Vládní stropování marží pohonných hmot prý sice zlevní jejich ceny u dálnic, ale zdraží je mimo ně. Opravdu? Na ničem takovém se odborná literatura neshoduje

Naopak, například studie uveřejněná v roce 2011 v prestižním Journal of Economic Behavior & Organization (viz abstrakt níže) se snažila laboratorně vytvořit ideální podmínky proto, aby mohla doložit, že cenový (maržový) strop funguje jako kotva.

Jenže nic takového nepotvrdila ani v ideálních, laboratorních podmínkách. Přitom její autoři předpokládali, že důvodem předchozího nepotvrzení chování stropu coby kotvy v tržních podmínkách je existence různých frikcí, tření a šumů v reálných (nikoli tedy laboratorních) podmínkách.

Závěry studie lze vztáhnout i na Česko.

Z hlediska podmínek na českém trhu citovaná studie o absenci efektu stropu coby kotvy, tedy o absenci stropu, k němuž se "ukotví" i ceny (marže) dosud nižší, dobře popisuje konkurenční segment mimo dálnice. Mimo dálnice tedy ceny pravděpodobně budou dále podléhat standardní tržní soutěži, i pod stropem.

Zato na dálnicích strop podle studie zafunguje spíš jako tvrdé omezení vysokých marží, takže k relativnímu zlevnění pohonných hmot (oproti situaci bez zastropování marží) dojde.

V Česku je totiž dlouhodobě omezenější konkurence na dálnicích, což otevírá prostor vysokým maržím a tiše koluzivnímu jednání tamních pump - tedy jakési tiché dohodě na marži, na ceně.

Naopak, mimo dálnice je konkurence dlouhodobě intenzivnější, protože se tam plně projevuje fakt, že v Česku je jedna z nejvyšších hustot čerpacích stanic na světě. A také tam přetrvává značné zastoupení nezávislých pump, nespadajících do velkých mezinárodních řetězců, a rovněž vyšší zastoupení pump, jež uplatňují cenovou politiku dlouhodobě nízkých marží. Řidiči jsou mimo dálnice tradičně, z více příčin, na cenu citlivější než řidiči na dálnicích.