Zaměstnanost se meziročně zvýšila o 1,4 %, tj. o 74,8 tis., na celkových 5 272,1 tis. V sektoru služeb a péče pracovalo již 62,8 % pracujících. - Zaměstnanost, nezaměstnanost a ekonomická neaktivita

Aktuální výsledky Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) neukázaly výrazné změny hlavních trendů. V celkových počtech zaměstnaných i nezaměstnaných došlo ke zvýšení, což však bylo predestinované demografickými změnami. To však neznamená, že se neproměňovaly vnitřní struktury na trhu práce. Zaměstnanost se meziročně zvýšila o 1,4 %, tj. o 74,8 tis., na celkových 5 272,1 tis . Zatímco v primárním a sekundárním sektoru počet pracujících spíše klesal (celkově o 26 tis.), terciární sektor výrazně vzrostl o 100,8 tisíc. V sektoru služeb a péče tak aktuálně pracovalo již 62,8 % pracujících.

Tomuto vývoji odpovídalo i složení podle pohlaví: u žen, které pracují převážně v rostoucím terciárním sektoru, se zaměstnanost meziročně zvýšila o 103,9 tis. Naopak počet pracujících mužů poklesl o 29,1 tis. Muži silně dominují v těžkém průmyslu, který je v útlumu.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) vzrostla o 0,2 p. b. na 76,0 %. U mužů byla míra zaměstnanosti (80,4 %) meziročně nižší o 1,1 p. b., u žen vzrostla o 1,7 p. b. na 71,5 %.

Rozpor mezi trendy u podnikatelů a zaměstnanců se neopakoval, rostly všechny skupiny. Počet zaměstnanců se meziročně zvýšil o 51,4 tis., u podnikatelů bez zaměstnanců ( pracujících na vlastní účet ) o 20,7 tis., a u zaměstnavatelů byl nárůst o 2,0 tis. Podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti tak činil 15,7 %.

Nadále pokračoval trend rozvoje kratších úvazků, ovšem jen u žen. Aktuálně počet lidí pracujících na zkrácený úvazek přesáhl hranici půl milionu (504,3 tis.), když meziročně vzrostl o 12,0 tis. U mužů částečné úvazky přitom klesly o 5,7 tis. osob, u žen vzrostly o 17,7 tis. Zkrácenou pracovní dobu tak mělo 14,5 % pracujících žen.

Nezaměstnanost se meziročně zvýšila o 20,0 tis. osob, počet lidí hledajících zaměstnání stoupl na 158,4 tis. Z atímco u žen převažovala věková skupina 30–44 let (28,9 tis.), nejvíce nezaměstnaných mužů bylo ve věku 15–24 let (23,9 tis.). Nezaměstnanost tedy často postihuje mladé muže po skončení vzdělávání, zatímco u žen je typičtější po návratu z rodičovské dovolené.

Míra nezaměstnanosti plíživě stoupá, ve věkové skupině 15 – 64 let se meziročně zvýšila o 0,3 p. b. na 3,0 %. V r egionálním pohledu byla nejhorší situace v Ústeckém (5,2 %), Karlovarském (4,7 %) a Moravskoslezském kraji (4,5 %). Na druhé straně nejnižší míra zůstala ve Středočeském kraji (1,8 %), poté v Praze a Kraji Vysočina (shodně 1,9 %) .

Déle než rok bylo bez práce 48,6 tis. osob, což představovalo meziroční nárůst o 13,8 tis. a jde již o výrazný podíl (30,7 %) ze všech nezaměstnaných . Nejvyšší relativní meziroční přírůstek dlouhodobě nezaměstnaných byl zaznamenán ve věkové skupině 60 a více let.

Pracovní rezerva (osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat) se snížila o 15,4 tis. na 76,4 tis. Všech ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let bylo 3 430,4 tis., meziročně méně o 35,6 tis. Zatímco neaktivních mužů přibylo o 23,4 tis. na 1 381,8 tis., neaktivních žen bylo o 58,9 tis. méně a jejich počet aktuálně činil 2 048,6 tis.

Poznámka: VŠPS pokrývá jen osoby bydlící v bytech, nikoli na ubytovnách a v podobných kolektivních domácnostech. To negativně ovlivňuje zachycení některých cizineckých skupin, kteří takové způsoby bydlení často využívají. Metodika vážení a dopočtů VŠPS byla od roku 2023 přizpůsobena tomuto způsobu zjišťování, což poznamenalo časové řady absolutních údajů o zaměstnanosti, zejména v třídění na věkové skupiny. Váhy VŠPS se nově upravují podle výsledků demografických statistik každé čtvrtletí.