Státní rozpočet 2027 - deficit 389 mld. Kč = 2,8 % HDP: Rekordní investice, dostupnější zdravotnictví, vyšší životní úroveň a nadprůměrný hospodářský růst

Ministerstvo financí předložilo vládě návrh státního rozpočtu na rok 2027, který přináší postupné naplňování programového prohlášení vlády, a to plně v intencích přísného fiskálně-strukturálního plánu ČR schváleného Evropskou komisí.

Hlavními prioritami rozpočtu jsou prorůstové investice ve výši 289,6 mld. Kč, které meziročně z národních zdrojů narůstají o rekordních 47,7 mld. Kč, stabilizace zdravotní péče díky navýšení rozpočtu o 50 mld. Kč, obrana země vyjádřená bezprecedentní částkou 195 mld. Kč a prorůstová opatření v řádech desítek miliard korun například v energetické či platové politice státu.

Navržený deficit ve výši 389 mld. Kč (-2,8 HDP ¹) udržuje deficit v poměru k HDP pod očekávaným průměrem zemí EU (-3,6 % HDP) a hluboko pod úrovní všech našich sousedních zemí (Polsko -6,3 % HDP, Slovensko -5,4 % HDP, Německo -4,1 % HDP, Rakousko -4,1 % HDP) a v souladu se strategií vlády zajistí jeden z nejvyšších hospodářských růstů HDP v rámci EU. To, společně s postupně nabíhajícími reformami v oblasti potírání šedé ekonomiky a kombinací sociálně citlivých úsporných opatření na příjmové a výdajové straně, zajistí snižování schodku v dalších letech.

„Důvod, proč nemůžeme schodky snižovat okamžitě, je jednoduchý. Museli jsme se vypořádat se zdravotnictvím na hraně kolapsu, druhými nejdražšími energiemi v EU, třicetiprocentním poklesem reálných platů nebo účetními podvody za více než 50 miliard korun,“ vysvětluje přechodný nárůst deficitu ministryně financí Alena Schillerová s tím, že napravit veškeré škody po minulé vládě nebylo v rámci rozpočtu 2026 časově ani technicky možné. „Jen rozpočtový výhled SFDI, který jsme zdědili, znamenal jeho podfinancování o neuvěřitelných 100 miliard korun, což by znamenalo úplný kolaps dopravy v Česku,“ upřesňuje Alena Schillerová.

„Jen čistý nárůst prorůstových investic ze státního rozpočtu společně s nezbytnou finanční injekcí do zdravotnictví bude dělat dohromady téměř 100 miliard korun, a tedy mnohem více než o kolik roste schodek. Minulá vláda zanechala věci veřejné ve zbědovaném stavu a pokud bychom nepřistoupili k vyššímu schodku, chytili bychom Česko do pasti zakonzervovaných staveb, nedostupné zdravotní péče a ekonomické stagnace. Ve výsledku bychom za to zaplatili podstatně více. Přechodné zvýšení schodku proto nemá absolutně žádnou alternativu,“ vysvětluje Alena Schillerová.

Předložený rozpočet přináší rekordní kapitálové výdaje ve výši 289,6 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 26,4 mld. Kč. Z národních zdrojů půjde do prorůstových investic dokonce o 47,7 mld. Kč víc e, než v roce 2026. Státní rozpočet se tak úspěšně vypořádal s koncem Národního plánu obnovy, který přinesl České republice 200 mld. Kč, ale který k 31. prosinci 2026 definitivně končí. Na rekordní úrovni je také samotný rozpočet SFDI, který navzdory poklesu evropských zdrojů vzrostl o 10,6 mld. Kč na 180 mld. Kč, přičemž rostou nejen plánované výdaje do silnic a dálnic, ale také železnic. Bez těchto prostředků by nebylo možné napravit strukturální deficit minulých let a dobudovat do roku 2033 páteřní dopravní infrastrukturu v zemi.

Další výzvou, kterou rozpočet úspěšně řeší, je oblast zdravotní péče. Díky kombinaci výrazně vyšší platby státu za státní pojištěnce a vyššího výběru pojistného díky fungující ekonomice, získá v příštím roce systém zdravotnictví o více než 50 mld. Kč navíc a po 4 letech prohlubování ztrát tak dochází k jeho systémové stabilizaci.

Rozpočet reaguje na bezpečnostní potřeby země jak na mezinárodní, tak vnitrostátní úrovni. Česká republika poprvé ve své historii počítá s alokací výdajů ve na obranu přímo v kapitole Ministerstva obrany ve výši 2 % HDP (191 mld. Kč), celkově i s ostatními kapitolami pak na obranu státu míří dokonce 195 mld. Kč.

Důležitou ambicí rozpočtu je podpora hospodářského růstu. Tu zohledňuje pokračování úlevy občanům i firmám v oblasti plateb za obnovitelné zdroje energie, které přispívají k jedné z nejnižších měr inflace v rámci EU a které stojí státní rozpočet cca 18 mld. Kč ročně. To, v kombinaci s rekordními národními výdaji na vědu a výzkum (45 mld. Kč při meziročním nárůstu o 2 mld. Kč), podporou startupové infrastruktury, dílčím snižováním daní s cílem vyššího ekonomického zapojení rodin s dětmi a mladistvých (sleva na studenta, školkovné) a zejména zásadníreformou odměňování ve veřejné správě, vytváří podmínky pro dlouhodobě nadstandardní ekonomický růst a budoucí daňové příjmy země. Podpora veřejného vysokého školství dosáhne historických 48,8 mld. Kč, tedy meziročně o 2 mld. Kč více.

V oblasti platů počítá rozpočet s meziročně vyššími výdaji plus 36 mld. Kč. Toto navýšení zahrnuje nejen samotný růst platů, ale i pokrytí nově přijatých nezbytných zaměstnanců, jako je 1500 vojáků, 1500 policistů či 285 úvazků školních psychologů v reakci na potřebu neodkladně řešit zhoršující se psychický stav mládeže. Nad rámec financování platové reformy, bez které by v příštím roce přes půl milionu zaměstnanců státu bylo v rámci svých platových tarifů pod úrovní zaručeného platu, počítá návrh se zvyšováním platů výrazně nad mírou inflace, čímž částečně hojí strukturální deficit vzniklý v letech 2022-2025. Zaměstnanci placení z veřejných rozpočtů si polepší v rozmezí 5-9 %, přičemž o přesných parametrech bude vláda informovat v průběhu září.

Rozpočet přirozeně akcentuje stárnutí populace, kdy výdaje na důchody rostou o 19,2 mld. Kč, a to i v důsledku věkových valorizací, které mimo jiné usnadňují přístup seniorů k pečovatelským službám. Výdaje na dotace na sociální služby pak samy o sobě dosahují rekordních 30 mld. Kč.

Návrh zákona o státním rozpočtu předložený Ministerstvem financí bude nyní předmětem dalších jednání vlády, která jeho finální podobu předloží do konce září Poslanecké sněmovně.

¹ Celkové saldo dle FSP po započtení evropské únikové doložky na obranné výdaje podle COFOG. Bez její aplikace je prognóza celkového salda -3,5 % HDP.

Otázky a odpovědi