti osamostatnit se. Zároveň vidíme, že rodičovství nemusí čekat na vlastní byt – Slovenky mají první dítě dříve než Češky. Bydlení tedy ovlivňuje životní trajektorii mladých lidí, ale v různých zemích různým způsobem,“ říká Zuzana Rabochová z agentury STEM/MARK.

V Česku se z bydlení stal společenský problém. Na Slovensku zatím výrazně méně

Rozdílná je i veřejná percepce. Podle Eurobarometru považovalo na podzim 2025 bydlení za jeden ze dvou největších osobních problémů 12 % Čechů a 6 % Slováků. V roce 2015 přitom byly hodnoty téměř stejné – 8 % v Česku a 7 % na Slovensku. Ještě výraznější změna nastala u otázky, zda je bydlení jedním z hlavních problémů celé země. V Česku tento podíl vzrostl z 3 % v roce 2015 na 17 % v roce 2025. Na Slovensku zůstal prakticky stabilní – 4 % v roce 2015 a 5 % v roce 2025.

Česko a Slovensko tak představují dvě odlišné podoby evropského problému dostupnosti bydlení. V Česku je bydlení stále více vnímáno jako cenová a celospolečenská krize. Na Slovensku je problém méně viditelný ve veřejném mínění, ale silně se projevuje v pozdním osamostatňování mladých, přeplněném bydlení a minimální nabídce dostupných nájmů. Dopad na rodinné chování je přitom rozdílný: slovenské ženy i přes tyto překážky vstupují do mateřství dříve než české.

Použité zdroje:

https://europa.eu/eurobarometer/surveys/detail/2098

https://www.imf.org/en/publications/wp/issues/2026/06/18/the-many-consequences-of-the-housing-affordability-problem-in-the-eu-a-machine-learning-577050

https://europa.eu/eurobarometer/surveys/detail/3378

https://www.eurofound.europa.eu/en/publications/all/foundational-challenges-the-housing-struggles-of-europes-youth

https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Young_people_-_housing_conditions