Plzeňský kraj se ve 2. čtvrtletí 2026 může pochlubit pátou nejvyšší průměrnou mzdou přepočtenou na osoby plně zaměstnané mezi jednotlivými kraji Česka, která činila 48 360 Kč - Mzda byla pátá nejvyšší mezi kraji

Mzda v Plzeňském kraji ve 2. čtvrtletí roku 2026 nominálně i reálně vzrostla a region se s její výší zařadil na pátou pozici. Meziročně se mírně navýšil také počet zaměstnanců v kraji.

Plzeňský kraj se ve 2. čtvrtletí 2026 může pochlubit pátou nejvyšší průměrnou mzdou¹ přepočtenou na osoby plně zaměstnané mezi jednotlivými kraji Česka, která činila 48 360 Kč. Lépe je na tom Praha (66 459 Kč), Středočeský (55 218 Kč), Jihomoravský (50 588 Kč) a Královéhradecký region (49 313 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 44 476 Kč, což je o 7 490 Kč méně, než je republikový průměr (51 966 Kč). Je třeba zdůraznit, že celorepubliková průměrná mzda je ovlivněna především výší mzdy v Praze, výše průměrné mzdy v Česku tak kromě Středočeského nedosahuje již žádný jiný kraj.

Tab. 1 Zaměstnanci a mzdy podle krajů ve 2. čtvrtletí 2026¹⁾

Graf 1 Průměrná hrubá měsíční mzda¹⁾ podle krajů

Ve všech regionech průměrná mzda nominálně vzrostla, nejvíce v Moravskoslezském kraji (o 6,8 %), na 2.–3. místo se zařadil Plzeňský kraj společně s Jihočeským (shodně 6,7 %). Nejhorší situace byla na Zlínsku (5,3 %). Spotřebitelské ceny celkem se zvýšily za uvedené období o 2,0 %, ve všech 14 regionech i v Česku celkem tak došlo k reálnému nárůstu mezd. V rámci republiky se nominální mzda navýšila o 6,4 %, reálná pak o 4,3 %, v našem kraji vzrostla mzda nominálně o zmiňovaných 6,7 %, reálně o 4,6 %.

Graf 2 Meziroční nárůst mzdy¹⁾ podle krajů ve 2. čtvrtletí 2026

Počet zaměstnanců ² se oproti stejnému období předchozího roku v kraji zvětšil o 0,3 % na 229,4 tisíc. K nárůstu počtu zaměstnanců došlo v 11 krajích, nejvýraznějšího navýšení bylo dosaženo v Praze (o 1,8 %) a na Pardubicku (o 1,6 %), Plzeňský region se zařadil na osmou pozici. Pokles byl naopak zaznamenán v Moravskoslezském a Zlínském kraji (shodně o 0,2 %). V celém Česku evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané meziročně vzrostl o 28,7 tisíc, tj. o 0,7 %.

Graf 3 Průměrná měsíční mzda¹⁾ a její meziroční změny v Plzeňském kraji a Česku podle čtvrtletí

¹ Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané zohledňuje délku pracovního úvazku.

² Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci, aj.).

Kontakt:
Mgr. Tereza Mildorfová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 108
M: 737 280 476
E: tereza.mildorfova@csu.gov.cz