Průměrná mzda v Česku historicky poprvé přesahuje 50 000 Kč, a hned výrazně; růst mezd v Česku překonal očekávání analytiků i centrální banky. Češi by měli začít brát v potaz možnost, že hypotéky budou v dohledné době zdražovat.

Mzdy v Česku loni ve čtvrtém čtvrtletí stoupaly rychleji, než se čekalo. Nominálně přidaly meziročně 7,4 procenta, zatímco analytici v souhrnu přepokládali růst jen sedmiprocentní a Česká národní banka 7,1procentní. Poprvé v historii tak průměrná mzda přesáhla psychologickou hranici 50 000 Kč, když loni v posledních třech měsících roku dosáhla 52 283 Kč. 

Mediánová mzda, 45 523 Kč, rostla ve čtvrtém čtvrtletí meziročně tempem 8,8 procenta, což signalizuje mírné přivření nůžek příjmové nerovnosti, neboť jde o výraznější nárůst, než jakým rostla mzda průměrná. Zaměstnanec s jen „prostřední mzdou“ si tedy polepšil více než zaměstnanec se mzdou průměrnou, na kterou ale tradičně dosáhne nikoli polovina zaměstnanců jako na mzdu mediánovou, ale pouze zhruba třetina.    

Z hlediska centrální banky představuje vyšší než očekávaný růst mezd proinflační riziko, které ji společně s potenciálně silně proinflačním vývojem konfliktu v Íránu definitivně odradí od úvah stran možného letošního snížení základní úrokové sazby, a to přesto, že únorová inflace zaostala za očekáváním. 

Ještě na přelomu ledna a února se přitom někteří radní ČNB nechávali slyšet, že by centrální banka mohla svoji základní sazbu letos snížit až dvakrát. Citelný růst výnosů dluhopisů vlády ČR, jenž nastal tento týden v reakci na úder USA a Izraele na Írán, svědčí ale o tom, že ani Česko není imunní vůči potenciálnímu nárůstu inflace, který konflikt na Blízkém východě může způsobit. Nynější praktické uzavření Hormuzského průlivu může i v Česku výrazně zvýšit nejen ceny paliv, ale také třeba zemního plynu či hnojiv – tedy v konečném důsledku ceny výroby zpracovatelského průmyslu nebo třeba produkce potravin. 

Společně s nad očekáváním silným růstem mezd je situace na Blízkém východě faktorem, který Českou národní banku přiměje držet základní sazby na stávající úrovni 3,5 procenta. Související vzestup tržních úrokových sazeb, včetně zmíněných výnosů dluhopisů vlády ČR, znamená, že tuzemské domácnosti musí přehodnotit své úvahy o možném letošním zlevnění hypoték. Za stávající situace je jejich výraznější zlevnění prakticky vyloučené. Další výraznější a trvalejší růst výnosů dluhopisů, nastane-li, naopak může vést ke zdražení hypoték. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank