Vláda stanovila maximální ceny pohonných hmot, které jsou výrazně nad včerejší průměrnou cenu. Některé čerpací stanice na dálnicích zlevní, ale mohou časem zdražit třeba bagety nebo kávu, čerpacích stanic mimo dálnice se zásah vlády prakticky nedotkne

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Ministerstvo financí stanovilo maximální cenu benzínu pro zítřek na úrovni 43,15 Kč/l, pro naftu platí strop 49,59 Kč/l. Maximální cena benzínu je tak 1,54 Kč/l nad včerejší průměrnou cenou dle CCS. V případě nafty je vyšší o 1,08 Kč/l. V obou případech je tedy maximální cena stanovena poměrně výrazně nad cenou tržní. Zlevnit tak v porovnání se situací bez regulace cen bude muset jen menší část čerpacích stanici, zejména mnohé z těch, které jsou situovány přímo u dálničních tahů. Naopak pump mimo dálnice by se opatření prakticky dotknout nemělo. Při delším trvání takovéto regulace nelze vyloučit, že některé čerpací stanice při dálnicích se budou snažit kompenzovat ušlý zisk zvýšením marží a cen u doplňkového zboží, jako jsou potraviny typu baget nebo třeba nápoje typu kávy.

Je málo pravděpodobné, že opatření povede ke zdražení pohonných hmot mimo dálnice, jak tvrdí někteří kritici vládního opatření. Proč by například měly třeba pumpy Tank ONO, které dlouhodobě vykazují marži do jedné koruny na litr náhle zdražit tak, že budou mít marži 2,50 Kč/l (maximum, které vládní opatření umožní)? Nemá to dostatečnou oporu ani v ekonomické teorii a akademické literatuře. Například studie zveřejněná v Journal of Economic Behavior & Organization pod názvem "Collusion through price ceilings? In search of a focal-point effect" (viz abstrakt níže) nepotvrzuje, že by strop fungoval jako kotva pro ceny. Autoři studie se snažili prokázat to, že maximální výše administrativně stanoveného stropu (maržového, cenového) představuje referenční bod, k němuž se ceny ukotví. Pokoušeli se tedy, jak plyne z názvu jejich práce, doložit existenci efektu fokálního bodu, tedy administrativně daného maxima, jehož určení a vymáhání povede ke koluzi čili k jakési tiché kartelové dohodě na cenách. A to k takové koluzi, která právě bude spočívat v tom, že se všichni aktéři na trhu tiše dohodnou na uplatňování marže v rozsahu administrativně stanovaného maxima.

Podívejte se také: Úterní vyhlášení regulovaných cen pohonných hmot jejich nižší ceny nepřinese.

Pokoušeli se tedy doložit, že i když má Tank ONO dlouhodobě marži do jedné koruny na litr, vládní regulace marží ji přiměje marži v rámci koluze zvýšit na 2,50 Kč/l, coby nový referenční bod. Nic takového nedoložili. Nepotvrdili, že by strop fungoval jako kotva.

Na dálnicích samozřejmě marže mohou být výrazně vyšší než mimo dálnice, takže tam jejich stropování ke zlevnění v průměru povede. Stropování marží je však třeba chápat jako opatření, které přiměje čerpadláře promítnout paralelní snížení spotřební daně do koncových cen co možná nejúplněji.

Pokud si bude chtít řetězec čerpacích stanic kompenzovat omezení marže na dálnici zvýšením cen pohonných hmot mimo dálnici, narazí na konkurenci typu Tank ONO (která přímo na dálnicích ostatně ani žádné pumpy neprovozuje), nezávislých pump či těch přidružených k nákupním centrům a hypermarketům, jejichž konkurenční tlak by měl zamezit kompenzujícímu růstu cen pohonných hmot mimo dálnici.

Vládní opatření jistě lze kritizovat, ale mělo by se tak činit relevantními argumenty, opřenými o platnou ekonomickou teorii i empirii.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank

TRINITY BANK

Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč.

Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.

Více informací na: www.trinitybank.cz