Jakou barvu má automobilová Evropa? Černá, bílá a šedá vládnou všude, každý trh ale vyčnívá jinak

• Nejčastějšími barvami ojetých aut jsou černá, bílá a šedá, odhaluje analýza společnosti Carvago

• Slovensko se od průměru sledovaných zemí nejvíce odlišuje bílou, Německo černou, Polsko stříbrnou, Itálie šedou, Česko červenou a Rumunsko zlatou barvou. Rakousko je barevně nejvyrovnanější

• U aut do pěti let vede šedá, zatímco stříbrná je výrazněji zastoupena mezi staršími vozy

• Mezi výraznějšími barvami se vrací zelená. Hnědá naopak u novějších aut téměř mizí a u vozů do pěti let tvoří polovinu „barevného spektra“ modrá

Kdo se během letní cesty po Evropě rozhlédne po silnicích a parkovištích, může snadno získat dojem, že kontinent přešel na černobílý režim. Černá, bílá a šedá skutečně tvoří první trojici barev. Pod společným neutrálním základem se však skrývají překvapivé rozdíly mezi zeměmi i výrazné posuny mezi staršími a novějšími vozy. Vyplývá to z nejnovější analýzy Carvago, mezinárodní platformy pro přeshraniční online prodej automobilů.

Analytici Carvago detailně prozkoumali barevnou strukturu trhu ve všech zemích, kde společnost aktivně působí, tedy v Česku, na Slovensku, v Polsku, Rumunsku, Itálii, Německu a Rakousku. Nejedná se tedy o nákupní preference zákazníků Carvago, ale o široký pohled na složení nabídky celého trhu ojetin včetně skladových a předváděcích vozů v každé zemi.

Stejná trojice, jiné pořadí

Neutrální barvy dominují bez výjimky. Na všech sedmi trzích patří první tři místa černé, bílé a šedé, liší se pouze jejich pořadí. Modrá si drží mimořádně stabilní postavení a ve všech sledovaných zemích skončila čtvrtá.

Česko je jediným trhem, kde se černá nedostala mezi první dvě barvy. Největší podíl tu má šedá s 23,3 procenta, následuje bílá s 20,3 procenta a až poté černá s 16,8 procenta. Zároveň má Česko ze všech sedmi zemí nejvyšší podíl červených aut, která tvoří 8,8 procenta nabídky.

Vedle absolutního pořadí analýza sledovala také „barevný podpis“ jednotlivých zemí, tedy barvu, která je na daném trhu relativně rozšířenější než v průměru ostatních sledovaných zemí. Nemusí proto jít o nejčastější barvu daného trhu, ale o barvu, v níž země nejvýrazněji vyčnívá.

Slovenský trh se tak nejvýrazněji odlišuje vysokým zastoupením bílé, která tvoří 27,8 procenta nabídky. V Německu obdobným způsobem vyčnívá černá a v Polsku stříbrná. Pro Itálii je charakteristická šedá, zatímco Česko má ze všech sedmi zemí nejvyšší podíl červených aut. V Rumunsku je nezvykle zastoupena zlatá, přestože i tam zůstává okrajovou volbou. Rakousko jako jediné nemá barvu, která by se od průměru ostatních trhů výrazně odchylovala.

„Zelená se vrací díky tomu, že ji automobilky znovu objevily jako moderní, výraznou barvu a nasadily atraktivní odstíny, často také do palet nových elektrifikovaných modelů. Hnědá naproti tomu zůstala pevně spojená s estetikou éry ‚cappuccina a mokky‘, která rychle zestárla. Data zároveň ukazují, že barevnost nabídky něco vypovídá o naturelu jednotlivých trhů: některé jsou ochotnější experimentovat, jiné sázejí téměř výhradně na bezpečnou neutralitu,“ komentuje závěry analýzy zakladatel a CEO Carvago Jakub Šulta.

Šedá střídá stříbrnou

Výměna stráží uvnitř neutrálního spektra je dobře vidět při srovnání věkových kategorií. Mezi auty do pěti let vede šedá s průměrným podílem 24,5 procenta. Černá i bílá dosahují shodně 23 procent.

U vozů starších deseti let je pořadí jiné. První je černá s podílem 24,8 procenta, zatímco šedá dosahuje 19,2 procenta. Výrazněji je zde zastoupena také stříbrná: u aut nad deset let tvoří v průměru 11,2 procenta nabídky, ale mezi vozy do pěti let už jen 5,9 procenta. Někdejší univerzální volba se tak postupně přesouvá do starších ročníků.

Bílá má nejsilnější zastoupení u vozů ve stáří od pěti do deseti let, kde její průměrný podíl činí 26 procent. Na Slovensku tvoří bílá 32,6 procenta nabídky této věkové kategorie, v Itálii 29,7 procenta.

Modrá je nová červená, zelená se vrací

Modrá je nová červená – alespoň mezi vozy, které vystupují z neutrální palety. U aut starších deseti let tvoří 41,4 procenta všech „barevných“ vozů, zatímco mezi automobily do pěti let už přesně polovinu.

Nejvýraznější comeback nicméně zaznamenala zelená. Mezi vozy ve věku od pěti do deseti let představuje pouze 5,4 procenta barevné nabídky. U automobilů do pěti let její podíl dosahuje 13,9 procenta, což znamená nárůst o 157 procent.

Opačným směrem se vydala hnědá. Mezi vozy staršími deseti let představuje 11,4 procenta barevné nabídky, zatímco do pěti let už jen 2,3 procenta. Éra odstínů „cappuccino“ a „mokka“ je tak mezi novějšími auty téměř pryč: zastoupení hnědé se mezi nejstarší a nejmladší sledovanou kategorií snížilo o 80 procent. Červená zůstává druhou nejčastější výraznější barvou, její podíl je však u novějších vozů nižší než u aut ve věku od pěti do deseti let.

Rozdíly mezi zeměmi se projevují také v celkové ochotě opustit neutrální spektrum. Mezi automobily do pěti let má nejvyšší podíl barevných vozů Česko, kde tvoří 30,6 procenta nabídky. Následují Rumunsko a Slovensko se shodným podílem 25,9 procenta. Na opačném konci srovnání stojí Německo s 19,4 % a Rakousko s 18,4 %.

Evropská parkoviště tedy mohou z dálky vypadat podobně, při bližším pohledu však rozhodně nejsou všechna stejná. Společnou dominanci neutrálních barev doplňují lokální odlišnosti a postupná proměna nabídky. Šedá posiluje na úkor stříbrné, zelená se vrací a z modré se stává dominantní volba pro ty, kdo z neutrálního spektra vystoupí.

Metodika analýzy: Analýza Carvago vychází z přibližně 2,1 milionu aktivních inzerátů na předních serverech s online automobilovou inzercí v Česku, na Slovensku, v Polsku, Rumunsku, Itálii, Německu a Rakousku v době zpracování analýzy.

Barva vozidla byla převzata z kategorie uvedené prodejcem. Inzeráty bez uvedené barvy byly z analýzy vyloučeny. Zdroje rozlišují 13 základních barevných kategorií bez jednotlivých odstínů. Průměr sedmi trhů je nevážený, takže každá země má ve výpočtu stejnou váhu bez ohledu na velikost její nabídky.

Věkové skupiny byly stanoveny podle data první registrace: do pěti let, od pěti do deseti let a nad deset let. Jejich porovnání ukazuje rozdíly mezi jednotlivými generacemi automobilů, nejde však o časovou řadu založenou na opakovaném sledování stejného vzorku.