Jeseteří zatmění Měsíce: páteční ráno navíc nabídne pozorování přeletu ISS mezi Marsem a Jupiterem

Páteční ráno 28. srpna nabídne pozorovatelům oblohy mimořádně zajímavou sestavu úkazů. Nad jihozápadním obzorem se odehraje hluboké částečné zatmění Měsíce, které navíc připadá na srpnový úplněk známý jako Jeseteří měsíc. A pokud počasí dovolí, nebude to jediný důvod vstát ještě před svítáním – na obloze se objeví také Saturn, Mars a Jupiter. Pozorování navíc doplní i přelet Mezinárodní vesmírné stanice ISS.

Proč právě „jeseteří“ Měsíc?

Označení Jeseteří měsíc je českým překladem anglického Sturgeon Moon, tradičního názvu srpnového úplňku. Nemá nic společného s tvarem nebo barvou Měsíce. Název odkazuje na jesetera, především na jesetera jezerního, který byl v pozdním létě historicky hojně loven v oblasti Velkých jezer a jezera Champlain v Severní Americe. Pro tamní původní obyvatele představoval významný zdroj potravy.

Jeseteří měsíc však letos dostane velmi doslovnou astronomickou podobu: srpnový úplněk se ponoří téměř celý do zemského stínu (přibližně 93 %) a na několik desítek minut se promění v nápadný, načervenalý kotouč nízko nad ranním obzorem.

Zatmění začne ještě za tmy

Z České republiky bude úkaz pozorovatelný v pátek časně ráno. Polostínová fáze začne už kolem 3:24 SELČ, ale ta je okem jen obtížně postřehnutelná. Zajímavější okamžik nastane ve 4:33, kdy začne vlastní částečné zatmění a zemský stín se začne zřetelně zakusovat do měsíčního disku.

S postupujícím ránem bude zatmění výraznější, současně však bude Měsíc klesat stále níže k jihozápadnímu obzoru. Maximum nastane kolem 6:12 SELČ, kdy bude zastíněno přibližně 93,5 % měsíčního průměru. Pro např. Prahu však v té době bude Měsíc prakticky již na obzoru a krátce nato, přibližně v 6:17, zapadne. Pozorovatelé více na západě Česka si zkrátka obecně úkaz užijí déle.

Právě nízká výška nad obzorem je zároveň největší výzvou pro pozorovatele. Ideální bude najít místo s ničím nezakrytým výhledem k západu až jihozápadu, nejlépe z vyvýšeného stanoviště. Zatmění nepotřebuje žádné speciální ochranné brýle – na rozdíl od zatmění Slunce je bezpečné pozorovat jej pouhým okem. Dalekohled nebo triedr však může výrazně zvýšit zážitek.

Trojice planet na ranní obloze

Zajímavostí pátečního rána bude také rozmístění jasných známých planet – Saturn, Mars a Jupiter.

Saturn najdeme vysoko nad jiho-jihozápadním obzorem v souhvězdí Ryb. Relativně právě nedaleko Měsíce. Vzhledem k jeho poloze bude za ranního svítání vhodným cílem především pro pozorování dalekohledem. Jeho prstence jsou navíc v současnosti vůči Zemi opět dobře rozevřené, takže při dostatečně kvalitní optice může být Saturn působivým doplňkem celého ranního programu.

Mars bude níže na východní straně oblohy v souhvězdí Blíženců. Jeho načervenalý odstín by měl pomoci s jeho identifikací. Svou viditelností ještě výraznější bude Jupiter, který bude zářit od Marsu nedaleko na severovýchodě nízko nad obzorem v souhvězdí Raka.

A k tomu ještě ISS

Astronomický program tím ale nekončí. Přidá se v cca 5:01 viditelný přelet Mezinárodní vesmírné stanice ISS, tedy objektu, který se po obloze pohybuje výrazně rychleji než běžné hvězdy a planety. Nasměruje se přitom zrovna mezi zmiňovaný Mars a Jupiter. Prvotně však ISS spatříme při příletu od západu. Téměř nad našimi hlavami pak bude směrovat na východ, jak také naznačuje níže mapa oblohy v danou dobu.

^{Zdroj: heavens-above.com}

Časy a poloha se může nevýrazně lišit v závislosti na místě pozorování, když jsou zmíněny pro pozorovací místo Praha. Hlavní město nicméně není vzhledem k osvětlení ideálním místem pro pozorování. Zvolte tak pro lepší zážitek nejlépe místo s omezeným „světelným smogem“. Na daném místě je pak nutné vzít v potaz určitou odchylku vůči „vypočtené pozorovací Praze“ a podle toho při hledání poupravit směr či stupně i časovou odchylku. Vzhledem obvykle k zářivosti nalézt zejména ISS na obloze nicméně není v daný čas žádný velký problém. ISS bychom si neměli splést s vysoce letícím letadlem, jelikož jejich poziční světla blikají. ISS naopak „svítí“ a to především díky odrazu slunečních paprsků od jejich solárních panelů.

Pro páteční ranní pozorování každopádně vzniká poměrně atraktivní scénář: ISS proletí oblohou mezi Mars a Jupiter, zatímco se nad jihozápadním obzorem bude postupně nořit do zemského stínu Jeseteří měsíc a relativně se tím zvýší viditelnost nedalekého Saturnu.

Jiří Zendulka
V oblasti financí se pohybuje od dob kupónové privatizace, tedy přes 30 let. Pracoval na různých pozicích u obchodníků s cennými papíry, aby u nich následně zakotvil především jako analytik. Dlouhodobě své názory prezentuje ve sdělovacích prostředcích. Vyznavač tradičních hodnot kapitalismu, resp. naopak kritik většiny nestandardních zásahů do ekonomik ze strany vlád a centrálních bank.