Češi chtějí řešit kvalitu výuky, ne rušit devátou třídu a krátit prázdniny

Děti se po prázdninách vracejí zpátky do školních lavic. Při této příležitosti jsme se respondentů zeptali, jak hodnotí české základní školství a jak vnímají dvě aktuálně diskutovaná témata: možné rušení 9. ročníků ZŠ a krácení letních prázdnin. Průzkum STEM/MARK se zaměřil také na oblasti, kterým by se podle dotázaných měla vláda a ministerstvo školství věnovat přednostně.

České školství obecně

Hodnocení českého základního školství je spíše vlažně pozitivní než jednoznačně příznivé. Pozitivní názor sice převažuje nad negativním (39 % oproti 27 %), téměř třetina respondentů však volí neutrální hodnocení. V průměru lidé označili školství známkou 2,9 (na škále 1 až 5, 1=velmi dobré, 5=velmi špatné). Zajímavé je, že rodiče dětí na 1. stupni hodnotí základní školství příznivěji než ostatní. Naopak kritičtější jsou obyvatelé Prahy, což může souviset s nedostatečnými kapacitami škol v hlavním městě.

Největším problémem českého školství je podle respondentů (vyjádřeno spontánně) především nemodernost, neaktuálnost výuky, zastaralé osnovy, které se nepřizpůsobují současným potřebám. Dále také nedostatek učitelů, a to zejména kvalifikovaných. Často zaznívá také potřeba lepšího financování školství, včetně nedostatečného platového ocenění učitelů. Lidé také poukazují na kvalitu výuky.

A kterým oblastem by se tedy měla vláda a Ministerstvo školství věnovat především? Výsledky naznačují, že veřejnost by od vlády a Ministerstva školství očekávala především zaměření na samotnou kvalitu a obsah vzdělávání. Jednoznačně nejčastěji respondenti uvádějí kvalitu výuky a to, co se děti ve školách skutečně naučí (62 %). S tím souvisí také vysoký podíl těch, kteří za prioritu považují modernizaci obsahu výuky a přípravu dětí na budoucnost (43 %). Mezi další klíčové oblasti patří nedostatek a kvalita učitelů (40 %) a téměř stejně často také psychická pohoda dětí, vztahy ve školách a prevence šikany. Veřejnost tak nevnímá kvalitu školství pouze skrze znalosti, ale významnou roli přisuzuje také personálním podmínkám a prostředí, ve kterém vzdělávání probíhá. Naopak organizační a systémová témata, jako délka základního vzdělávání nebo organizace školního roku a prázdnin, jsou veřejností za priority považována výrazně méně často.

„Zrušení 9. ročníku ani zkrácení letních prázdnin nejsou témata, která by byla pro respondenty prioritní. Mnohem více je trápí kvalita výuky a její modernizace tak, aby odpovídala současným potřebám a připravovala děti na budoucnost“, doplňuje analytička Jitka Haiderová Soukupová ze STEM/MARK.

Zrušení 9. ročníku ZŠ

Obě sledovaná témata již pronikla do veřejné debaty, přičemž větší pozornost zaznamenalo možné zrušení 9. ročníku základní školy. Výsledky výzkumu ukazují, že téměř 2/3 dospělé populace zrušení 9. ročníku základní školy nepodporují. Celkově odpůrci zrušení 9. ročníku převažují nad jeho zastánci o 40 p. bodů (62 % oproti 22 % dotázaných). Dalších 13 % lidí zaujímá neutrální postoj a pouze 3 % nemají na návrh názor. Postoje veřejnosti jsou tedy poměrně jasně vyhraněné a neliší se ani mezi rodiči dětí jednotlivých stupňů vzdělání. O něco větší podporu má tento návrh mezi lidmi ve věku 45 až 59 let.

Češi nacházejí pro zrušení 9. ročníku několik dílčích argumentů, žádný z nich však nepůsobí jako jednoznačně dominantní. Za nejpřesvědčivější považují respondenti možnost, že by se žáci mohli dříve zaměřit na obor, který je zajímá (30 %). Následuje názor, že 9. ročník není vždy dostatečně efektivně využitý (26 %) a argument, že by mladí lidé mohli dříve pokračovat na střední škole a následně vstoupit do pracovního života (22 %). Menší přesvědčivost mají ekonomické a systémové argumenty.

