EU chce omezit vývoz kovového odpadu. Indie může od roku 2027 přijít o evropský hliníkový šrot

Indie se má zařadit mezi země, které od května 2027 nebudou moci dovážet některé druhy odpadu z Evropské unie, včetně kovového a hliníkového šrotu. Vyplývá to z návrhu Evropské komise, který stanovuje seznam výjimek pro země mimo OECD.

Nová pravidla mají vstoupit v platnost v rámci unijního nařízení o přepravě odpadu. Evropská komise současně otevřela veřejnou konzultaci k seznamu výjimek, která potrvá do 16. října.

Pro evropský hliníkový průmysl může jít o důležitý krok.Omezení vývozu by totiž mohlo ponechat větší množství recyklované suroviny na domácím trhu a vytvořit tlak na její nižší cenu, což by mohlo podpořit evropské producenty.

EU upustila od 15% exportního cla

Evropská komise ještě nedávno zvažovala zavedení 15% vývozního cla na hliníkový šrot, jehož cílem bylo omezit odliv této suroviny mimo Evropu.

Od návrhu však ustoupila po tlaku ze strany Indie, která patří mezi největší odběratele evropského hliníkového šrotu. Spory mezi jednotlivými evropskými představiteli navíc vedly k tomu, že původní obchodní opatření bylo postupně oslabeno.

Komise nyní tvrdí, že podobného výsledku lze dosáhnout prostřednictvím pravidel pro přeshraniční přepravu odpadu, aniž by bylo nutné zavádět samostatné obchodní clo.

Evropské hutě chtějí více surovin na domácím trhu

Evropští producenti a zpracovatelé hliníku dlouhodobě upozorňují na omezenou dostupnost recyklované suroviny a rostoucí konkurenci o hliníkový šrot. Průmyslová organizace European Aluminium proto podporovala především zavedení exportního cla, které by podle ní výrazněji omezilo vývoz hliníkového šrotu mimo EU.

Hliníkový šrot je pro producenty atraktivní především proto, že recyklace hliníku vyžaduje výrazně méně energie než výroba primárního kovu z bauxitu.

V době vysokých cen elektřiny tak může dostupnost většího množství šrotu představovat pro evropské producenty významnou nákladovou výhodu.

Nová pravidla mohou proto pomoci evropským hutím získat více materiálu na domácím trhu, i když průmysl zatím není přesvědčen, že budou stejně účinná jako původně navrhované 15% clo.

Indie zatím výjimku nezískala

Celkem 32 zemí mimo OECD požádalo Evropskou komisi o výjimky pro dovoz různých kategorií odpadu, mezi které patří například papír, plasty, pryž, sklo nebo kovy.

Výjimku mohou získat pouze státy, které prokážou, že jsou schopny zpracovávat dovážený odpad environmentálně šetrným způsobem.

U kovového odpadu bude posuzování přísnější. Evropská komise upozorňuje, že tento typ materiálu může obsahovat persistentní a toxické těžké kovy, a proto představuje vyšší environmentální riziko.

Indie se podle současného návrhu na seznam zemí s výjimkou nedostala. Pokud se konečná podoba pravidel nezmění, od května 2027 nebude moci evropský kovový odpad včetně hliníkového šrotu dovážet.

Seznam se může v budoucnu změnit

Současný seznam přitom nemusí být definitivní. Evropská komise plánuje výjimky pravidelně aktualizovat, minimálně jednou za dva roky.

Země, které neuspějí v první fázi, budou moci v budoucnu požádat znovu, pokud doloží splnění požadovaných ekologických standardů.

To znamená, že zákaz nemusí být pro Indii trvalý. Krátkodobě však může přesměrovat větší objem evropského kovového odpadu zpět na domácí trh nebo k jiným obchodním partnerům.

Co to znamená pro evropský hliník

Z pohledu investorů je důležitý především možný dopad na náklady evropských producentů hliníku.

Pokud zůstane v EU větší množství recyklovaného materiálu, může to zvýšit nabídku vstupní suroviny a vytvořit tlak na pokles její ceny, což by částečně pomohlo výrobcům s vysokými energetickými náklady.

Na druhé straně může omezení exportu snížit ceny šrotu v Evropě, což by bylo pozitivní pro zpracovatele, ale méně příznivé pro společnosti zaměřené na jeho sběr a export.

