Analýza: Výdaje domácností s dětmi za vzdělávací služby vzrostly o 22 %. Nízkopříjmové rodiny nejvíce zatěžují školní pomůcky

Domácnosti s dětmi vydaly v roce 2025 za vzdělávací služby v průměru 3 435 korun na osobu, meziročně o 22 % více. Konkrétní dopad výdajů spojených se školním rokem se ale mezi rodinami liší. Zatímco napříč domácnostmi představují největší zátěž nejčastěji školní výlety, školy v přírodě nebo lyžařské kurzy, pro čtvrtinu nízkopříjmových rodin jsou to už samotné školní pomůcky a výbava. Náklady navíc mohou dále růst, alespoň část nabídky totiž letos zdražuje 74 % poskytovatelů aktivit oslovených Českou radou dětí a mládeže. Pomoc nabízejí státní programy, zdravotní pojišťovny i některá města. Vyplývá to z analýzy projektu Silnější regiony.

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) utratily domácnosti s dětmi v roce 2025 za služby v oblasti vzdělávání v průměru 3 435 korun na jednoho člena domácnosti. O rok dříve to bylo 2 816 korun, meziročně tak jejich výdaje vzrostly přibližně o 22 %. Údaj zahrnuje výdaje všech členů domácnosti a nerozlišuje, jaká část připadala přímo na děti.

Rostly také výdaje domácností s dětmi za rekreační a sportovní služby, do nichž spadají také dětské volnočasové aktivity. Nárůst je v této kategorii patrný už od roku 2023. „Tehdy na člena domácnosti připadla průměrná roční útrata 3 089 korun, v roce 2024 šlo již o 3 293 korun a v loňském roce se částka zvedla až na 3 570 korun. Pokud budeme brát rok 2023 jako základ, jde o téměř 16% nárůst,“ popisuje analytička Evropy v datech Hana Vincourová.

Infografika – Výdaje domácností v oblastech, které souvisejí se školou

Rodinné rozpočty nejčastěji zatěžují školní akce, nízkopříjmové rodiny už základní výbava

Největší finanční zátěž spojenou se školním rokem představují napříč domácnostmi nejčastěji školní výlety, školy v přírodě a lyžařské kurzy. Uvedlo je 21 % rodičů. Následují kroužky a další volnočasové aktivity, které jako největší zátěž uvedlo 19,8 % rodičů. Vyplývá to ze srpnového průzkumu Provident Barometr mezi 1 050 rodiči z obecné populace a přibližně třemi stovkami rodičů z nízkopříjmových domácností.

U nízkopříjmových rodin je ale situace jiná – pro čtvrtinu z nich představují největší zátěž už školní pomůcky a výbava. Data tak naznačují, že tyto rodiny řeší už financování základního vybavení, zatímco rodiče z obecné populace častěji zatěžují výdaje na školní a volnočasové aktivity nad jeho rámec.

Výdaje spojené se školou tak mohou dále prohlubovat rozdíly ve startovních podmínkách dětí. „Podle dlouhodobého sběru dat v rámci šetření Život k nezaplacení nízkopříjmové rodiny uspoří za měsíc mezi nulou a 1 500 korunami. Výdaje za školní výlety, exkurze nebo zájmové kroužky pro tyto rodiny představují většinu jejich měsíčních úspor nebo si je vůbec nemohou dovolit,“ upozorňuje Jan Zeman z PAQ Research.

Infografika – Největší finanční zátěž

Neúčast na školních akcích a zájmových aktivitách přitom může děti vytlačovat z kolektivu a přispívat ke vzdělávacímu neúspěchu. „Bez přístupu do placené družiny nemají znevýhodněné děti možnost, aby jim někdo pomohl s domácími úkoly. Mimoškolní aktivity v podobě různých kroužků zase pomáhají dětem trávit čas smysluplně a snižují šanci výchovných problémů a trestné činnosti,“ dodává Zeman.

Rodinám mohou pomoci existující nástroje, jako jsou obědy zdarma, dávky okamžité hmotné pomoci nebo indexové financování škol s vyšším podílem sociálně znevýhodněných dětí. Jejich využívání ale často komplikuje administrativa. „Některé úkony závisí na rodičích, některé na školách, nebo dokonce na jednotlivých učitelích. Systém by se měl více automatizovat,“ říká Zeman. Příspěvky na pohybové a další volnočasové aktivity nabízejí dále také zdravotní pojišťovny .

Poskytovatelé aktivit pro děti zdražují

Zdražování kroužků je tématem také letošního začátku školního roku. „Z aktuálních odpovědí od asi 180 poskytovatelů aktivit pro děti vyplývá, že 41 % letos zdražuje napříč svou nabídkou, 33 % zdražuje některé kroužky a jen 26 % zachovává loňské ceny,“ popisuje Marek Havrlík z České rady dětí a mládeže, která aktuální data sbírala skrze anketu na začátku září.

Důvody ke zdražování se mezi poskytovateli opakují. „Uvádějí vyšší nájmy prostor, kde kroužky probíhají, rostoucí ceny energií – zejména u halových sportů – dále pak vyšší odměny lektorů a trenérů, a to často v reakci na celkovou inflaci a tlak na udržení kvality personálu,“ vyjmenovává Havrlík. Do cen se promítají také dražší materiály, vybavení a doprava. Nejčastěji se zdražování pohybuje kolem 5 %, u některých, zejména sportovních aktivit, ale dosahuje až 15 %.

S rostoucími cenami se zvyšuje také význam podpůrných programů, které rodinám pomáhají financovat nejen základní školní výbavu, ale také aktivity nad její rámec. Jedním z nástrojů je systém Corrency, jehož prostřednictvím mohou obce přispívat rodinám na volnočasové aktivity i školní pomůcky. Město určí, na co lze kredity využít, a rodiče jimi u zapojeného poskytovatele uhradí část ceny.

Podpora volnočasových aktivit dětí prostřednictvím Corrency aktuálně funguje ve 21 městech. „Tam, kde se Corrency opakuje, jako například v Ostravě-Porubě, tento systém využívají rodiče 2 ze 3 dětí. Děti mohou čerpat u 743 poskytovatelů napříč republikou, které dohromady nabízejí přes 5 100 různých druhů aktivit,“ popisuje Filip Novák z Corrency. V Ostravě nyní systém funguje ve čtyřech velkých městských obvodech a podle společnosti pokrývá přibližně 80 % města. Možnosti podpory tedy existují, jejich využívání ale stále může komplikovat nedostatek informací a administrativa.