Nafta letí vzhůru: Čepro zdražilo za dva dny nejvíce od začátku konfliktu, ceny u pump míří k rekordům

Růst cen pohonných hmot v Česku nabírá na obrátkách a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by měl brzy zpomalit. Naopak – stále reálněji se rýsuje návrat k rekordním cenám z počátku války na Ukrajině. Nafta už se po čtyřech letech na některých čerpacích stanicích na hlavních tazích znovu prodává za více než 50 korun za litr. Najít o tomto víkendu stojan s cenovkou pod 43 korun již pomalu bude hledáním jehly v kupce sena.

Podle posledních dostupných dat se průměrná cena nafty ve čtvrtek vyšplhala na 43,82 Kč. Za jediný týden tak zdražila zhruba o 2,50 Kč – a další skok je na cestě. Naznačuje to vývoj na velkoobchodním trhu, a to jak u státního Čepro, tak u firem PKN Orlen, resp. Unipetrol. Průměrná cena nafty se tak v návaznosti může brzy přiblížit maximu z 13. března 2022, kdy dosáhla 49,57 Kč za litr.

Konkrétně státní Čepro v druhé polovině týdne tempo zdražování výrazně zrychlilo. Ve čtvrtek zvedlo velkoobchodní cenu nafty o téměř dvě koruny a v pátek přidalo dalších více než 1,80 Kč. Nově ji tak nabízelo za 38,13 Kč bez DPH – zhruba o pět korun více než před týdnem. Od začátku měsíce, tedy od startu vojenského konfliktu na Blízkém východě, už cena vzrostla téměř o 12 korun.

Benzín zdražuje pomaleji, ale i tak citelně. Ve čtvrtek jeho velkoobchodní cena vzrostla zhruba o 80 haléřů, v pátek o dalších 40 haléřů. Čepro ho tak nabízelo za 32,08 Kč bez DPH. Za týden si připsal necelých 2,50 Kč, tedy zhruba polovinu růstu nafty. U čerpacích stanic se průměrná cena ve čtvrtek dostala na 39,60 Kč a hranici 40 korun s přehledem překoná nejpozději během tohoto víkendu. Na hlavních tazích už řidiči tankují i za téměř 47 korun za litr.

Zatímco v klidnějších dobách se velkoobchodní změna cen promítá do cen u pump se zpožděním až dvou týdnů, nyní se přenáší výrazně rychleji. Důvodem je zvýšený zájem řidičů „předzásobit se“ levnějším palivem, což vede k rychlejšímu obratu zásob a tím i k okamžitějšímu zdražování. Nejvíce z aktuální situace každopádně nadále ekonomicky těží především rafinerie a velkoobchodní část trhu, jak jsme již blíže rozebírali v předchozím článku ohledně vývoje zdražování pohonných hmot. A samozřejmě profituje i stát, a to prostřednictvím vyššího inkasa DPH, které je důsledkem růstu cen. Zda se dočkáme snížení spotřební daně u PHM, která by v určitém rozsahu měla vlastně na státní příjmy neutrální vliv, zůstává nejasné.

Přestože ceny na stojanech působí extrémně, v reálném vyjádření jsou stále nižší než v minulosti. Po zohlednění inflace totiž ceny pohonných hmot od roku 2006 do začátku roku 2026 klesly zhruba na polovinu. Jak by vypadala cena PHM přepočtená přes inflaci k současnosti, můžete vidět v následujícím grafu.

Klíčovým faktorem zůstává ropa. Její cena nicméně tvoří menší část konečné ceny pohonných hmot. Připomenout zkrátka lze, že koncová cena PHM se skládá z těchto složek:

· Daně – zhruba polovinu ceny tvoří pevná spotřební daň a DPH

· Cena ropy – menší část ceny, zhruba třetinu, tvoří samotná cena ropy

· Doprava ropy – doprava tankery, ropovody

· Rafinace – výroba benzínu a nafty z ropy

· Marže – poslední část tvoří marže distributorů, čerpacích stanic

Níže v našem grafu můžete sledovat závislost cen nafty a benzínu na ceně ropy (cena ropy přepočtena na Kč/l). Rozdíl mezi koncovou cenou a cenou ropy se při stabilní ceně suroviny udržuje na stejné hladině, v případě výrazné změny cen ropy prudce rostou marže celého řetězce a tím i rozdíl mezi cenami suroviny a PHM.

Cena pro Evropu určující ropy Brent se v týdnu prakticky již usadila nad psychologickou hranicí 100 USD, v pátek zakončila u 112 USD. Jak již bylo zmíněno, cena nafty a benzínu v ČR po většinu času přímo kopíruje zdrojovou cenu ropy a rozdíl mezi cenou suroviny a konečnou cenou PHM kolísá jen minimálně, v procentech ceny. Z cen ropy, dopravy a provizí, cen spotřebních daní a sazby DPH lze zhruba odhadnout koncovou cenu benzínu a nafty v rámci delšího období po stabilizaci ceny, jak lze níže zjistit v naší kalkulačce. 

Jiří Zendulka
V oblasti financí se pohybuje od dob kupónové privatizace, tedy přes 30 let. Pracoval na různých pozicích u obchodníků s cennými papíry, aby u nich následně zakotvil především jako analytik. Dlouhodobě své názory prezentuje ve sdělovacích prostředcích. Vyznavač tradičních hodnot kapitalismu, resp. naopak kritik většiny nestandardních zásahů do ekonomik ze strany vlád a centrálních bank.