Tisková zpráva - Evropský parlament požaduje důraznější reakci EU na hybridní hrozby

europarl.europa.eu

Bezpečnostní situaci, v níž se EU nachází, podle poslanců necharakterizuje ani mír, ani otevřený ozbrojený konflikt. Hybridní operace jsou záměrné, kombinované, na zpravodajských informacích založené a koordinované činy států, a to i prostřednictvím nestátních subjektů, zprostředkovatelů a zástupných subjektů. Jejich účelem je destabilizovat EU a její členské státy a zasahují současně do více oblastí (informační a kognitivní válka, kybernetická bezpečnost, kritická infrastruktura).

Tyto útoky jsou podle Evropského parlamentu navrženy tak, aby vypadaly jako ojedinělé incidenty a nepřekročily práh ozbrojeného konfliktu. Zároveň však mají potenciál vyvolat účinky srovnatelné s konvenční agresí, což výrazně ztěžuje přisuzování odpovědnosti a účinnou reakci.

Parlament uvádí, že Rusko, které jedná přímo nebo prostřednictvím řady zástupných subjektů, například Běloruska, je státním aktérem, který pro EU představuje největší hybridní hrozbu. Poslanci rovněž poukazují na to, že Čína, Írán, Severní Korea a další provádějí hybridní kampaně, jejichž cílem je oslabení evropských demokracií a narušení bezpečnostních zájmů EU.

Od roztříštěnosti k rozhodné reakci

Na pozadí zhoršující se bezpečnostní situace EU musí přejít od reaktivní k proaktivní strategii, tj. mimo jiné využívat své kapacity k eliminaci, odvracení a řešení hybridních hrozeb, a věrohodně zvýšit cenu, kterou bude třeba za nepřátelské akce zaplatit, uvádí poslanci.

Klíčovou roli v tomto ohledu podle poslanců hraje prevence, včasné předvídání hrozeb, průběžné monitorování strategických zranitelností, aby bylo možné neutralizovat nepřátelské akce dříve, než budou mít systémové dopady, a také sdílený přehled o hrozbách. Parlament naléhavě vyzývá členské státy, aby posílily sdílení zpravodajských informací a posílily středisko EU pro hybridní hrozby v rámci společné zpravodajsko-analytické složky (SIAC), které by mělo být jedinou bránou pro zpravodajské informace v orgánech EU.

Poslanci rovněž vyzývají, aby byly funkce EU při sdružování přeshraničních dat, které umožňuje odhalovat vzorce koordinovaných hybridních kampaní, a při koordinaci rozvoje postupů pro společné získávání poznatků o situaci a připisování hrozeb formálně uznány jako koordinační a podpůrné pravomoci EU. Požadují také nový meziodvětvový akční plán EU proti hybridní válce.

Usnesení však poukazuje na meze činnosti EU, přičemž poslanci argumentují, že posílená role EU musí respektovat svrchovanost členských států, zásadu „vědět jen to nejnutnější“ a ochranu vnitrostátních utajovaných informací.

Poslanci vyzývají k prohloubení spolupráce mezi EU a NATO s cílem posílit evropskou připravenost, odolnost a odrazující účinek vůči hybridním hrozbám.

Usnesnení bylo přijato 470 hlasy (129 bylo proti a 62 se zdrželo hlasování).

Prohlášení zpravodajky

Zpravodajka Rasa Juknevičienėová (EPP, LV) uvedla: „Evropa se už příliš dlouho obává, že razantnější reakce by Moskvu vyprovokovala. Opak je však pravdou. Putin neustále překračuje jednu hranici za druhou a ruská hybridní válka nabývá stále více kinetického charakteru. Kreml vnímá naše váhání jako slabost. Nesmíme se bát reagovat rázně a uvalit na ruskou agresi skutečné důsledky.“