Růst mezd učitelů výrazně zpomalil. Po překročení hranice 130 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství v roce 2021 se náskok učitelských mezd začal opět snižovat

Ohodnocení učitelů má vliv na atraktivitu učitelské profese, může přitáhnout talentované uchazeče o studium na pedagogických fakultách a zároveň může snížit míru odchodů talentovaných učitelů mimo obor, případně je do profese, kterou vystudovali, přilákat. Motivovaní a talentovaní učitelé pak mohou zlepšit výuku na školách, což ve svém důsledku vede ke kvalitnějšímu vzdělání, lepšímu uplatnění absolventů na trhu práce a růstu ekonomiky země.

Má-li se finanční motivace pro učitelskou dráhu podpořit, je však také důležité zajistit kontinuitu růstu učitelských platů a jejich konkurenceschopnost ve vztahu k jiným povoláním, zejména těm vyžadujícím vysokoškolské vzdělání.

V souvislosti s tím je již řadu let jednou z deklarovaných politických priorit naší země navyšování platů učitelů, přičemž stanoveným milníkem minulé vlády bylo, aby průměrný plat učitele činil 130% průměrné mzdy v ekonomice. Tato úroveň vyjadřuje zhruba průměrnou hodnotu tohoto indikátoru za země OECD. 

UČITELÉ A TI OSTATNÍ

Statistické údaje ukazují, že mezi lety 2015 a 2021 se finanční ohodnocení učitelů výrazně zlepšilo. V průběhu těchto šesti let stoupla průměrná měsíční mzda učitelů základních škol o 72,3% (z 29 005Kč na 49 975 Kč), neboli v průměru o 12% ročně. V průběhu dalších čtyř let se pak zvýšila již jen o 10,6% a za tempem růstu průměrné mzdy v národním hospodářství zaostávala. Poměr platu učitelů základních škol k průměrné mzdě v národním hospodářství se proto za poslední čtyři roky snížil ze 130,6% v roce 2021 na 113,6% v roce 2025.

Zdroj: MŠMT a ČSÚ

Průměrné platy učitelů se v různých krajích Česka do jisté míry liší. Nejvyšší platy učitelů základních škol jsou v Praze a ve Středočeském kraji, nejnižší naopak na školách v krajích Moravskoslezském a Zlínském. Také v mateřských školách mají nejvyšší průměrnou mzdu učitelky a učitelé v Praze, nejnižší vykazují Kraj Vysočina a kraje Olomoucký s Moravskoslezským. V platech učitelů na středních školách se na vrchol žebříčku dostal kraj Karlovarský následovaný opět Prahou a krajem Středočeským, nejnižší průměrné mzdy učitelů středních škol dosáhl kraj Ústecký.

Praha se zároveň drží na vrcholu pomyslného žebříčku znázorňujícího, o kolik procent se zvýšil plat učitelů mateřských (o 86,6%) a základních škol (o 93,9%) za posledních deset let. K nejvýraznějšímu nárůstu průměrné mzdy učitelů středních škol došlo v kraji Karlovarském (o 113,1%). Karlovarský kraj také zaujímá první pozici v podílu platů učitelů mateřských, základních i středních škol na průměrné mzdě v kraji. Nejnižší podíl učitelských platů k průměrné mzdě všech zaměstnanců najdeme v Praze, neboť zde se koncentrují profese s vysokými platy, které celkový průměr výrazně zvedají.

1) Bez učitelů odborného výcviku
Zdroj: MŠMT a ČSÚ

ČEŠTÍ UČITELÉ V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ

Průměrný podíl veřejných výdajů na vzdělávání na HDP dosahoval v roce 2023 v zemích Evropské unie 4,7%. V Česku to bylo jen 4,3%. V čele evropského žebříčku stojí Švédsko, Finsko, Island, Belgie a Dánsko, které na vzdělávání vydávají více než 6% svého HDP. Naopak nejmenší podíl HDP na vzdělávání ze zemí, za které byla v době psaní článku dostupná data, vydávaly Rumunsko, Řecko, Malta a Maďarsko. Naši sousedé Německo a Polsko se nacházejí v těsné blízkosti mezinárodního průměru. Za Slovensko v době publikování grafu nebyla dostupná data, ale v roce 2022 se tento ukazatel na Slovensku nacházel v úrovni průměru za země Evropské unie (tj. 4,7%).

Zdroj: Eurostat

Organizace OECD rovněž zveřejnila průměrné roční platy učitelů a ředitelů v roce 2024 (včetně odměn a jiných bonusů) v ekvivalentu USD převedených na paritu kupní síly pro soukromou spotřebu. Na úrovni druhého stupně základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií (tj. ISCED 2 dle mezinárodní klasifikace) ve veřejných institucích vykázalo pouze šest zemí OECD, za něž jsou dostupná data, nižší hodnoty než Česko. Průměrný roční plat učitelů v Česku (42 165 USD) je výrazně nižší než průměr za sledované země OECD (59 896 USD) i než průměr za země EU (59 043 USD). Česko se řadí do skupiny zemí, v nichž průměrný učitelský plat zůstává výrazněji pod hranicí 50 000 USD. Na opačném konci žebříčku najdeme Německo, Nizozemsko a Rakousko, kde průměrný plat učitelů v přepočtu na paritu kupní síly dosahuje v porovnání s Českem více než dvojnásobné hodnoty.

Pozn.: Platy učitelů ve věku 25–64 let působících na veřejných školách na úrovni ISCED 2 (odpovídá 2. stupni ZŠ), včetně odměn a jiných bonusů.
Zdroj: OECD, Education at a Glance

OECD uvádí též platy učitelů vztažené k průměrné mzdě vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců dané země. V případě učitelů na druhém stupni základních škol a v nižších ročnících víceletých gymnázií (tj. opět ISCED 2) ve veřejných institucích se Česko nachází na třetí nejnižší příčce ze zemí OECD s dostupnými daty. Nižší podíl platů učitelů k vysokoškolsky vzdělaným zaměstnancům mají pouze USA a Itálie. Naproti tomu průměrný plat učitelů převyšující průměr celkové vysokoškolsky vzdělané populace najdeme v Kostarice, Turecku, Peru, Portugalsku, Rumunsku a mírně i v Anglii. Je však třeba uvést, že Rumunsko a Peru nepatří mezi země OECD a byly do šetření zařazeny jako kandidátské země.