Pro Indii by opatření znamenalo nutnost hledat alternativní dodavatele hliníkového šrotu nebo více spoléhat na jiné druhy vstupních surovin.

Nové unijní pravidlo tak může postupně změnit tok recyklovaného kovu mezi Evropou a Asií a zároveň posílit význam domácí recyklace v rámci evropské průmyslové strategie.

Které akciové společnosti mohou z nových pravidel těžit?

Jedním z nejzajímavějších jmen je Norsk Hydro (NHY). Norská společnost má rozsáhlé recyklační aktivity a recyklaci označuje za jeden z hlavních pilířů své strategie do roku 2030. Skupina provozuje desítky recyklačních závodů a v Evropě rozšiřuje kapacity například ve Španělsku, Maďarsku, Německu nebo Polsku. Nový závod ve španělské Torije má kapacitu 120 000 tun ročně. Větší dostupnost evropského šrotu by proto mohla zmírnit jeden z problémů, na který Hydro v posledních letech upozorňovalo – vysoké ceny a omezenou nabídku suroviny.

Dalším možným beneficientem je Constellium (CSTM). Společnost patří mezi členy European Aluminium a ve francouzském Neuf-Brisach provozuje integrovaný závod zaměřený na válcování i recyklaci hliníku. Nové recyklační centrum zvýšilo jeho kapacitu o dalších 130 000 tun ročně a celkovou recyklační kapacitu Constellia posunulo přibližně na 735 000 tun. Firma vyrábí produkty například pro automobilový a obalový průmysl, takže větší dostupnost post-spotřebitelského šrotu může být pro tuto část podnikání příznivá.

Ne všichni producenti hliníku musí automaticky profitovat

Mezi členy European Aluminium patří rovněž společnosti jako Alcoa nebo Rio Tinto. U nich ale není pozitivní dopad omezení exportu šrotu tak jednoznačný. Obě skupiny mají výraznou expozici na primární hliník, zatímco větší nabídka levnějšího recyklovaného kovu může částečně nahrazovat poptávku po primární produkci.

Z investorského pohledu proto vypadají jako nejpřímější potenciální beneficienti především firmy, které už disponují významnou evropskou recyklační kapacitou a hliníkový šrot nakupují jako výrobní vstup.

Samotné omezení exportu ovšem automaticky nezaručuje vyšší ziskovost. Výsledný efekt bude záviset na tom, jak výrazně se změní cena evropského šrotu, poptávka po hliníkových produktech, ceny energií a využití výrobních kapacit.

Zaujalo Vás toto téma? U XTB můžete obchodovat více než 2000 CFD na akcie!

• Konkurenční spready
• Nízké swapové body, díky kterým můžete držet pozice déle
• Minimální velikost transakce již od 0 EUR

Kromě široké nabídky instrumentů od nás získáte také vzdělávací materiály – články, e-booky a kurzy zdarma:

• Trading pro začátečníky
• TOP 5 Trading nástrojů Ondřeje Hartmana
• Kurz tradingu vs. investování
• Investování do akcií – Co je to obchodování s akciemi?
• Testovací účet u XTB? Procvičte si obchodování zdarma!

X-Trade Brokers (XTB) je mezinárodní brokerský dům, který poskytuje profesionální podmínky pro obchodování CFD na forex, indexy, komodity, kryptoměny a pro investování do akcií a ETF. Své služby neustále zdokonaluje, o čemž svědčí řada mezinárodních ocenění a potvrzují to i tuzemská ocenění Broker roku a Forex broker roku, získaná opakovaně na Investičním summitu MoneyExpo. Pro své klienty nabízí XTB poskytuje profesionální obchodní platformy xStation 5 s integrovanou kalkulačkou, bezplatné vzdělávání, 24h zákaznickou podporu a denní zpravodajství z finančních trhů.

Rozdílové smlouvy jsou komplexní nástroje a v důsledku použití finanční páky jsou spojeny s vysokým rizikem rychlého vzniku finanční ztráty. U 71 % účtů retailových investorů došlo při obchodování s rozdílovými smlouvami u tohoto poskytovatele ke vzniku ztráty. Měli byste zvážit, zda rozumíte tomu, jak rozdílové smlouvy fungují, a zda si můžete dovolit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků.