Projev o stavu Unie 2026: silnější, ale zranitelnější Evropa

Projev o stavu Unie 2026: silnější, ale zranitelnější Evropa Michaela_Hnizdilova Čt, 09/17/2026 - 16:46

Ve středu 16. září 2026 pronesla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve Štrasburku svůj třetí každoroční projev o stavu Unie. Jako čestný host se ho poprvé v historii zúčastnil předseda vlády nečlenské země, kanadský premiér Mark Carney. Citát Charlese Dickense nastínil ústřední paradox letošního poselství: Evropa je zároveň nejsilnější, jakou kdy byla, ale současně také zranitelná jako nikdy předtím. Von der Leyen popsala kontinent, který čelí otevřeně nepřátelskému světu, ale přitom nabízí konkrétní odpovědi napříč hospodářstvím, klimatem, bezpečností, migrací i ochranou dětí online.

Ekonomika: rychlost, jednotný trh a snižování závislostí

Hlavní prioritou zůstává nastartování evropské ekonomiky. Komise oznámila politickou dohodu na programu „Jedna Evropa, jeden trh“ (One Europe, One Market Roadmap), jehož cílem je do konce příštího roku dokončit historický přerod jednotného trhu. Zrychlit se má povolovací proces pro strategicky významné projekty a pokračovat bude omezování administrativní zátěže. Dosavadních dvanáct souhrnných balíčků má podnikům ušetřit přibližně 17 miliard eur ročně. Předsedkyně zároveň vyzvala členské státy, aby se ke zmenšování překážek na jednotném trhu zavázaly i na národní úrovni prostřednictvím tzv. paktu proti gold-platingu.

V oblasti financování ekonomiky Komise připraví nový bankovní balíček zaměřený na zjednodušení a odstranění fragmentace a bude pokračovat práce na Unii úspor a investic. Zmíněn byl i fond Scaleup Europe, jehož první investice už směřují například do firmy ICEYE, založené polsko-finskou dvojicí bývalých Erasmus studentů.

Energetika a suroviny: elektrifikace a nová surovinová korporace

Cílem Unie do roku 2040 je zdvojnásobit podíl elektřiny, což by mělo evropskému průmyslu ušetřit až 260 miliard eur ročně na dovozu fosilních paliv. Klíčovým nástrojem má být balíček opatření pro elektrizační soustavy, který má urychlit připojování nových kapacit obnovitelných zdrojů. Ačkoli jich vloni přibylo přes 80 GW, šestinásobek dosud čeká na připojení do sítě.

V současnosti je Unie u řady kritických surovin z více než 80 % závislá na Číně, přičemž u některých vzácných zemin tato závislost dosahuje až 90 %. Na to reaguje nově ohlášená Evropská korporace pro kritické suroviny (European Corporation on Critical Raw Materials), která má pomoci se společným nákupem a skladováním materiálů nezbytných pro elektromobily, čipy, baterie, čistá technologie i obranu.

Klima: léto pravdy a nové nástroje odolnosti

Předsedkyně popsala uplynulé léto jako „léto pravdy". Požáry zničily plochu o rozloze 660 000 hektarů, přišli jsme o 12 milionů tun úrody a vlny veder si vyžádaly více než 35 000 úmrtí. Komise proto příští měsíc představí nový rámec pro odolnost vůči změně klimatu zaměřený na 100 nejzranitelnějších území, dále Alianci pro pojištění klimatických rizik (Climate Insurance Alliance), protože dosud je pojištěna jen čtvrtina škod z katastrof, novou Evropskou iniciativu pro vodu (European Water initiative) a Evropský plán pro vlny veder (European Heatwave Plan). Ohlášena byla i příprava budoucí evropské hasičské letecké flotily.

Umělá inteligence: mezi příležitostí a rizikem

Von der Leyen v souvislosti s AI zdůraznila, že Evropa chce z technologie těžit, nesmí však podcenit rizika spojená se stále výkonnějšími modely, jako je jejich možné zneužití k hackerským útokům nebo autonomní jednání AI agentů mimo kontrolu vývojářů. Komise proto bude spolupracovat s partnery jako Kanada nebo Spojené království na hodnocení modelů umělé inteligence a včasném varování před možnými riziky. Předsedkyně současně oznámila jednání s předními AI laboratořemi o zpomalení vývoje sebezdokonalujících modelů.

Zároveň chce Evropa maximalizovat přínos AI v reálné ekonomice. V listopadu Komise představí iniciativy zaměřené na pět klíčových odvětví: zdravotnictví, dopravu, zemědělsko-potravinářský sektor, pokročilou výrobu a obranu a vesmír. Jako příklad posloužilo využití umělé inteligence při screeningu rakoviny prsu, s důrazem na to, že technologie má lékařům pomáhat, nikoliv je nahrazovat.

Bezpečnost a obrana: nový evropský „článek 4“

V reakci na rostoucí hybridní hrozby, jako jsou kybernetické útoky, sabotáže či narušení dronů, včetně nedávného incidentu v Lipsku, navrhne Komise spolu s vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku novou Evropskou bezpečnostní strategii (European security strategy). Klíčovým prvkem má být tzv. nouzový bezpečnostní protokol (Emergency Security Protocol), obdoba článku 4 NATO, který by po aktivaci jedním členským státem svolal všechny ostatní ke koordinované reakci. Předsedkyně zmínila i úvahy o vytvoření Evropské bezpečnostní rady (European Security Council) s účastí partnerů jako Kanada, Norsko, Ukrajina či Spojené království.

V oblasti obrany byl ohlášen nový Evropský nástroj pro strategické podpůrné schopnosti (European Instrument for Strategic Enablers), tedy kapacity jako protivzdušná obrana, strategická přeprava nebo doplňování paliva za letu, sladěný s NATO.

Podpora Ukrajině pokračuje

Evropa přislíbila Ukrajině nejsilnější podporu za dobu trvání konfliktu, včetně posílení protivzdušné obrany (minulý týden byl poprvé schválen nákup amerických raket Patriot). Rozvíjí se také projekt Freyja, společný ukrajinsko-evropský program modulárního systému protiraketové obrany, a vznikne nový program pro společné projekty s ukrajinskými firmami financovaný ze zbývajících prostředků nástroje SAFE. Pokračovat má i zpřísňování sankcí vůči Rusku.

Obchodní partnerství a středoasijský koridor

Unie letos podepsala dohody o volném obchodu s Indií, Mercosurem, Mexikem, Austrálií a Indonésií a má tak nyní obchodní dohody s více než 80 zeměmi. Von der Leyen v této souvislosti oznámila další investice do tzv. Středního koridoru, obchodní a dopravní trasy, která propojuje Evropu s Asií přes jižní Kavkaz a Střední Asii. Prostřednictvím investiční strategie Global Gateway chce Komise mobilizovat až 12 miliard eur investic s cílem do roku 2030 ztrojnásobit obchodní toky a zkrátit dobu přepravy zboží. Realizaci strategie má podpořit Regionální summit o konektivitě, který Komise uspořádá s bulharským premiérem Rumenem Radevem.

Kanada jako přidružený člen?

Symbolickým momentem projevu byla přítomnost kanadského premiéra Marka Carneyho, kterému von der Leyen navrhla otevřít cestu k tomu, aby se Kanada stala prvním přidruženým členem EU. Vztahy mezi EU a Kanadou se mají prohloubit v rámci nové Aliance pro budoucnost (Alliance for the Future), která naváže na obchodní dohodu CETA a vytvoří společný prostor hospodářského růstu a bezpečnosti.

Bezpečnější internet pro děti

Podobně jako loni zůstává ochrana dětí online jedním z nejsledovanějších témat. Předsedkyně oznámila návrh EU Kids Act, který má zavést zákaz sociálních sítí pro děti do 13 let, zákaz osobních účtů do 15 let (do té doby pouze „mini účty" pod dohledem rodičů) a povinnost bezpečného nastavení platforem pro věkovou skupinu 15–18 let. Komise také plánuje obrátit důkazní břemeno, aby bezpečnost svých služeb musely prokazovat samotné platformy. Na podzim má následovat širší Akt o digitální spravedlnosti (Digital Fairness Act) zaměřený na návykovost digitálních služeb obecně.

Migrace, sociální pilíř a rozšíření

Komise reaguje na letní migrační tlak od východních hranic napříč Středozemním mořem až po krizi v Ceutě návrhem nového Evropského rámce pro reakce na mimořádné situace (European Emergency Response Framework), který by za přesně vymezených podmínek umožnil dočasnou flexibilitu standardních migračních postupů. Ohlášena byla také nová Středomořská iniciativa zaměřená na dovednosti a pracovní místa pro mladé (Mediterranean Youth Skills and Jobs initiative). V sociální oblasti Komise připraví Akt o kvalitních pracovních místech (Quality Jobs Act) a Evropskou dohodu o péči (European Care Deal), která navazuje na nedávno představený Akt o dostupném bydlení a příští rok oslaví desáté výročí Evropského pilíře sociálních práv.

Pokud jde o rozšíření, předsedkyně ocenila dubnové volby v Maďarsku jako návrat země „do srdce Unie" a ohlásila brzké představení přístupových plánů pro kandidátské země s největším pokrokem, tedy zejména Ukrajinu, Moldavsko a země západního Balkánu.

Doprovodné dokumenty

Stejně jako v předchozích letech doplňuje projev tzv. prohlášení o záměru (letter of intent), tentokrát adresované předsedkyni Evropského parlamentu Robertě Metsole a irskému premiérovi Michéalu Martinovi, jehož země od 1. července 2026 předsedá Radě EU. Kompletní znění projevu ve všech úředních jazycích, videozáznam i doprovodné materiály, včetně přehledu prvních dvou let mandátu současné Komise, jsou dostupné na webových stránkách Evropské komise.

CZELO 17. 09. 2026CZELO_2026_EP_ilustrační obrázek.jpg Off Nejlepší, a zároveň nejisté časy. Ursula von der Leyen popsala Evropu jako silnější, ale současně zranitelnější než kdy dříve.