Podpora vědy a výzkumu není pro vládu prioritou. Česko ztrácí a návrh nového rozpočtu tento trend potvrzuje

• Podpora výzkumu, vědy a inovací není pro vládu prioritou
• Podíl národních výdajů na výzkum, vývoj a inovace na celkových výdajích státního rozpočtu klesl od roku 2018 z 2,55 % na přibližně 1,74 %, tedy zhruba o třetinu.
• Příští rok končí i podpora z EU, chybějící miliardy stát nenahradí
• David Kotris: „Vláda nechce mít z ČR prosperující a vzdělanou společnost.“

Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá s výdaji na vědu a výzkum ve výši 45 miliard korun. Ještě ve druhé polovině srpna přitom ministr průmyslu mluvil o částce o dvě miliardy vyšší.

Česko ztrácí, příští rok bude situace ještě horší

„Číslo je sice nominálně o dvě miliardy vyšší než v letošním roce. Zároveň je ale o dvě miliardy nižší, než navrhovala Rada vlády pro výzkum, vývoje a inovace. Pokud zohledníme spotřebitelskou inflaci, tak za posledních osm let reálně klesly výdaje do vědy a výzkumu zhruba o šestinu. Je to alarmující a Českou republiku poškozující vývoj,“ tvrdí David Kotris, ředitel enoHub Europe a společnosti enovation, lídra dotačního poradenství v ČR.

„V poměru k celkovému státnímu rozpočtu výdaje na výzkum a vývoj neustále klesají, patříme k nejhorším zemím v Evropě. Stávající vláda ukazuje, že nechce mít z České republiky prosperující a vzdělanou společnost. Ani v okamžiku obřího zadlužování a téměř 400 miliardového schodku nechce směrovat podporu do vývoje a výzkumu,“ dodal David Kotris.

Dlouhodobě podfinancovaný výzkum, vývoj a inovace přitom mají dlouhodobě dopady: Česká republika ztrácí konkurenceschopnost, klesá produktivita práce, roste technologická závislost na jiných zemích. „Kromě toho opouštějí republiku talentovaní lidé a rozpadají se výzkumné kapacity. Zároveň ztrácíme konkurenceschopnost a nejsme atraktivní pro zahraniční investice s vysokou přidanou hodnotou,“ doplňuje.

Návrh rozpočtu pro příští rok pracuje s částkou 45 miliard korun oproti 42,95 miliardy letos. Po započtení prostředků z EU a dalších zahraničních zdrojů by však rozpočet v meziročním srovnání klesl z 52,5 v roce 2026 na cca 51 miliard korun v roce 2027.

Výdaje na výzkum klesly o šestinu za 8 let

Český státní rozpočet za poslední roky dramaticky narostl, ale výdaje na výzkum a inovace s ním zdaleka nedržely krok. Stát tedy neutahuje opasky všem stejně. Podíl národních výdajů na výzkum a inovace na celkových výdajích státního rozpočtu přitom dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 2018 tvořil zhruba 2,55 procenta, v návrhu na rok 2027 je to už jen zhruba 1,75 procenta.

„Za posledních 8 let jde díky inflaci prakticky o pokles o šestinu. Aby měl výzkum v roce 2027 stejnou kupní sílu jako v roce 2019, potřeboval by o 9 miliard více než je navrhováno. A to se nebavíme o růstu, ale jen o zakonzervování stavu před rokem 2020, “ upozorňuje David Kotris. Vývoj navíc není u všech institucí stejný. V návrhu rozpočtu na rok 2027 má Technologická agentura ČR navrhované celkové výdaje nižší zhruba o 1,2 miliardy korun oproti letošku. Z národních prostředků na výzkum klesá financování TA ČR přibližně o 0,6 m iliardy korun. To může omezit některé programy aplikovaného výzkumu zaměřené zejména na inovativní firmy .

Příští rok končí i podpora z EU

Situaci komplikuje také proměna evropského financování související s koncem rozpočtové sedmiletky EU. Jak připomíná David Kotris, od příštího roku si české firmy nebudou moci sáhnout ani na podporu z evropských strukturálních fondů. Evropské dotace totiž prakticky končí ke konci letošního roku, kdy se vypisují poslední výzvy z končícího programového období 2021-2027 a národní zdroje tento výpadek nepokrývají. Evropské dotace přitom tvoří zhruba 6 % celkových výdajů na výzkum v ČR, nicméně ve veřejném a vysokoškolském výzkumu je jejich podíl daleko vyšší. A od příštího roku budou tyto peníze chybět a s jejich náhradou stát nijak nepočítá.

Navíc dotační programy EU projdou od nového programového období od roku 2028 obří přeměnou a pri budou hrát přímo řízené programy EU nikoli národní dotace. „A české státní instituce na to vůbec nejsou připraveny. Stále se tváří, že rok 2028 je daleko. Ale tak to není, většina zemí se už na větší konkurenční boj o jeden balík evropských peněz připravuje. Už teď je jasné, že Česká republika v tomto směru opět zaspala a české firmy na tom tratí,“ varuje David Kotris.

ČR ztrácí stále víc, odstup se prohlubuje

Podle aktuální zprávy Evropské komise je Česká republika mezi členskými státy EU na 19. místě ve výkonnosti výzkumu a inovací. Navíc je zemí, která si meziročně pohoršila téměř nejvíce ze všech.

„Patříme mezi několik, převážně východoevropských, zemí, jejichž inovační výkonnost je nižší než v roce 2019. Nejen, že EU v tomto směru nedoháníme, ale v posledních letech se naopak odstup dále prohlubuje. Kritická situace ale nechává stát klidným,“ uzavírá David Kotris.