Vláda by dnes měla snížit maximální povolené ceny nafty nejspíše o 1,50 až 2 Kč/l, citelně totiž klesly velkoobchodní ceny, klesá i burzovní cena nafty

Česká vláda začala nově každý den stanovovat maximální cenu benzinu a nafty podle vzorce, který kombinuje domácí velkoobchodní ceny a burzovní kotace. Do výpočtu vstupuje průměr cen firem Čepro, Orlen Unipetrol a MOL Group, k němu se přidává kotace agentury S&P Global Commodity Insights, následně pevná marže 2,50 koruny na litr a nakonec DPH.

Z veřejných údajů vyplývá, že domácí velkoobchodní ceny oproti předchozímu dni klesly v průměru o 4,28 procenta (viz tabulka níže), zatímco aktuální cenové stropy činí 43,15 Kč za litr benzinu a 49,59 Kč za litr nafty. Po odečtení daně z přidané hodnoty a fixní marže odpovídá samotný „referenční základ“ přibližně 33,2 koruny na litr u benzinu a 38,5 koruny u nafty.

Zásadním problémem ale je, že klíčová složka výpočtu, tedy kotace Platts, není veřejně dostupná v reálném čase. Bez ní nelze přesně určit, jak se maximální povolená cena změní. Lze však pracovat s kvalifikovaným odhadem. Pokud by burzovní složka zůstala beze změny, promítl by se pokles domácích cen jen částečně a maximální cena by klesla zhruba o jednu korunu na litr. Pokud by Platts kopíroval domácí vývoj a klesl přibližně o stejných 4,28 procenta, snížení cen nafty by se pohybovalo zhruba mezi 1,5 až 2 korunami na litr.

Výraznější pokles, v řádu čtyř až pěti korun, by přicházel v úvahu pouze tehdy, pokud by burzovní ceny reagovaly stejně prudce jako finanční termínové kontrakty na naftu, což je v praxi méně časté. Z toho plyne, že bez znalosti Platts lze očekávat spíše umírněné zlevnění.

Nejpravděpodobnější scénář je pokles maximální povolené ceny přibližně o jednu až dvě koruny na litr.

Celý mechanismus zároveň ukazuje na nízkou transparentnost systému, protože stát pracuje s neveřejnými daty od firem i s placenými burzovními informacemi, které si běžný pozorovatel nemůže jednoduše ověřit.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank