Česko dnes čeká výrazné částečné zatmění Slunce, večer Venuše a v noci Perseidy se Starlinky

Dnešek nabídne mimořádně nabitý astronomický program. Ve středu 12. srpna 2026 nastává úplné zatmění Slunce, jehož pás totality prochází mimo jiné Islandem, Grónskem a severním Španělskem. Z území České republiky však uvidíme velmi hluboké částečné zatmění. Navíc půjde o pozorování těsně před západem Slunce, takže rozhodne nejen oblačnost, ale i zcela volný výhled k západnímu až severozápadnímu obzoru.

Co dnes uvidíme z České republiky

Zatmění začne v Česku přibližně v 19:19 SELČ. Měsíc se začne zasouvat do slunečního kotouče z jeho pravého spodního okraje. Úkaz bude postupně výraznější, ale na východě republiky Slunce mezitím velmi rychle klesne k obzoru a v některých místech zapadne ještě před okamžikem největší fáze. Na západě Čech bude situace příznivější: Slunce zůstane nad obzorem déle a pozorovatelé uvidí podstatně větší část průběhu zatmění.

Při největší fázi bude Slunce nízko nad západním až severozápadním obzorem a zakrytý kotouč může připomínat úzké „býčí rohy“. Právě nízká výška nad obzorem je zároveň největší výzvou: ideální je vyvýšené místo s nerušeným horizontem bez stromů, domů a kopců.

Časy pozorování: západ versus východ Česka

Časy se mezi jednotlivými místy liší jen o minuty, ale kvůli velmi nízkému Slunci mají tyto minuty zásadní význam. Níže jsou časy v SELČ podle přehledu České astronomické společnosti.

* V Ostravě a obecně na východě Česka už Slunce kolem okamžiku maxima zapadá; uvedené maximum je proto částečně či zcela pod místním horizontem. V Ostravě začíná zatmění v 19:19:07, zatímco Slunce podle místního horizontu zapadá přibližně ve 20:11. Východ republiky tak neuvidí celý průběh zatmění.

Jak zatmění vzniká? Zatmění Slunce nastává v okamžiku, kdy se Měsíc dostane mezi Zemi a Slunce a jeho stín dopadne na část zemského povrchu. Může k tomu dojít pouze v době novu – fáze, kdy je Měsíc přibližně mezi Zemí a Sluncem a jeho osvětlená polovina směřuje převážně od nás. Při tomto zatmění se Měsíc na obloze částečně překryje se Sluncem, a protože jeho zdánlivá velikost je podobná velikosti slunečního kotouče, může Slunce výrazně zakrýt. V místě, kam dopadne úplný stín Měsíce, vzniká úplné zatmění, zatímco v širší oblasti polostínu pozorujeme zatmění částečné – což je případ celého území České republiky.

Jak pozorovat bezpečně

Ani při 80–90% zakrytí není možné dívat se do Slunce běžnými slunečními brýlemi, přes fotoaparát bez vhodného filtru ani dalekohledem bez speciálního slunečního filtru. Zbývající část slunečního kotouče je stále dostatečně jasná na poškození sítnice.

Nejjednodušší volbou jsou certifikované brýle pro pozorování zatmění / sluneční filtr určený pro tento účel. Využít lze také například svářečské sklo/brýle (stupně DIN 14). U optiky musí být filtr umístěn před objektivem, nikoli až za okulárem. Bezpečnou alternativou je nepřímé promítání obrazu Slunce.

Po západu: na západě se objeví Venuše

Astronomický program tím ale nekončí. Jakmile Slunce zmizí pod obzorem a večerní světlo začne slábnout, vyplatí se zůstat otočený k západu až jihozápadu. V srpnu 2026 je Venuše výraznou večerní planetou a září velmi nízko nad západním obzorem. Její podmínky se právě zlepšují: největší východní elongace připadá na 15. srpna, tedy jen tři dny po zatmění.

Venuše bude v jasném soumraku dobře nápadná, takže po zatmění může posloužit jako přirozené „pokračování programu“: nejprve zatmělý sluneční kotouč, potom jasná večernice nízko na západě. Pro její nalezení není potřeba dalekohled; důležitý je opět čistý horizont.

A pak přijde noc Perseid

Noc z 12. na 13. srpna bude patřit meteorickému roji Perseid. Jeho maximum připadá právě na tuto noc a letošní podmínky jsou mimořádně příznivé: Měsíc je krátce po novu, takže jeho svit nebude rušit slabší meteory.

Po setmění se vyplatí přesunout mimo město a nechat oči alespoň 20–30 minut adaptovat na tmu. Perseidy mohou proletět kteroukoli částí oblohy, takže není nutné hledět přímo do souhvězdí Persea. Nejlepší bývá široký výhled a pohodlná poloha vleže; po půlnoci se podmínky obvykle zlepšují, protože radiant roje stoupá výš nad obzor.

V mezičase Starlinky, další družice či ACS3

Budování vesmírné satelitní internetové konstelace Starlink společnosti SpaceX pokračuje ve výrazném tempu. Naposledy dnes ráno našeho času odstartovala z kalifornské základny Vandenberg raketa Falcon 9, která na nízkou oběžnou dráhu vynesla dalších 24 satelitů Starlink. V konstelaci už se tak nachází více než 10 700 družic.

Přestože SpaceX kvůli výtkám astronomů pracuje na omezování jejich jasnosti, mohou být Starlinky za vhodných podmínek stále nápadnými objekty noční oblohy. Jednotlivé družice se mohou jevit jako pomalu se pohybující body světla, které plynule putují oblohou. Na rozdíl od vysoko letících letadel přitom běžně neblikají – jejich jas vzniká především odrazem slunečního světla od jejich povrchu a solárních panelů. Na orbitě je navíc dalších asi 7 600 aktivních družic. Při dnešním pozorování tak vedle rychle prolétajících Perseid můžeme narazit i na mnoho těchto pomalu „letících hvězd“.

Zhruba 42 minut po půlnoci by mohla být také vidět ACS3 (Advanced Composite Solar Sail Systém). Tedy vesmírná plachetnice, o které jsme blíže psali například v článku „Sci-fi se stává realitou aneb vesmírná plachetnice rozvinula plachty“. Během asi 7 minutového viditelného přeletu putovat ze SSV směrem na jih, v nejvyšším bodě být prakticky nad našimi hlavami.

Jiří Zendulka
V oblasti financí se pohybuje od dob kupónové privatizace, tedy přes 30 let. Pracoval na různých pozicích u obchodníků s cennými papíry, aby u nich následně zakotvil především jako analytik. Dlouhodobě své názory prezentuje ve sdělovacích prostředcích. Vyznavač tradičních hodnot kapitalismu, resp. naopak kritik většiny nestandardních zásahů do ekonomik ze strany vlád a centrálních bank.