Fed pravděpodobně sazby nezvýší. Drahé akcie přesto může čekat mnohem větší problém

Americká centrální banka ponechala na červencovém zasedání základní úrokovou sazbu v pásmu 3,50 až 3,75 %.

Samotné rozhodnutí ale zakrývá podstatně důležitější posun: uvnitř Fedu sílí skupina představitelů, kteří jsou připraveni sazby znovu zvýšit, pokud inflace nezačne přesvědčivě klesat.

Zápis ukázal, že „několik“ členů už v červenci podporovalo utažení měnové politiky, zatímco na předchozím zasedání šlo pouze o „několik málo“ představitelů. Tři hlasující dokonce požadovali okamžité zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu.

Hlavním argumentem bylo, že cenové tlaky zůstávají široce rozšířené a příliš dlouhé čekání by mohlo Fed později donutit k prudšímu a bolestivějšímu zásahu.

Ještě důležitější věta se skrývá dál v zápisu. „Mnoho“ představitelů Fedu se domnívalo, že pokud inflace nebude klesat, další utažení politiky bude pravděpodobně nutné. Část centrálních bankéřů navíc pochybuje, zda jsou finanční podmínky dostatečně přísné, aby dostaly inflaci zpět ke 2 %.

Fed má problém: inflace polevuje, ale stále není poražena

Fed se ocitl mezi dvěma protichůdnými signály. Červnový index výdajů na osobní spotřebu (PCE), který centrální banka používá jako hlavní měřítko inflace, meziročně vzrostl o 3,7 % a jeho jádrová varianta bez potravin a energií o 3,3 %. Obě hodnoty tedy zůstávaly poměrně daleko od dvouprocentního cíle.

Data za červenec však přinesla známky ochlazení. Index spotřebitelských cen (CPI) vzrostl meziměsíčně pouze o 0,1 %, jádrový CPI o 0,2 %. Meziroční inflace zpomalila na 3,4 % a jádrová na 2,5 %.

Situaci navíc komplikuje pracovní trh. Americká ekonomika v červenci ztratila 23 tisíc   pracovních míst a odhady za květen a červen byly následně revidovány dohromady o 103 tisíc míst směrem dolů. Nezaměstnanost zůstala na 4,1 %.

Fed tak stojí před nepříjemným konfliktem svého dvojího mandátu: vyšší sazby mohou pomoci zkrotit ceny, zároveň ale mohou dál oslabit zaměstnanost.

Největší riziko není jedno zvýšení sazeb

Pro investory může být chybou soustředit se pouze na otázku, zda Fed zvýší sazby na některém z nejbližších zasedání. Podstatnější je změna jeho reakční funkce – tedy podmínek, za kterých je ochoten zasáhnout.

Ještě na začátku roku se diskutovalo také o dalším snižování sazeb. V červencovém zápisu naproti tomu není zmíněna podpora pro jejich snížení. Debata se zřetelně posunula směrem k otázce, zda bude zapotřebí další utažení politiky.

Fed tím vysílá signál, že se jeho tolerance vůči přetrvávající inflaci zmenšila. Pokud se cenové tlaky znovu rozšíří například kvůli energiím nebo geopolitickým šokům, centrální banka má připravenou mnohem rychlejší odpověď.

Právě energetické ceny a konflikt na Blízkém východě patřily mezi rizika, která představitelé Fedu v zápisu opakovaně zmiňovali.

To může být pro akcie důležitější než jediné zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Vyšší úroky zvyšují požadovanou návratnost investic a tím snižují současnou hodnotu budoucích firemních zisků.

Nejcitlivější bývají draze oceněné růstové společnosti, u nichž velká část očekávaných zisků leží mnoho let v budoucnosti.

Firmy s vysokým současným peněžním tokem, nižším zadlužením a schopností zvyšovat ceny bývají odolnější.

Fed možná nemusí sazby zvýšit, aby trh pocítil utažení

Nejzajímavější scénář je paradoxní. Fed může sazby delší dobu nezměnit, a přesto mohou finanční podmínky zůstávat přísné.

Úroky, za které si půjčují firmy a domácnosti, totiž neurčuje pouze základní sazba Fedu. Dlouhodobé výnosy amerických dluhopisů ovlivňuje také:

• inflace,
• množství vydávaného státního dluhu,
• riziková prémie požadovaná investory.

Aktuální rozhodnutí amerického ministerstva financí zvýšit objem některých zpětných odkupů dlouhodobých dluhopisů ostatně ukázalo, jak velkou roli mohou mít i faktory mimo samotnou centrální banku.

Skutečným nepřítelem drahých akcií proto nemusí být další zvýšení sazeb, ale dlouhé období vysokých nákladů kapitálu. Pokud by jej navíc doprovázel pomalejší růst firemních zisků, vzniklo by pro vysoká ocenění podstatně méně příjemné prostředí.

Červencový zápis tak není předpovědí bezprostředního zvýšení sazeb. Je spíše varováním, že Fed má prst blíž ke spoušti než před několika měsíci. Pokud inflace bude dál ustupovat a pracovní trh slábnout, může vyčkávat. Jestli se však cenové tlaky zaseknou nad cílem, otázka se může rychle změnit ze „zvýší Fed sazby?“ na „kolikrát je zvýší?“

Patrik Kudláček

Publicista a aktivní investor s více než desetiletou praxí zaměřující se na hodnotové investování a akciové trhy. Vystudoval České vysoké učení technické v Praze (ČVUT). Ve své investiční strategii kombinuje aktivní i pasivní přístup a zaměřuje se především na kvalitní růstové společnosti a value investice. Ve svých článcích se věnuje investičním strategiím, psychologii investování a analýze jednotlivých akcií.

Finex od roku 2014 pomáhá investorům oddělit důležité od šumu, objevovat zajímavé investiční příležitosti a dělat informovanější rozhodnutí. Na jednom místě spojujeme praktický obsah, analýzy, data a nástroje, které vám šetří čas a dávají větší přehled nad vašimi financemi a investicemi. Bez zaručených receptů. Bez zbytečného balastu. Více přehledu a méně informačního chaosu.

Více na www.finex.cz