U výhrad vůči zrušení 9. ročníku je naopak patrná výraznější shoda. Nejčastější obavou je, že by se děti musely o své další vzdělávací dráze rozhodovat o rok dříve (41 %). Významná je také praktická náročnost celé změny – 35 % respondentů upozorňuje na nutnost zásadně upravit učivo a návaznost základních a středních škol. Další výhrady se týkají kapacit středních škol při přechodu na nový systém (23 %), nejistoty ohledně skutečných finančních úspor a možného znevýhodnění dětí se slabšími výsledky nebo z horšího sociálního prostředí.

Zkrácení letních prázdnin

Dospělá populace je k případnému zkrácení letních prázdnin převážně odmítavá. Změnu současného systému podporuje pouze 18 % respondentů, zatímco 62 % je proti. Dalších 15 % zaujímá neutrální postoj. Podobný obraz přináší i otázka na preferovanou délku prázdnin: téměř dvě třetiny respondentů by zachovaly přibližně dvouměsíční letní prázdniny v dnešní podobě. Pro jejich zkrácení o jeden až čtyři týdny se v součtu vyslovuje necelá pětina veřejnosti, zatímco 7 % by je naopak ještě prodloužilo.

Pokud by ke zkrácení prázdnin přesto došlo, neexistuje jednoznačná představa, jak s ušetřenými volnými dny naložit. Relativně nejčastěji respondenti zmiňují zavedení dalších kratších prázdnin během školního roku (24 %) nebo prodloužení vánočních prázdnin (23 %). Podobně velká skupina by však volné dny vůbec nepřesouvala a využila je ke zvýšení počtu vyučovacích dnů.

Ve prospěch zkrácení prázdnin nejsilněji rezonuje praktický problém rodičů se zajištěním péče o děti během dvou měsíců (42 %). S odstupem následuje možnost rovnoměrnějšího rozložení odpočinku během roku (26 %) a přesunutí části volna do jiných období (24 %).

Naopak argumenty pro zachování současné délky prázdnin jsou oproti tomu výrazněji koncentrované. Nejsilnějším důvodem je nevhodnost řady školních budov pro výuku během letních veder (46 %), následovaná přesvědčením, že současný systém funguje a není důvod jej měnit (38 %). Významnou roli hraje také možnost využívat dlouhé prázdniny pro tábory, pobyty a další aktivity, které během školního roku nejsou možné (32 %).

Celkový pohled veřejnosti na celou debatu je navíc poměrně kritický. Pouze 10 % respondentů považuje otázky zrušení 9. ročníku a délky letních prázdnin za zásadní témata, která by měla patřit mezi hlavní priority českého školství. Dalších 26 % je sice považuje za důležitá, ale upozorňuje na existenci významnějších problémů. Naproti tomu 58 % veřejnosti je vnímá jako spíše okrajová témata, případně se domnívá, že by se jimi školství v současnosti nemělo zabývat vůbec. Výsledky tak vytvářejí poměrně konzistentní obraz: většina veřejnosti preferuje zachování současné délky letních prázdnin a případnou změnu nevnímá jako prioritní problém českého školství. Přestože lidé dokáží identifikovat některé praktické výhody zkrácení – zejména pro rodiče a kontinuitu vzdělávání, převažují obavy spojené s letními vedry, organizací rodinného života a celkovým přesvědčením, že současné uspořádání není nutné zásadně měnit.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na panelu National Sample se zúčastnilo 505 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 18+ let proporčně podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Šetření probíhalo v srpnu 2026.

National Sample ( www.nationalsample.com ) je jedním z největších výzkumných panelů působící v zemích střední a východní Evropy a v Thajsku. Panel slouží pro kvalitní a rychlé on-line sběry dat
o internetové populaci. Disponuje početnou skupinou 64 000 respondentů v České republice, 25 000 respondentů na Slovensku, 23 000 v Polsku, 24 000 v Maďarsku, 14 000 v Bulharsku, 13 000 v Rumunsku, 25 000 na Ukrajině a 20 000 v Thajsku.

Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt: Jitka Haiderová Soukupová, soukupova@stemmark.cz, telefon: 724 433 821

V Praze, 2. 9. 2026