Průměrná mzda meziročně vzrostla výrazněji, jak nominálně (o 7,8 %), tak reálně (o 5,3 %). Výrazným trendem na českém trhu práce je rostoucí ekonomická aktivita a zaměstnanost žen. Opět posílil sektor služeb. Nezaměstnanost se nevýrazně zvyšuje, ale její míra zůstává jedna z nejnižších v evropském prostoru.

Zaměstnanost, nezaměstnanost a ekonomická neaktivita

Výsledky Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) ukázaly pro 2. čtvrtletí 2025 růst v celkových počtech zaměstnaných i nezaměstnaných, a tedy růst ekonomické aktivity obyvatel ČR. Meziročně přibylo 122,6 tis. pracujících žen, zatímco počet pracujících mužů klesl o 46,5 tis. osob. Tento rozpor je jednou z nejvýraznějších výpovědí o dění v ekonomice, zasahují do něho výrazné strukturální proměny i integrace ukrajinských žen, válečných uprchlic na český trh práce.

Celkově se zaměstnanost meziročně zvýšila o 76,2 tis. (1,5 %) a dostala se na 5 243,5 tis. osob. Z hlediska věkových skupin se na přírůstku nejvýrazněji podílela skupina 60 a více let (52,2 tis.), což souvisí s prodlužováním pracovní kariéry do vyššího věku a pozdějším odchodem do důchodu. Počet pracujících žen ve věku 60 a více let se meziročně zvýšil dokonce o desetinu (9,6 %).

Z hlediska postavení v zaměstnání táhla růst pracujících největší skupina zaměstnanců, u níž se počet zvýšil o 75,9 tis. osob, tj. o 1,7 %, na 4 426,7 tis. U podnikatelů byly trendy nevýrazné. Podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti byl ve 2. čtvrtletí 2025 na úrovni 15,4 %, přičemž muži v této skupině tvořili dvě třetiny (66,4 %).

Zaměstnanost v primárním a sekundárním sektoru mírně klesla, o celkový růst zaměstnanosti se tedy postaral pouze terciér, kde najdeme nárůst o 88 tis. Největší relativní přírůstek pracujících byl podle VŠPS v sekci kulturní, zábavní a rekreační činnosti, a to o 20,1 tis. osob, tj. o 24,3 %. Za posledních pět let se počet pracujících v terciárním sektoru zvýšil o bezmála 285 tis. (tj. o 9,5 %), takže v posledním sledovaném období bylo v sektoru služeb zaměstnáno 3 284,7 tis. osob, což představuje takřka 63 % z celkové zaměstnanosti.

Míra zaměstnanosti (podílu počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) vzrostla meziročně o 0,4 p. b na 75,7 %. U mužů byla míra zaměstnanosti (80,1 %) meziročně nižší o 0,9 p. b., u žen vzrostla o 1,9 p. b. na 71,2 %, což znamenalo další sblížení obou měr. S tím souvisí trend rozvoje kratších úvazků, který dále pokračoval. Aktuálně jejich počet přesáhl hranici půl milionu osob (500,1 tis., meziročně vzrostl o 24,2 tis., tj. o 5,1 %). Zkrácenou pracovní dobu mělo 14,5 % pracujících žen, meziročně jich přibylo 26,4 tis., jako nejčastější důvod uváděly péči o dítě. Mužů pracovalo na částečný úvazek jen 5,2 % a nejčastěji jde o seniory.

Nezaměstnanost rostla především v posledním období, meziročně se počet lidí hledajících zaměstnání zvýšil o 12 tis. na 146,1 tis. Nárůst zasáhl obě pohlaví, nezaměstnaných žen přibylo o 7,3 tis. na 74,5 tis., nezaměstnaných mužů o 4,7 tis. na 71,5 tis. U žen se však nejvíce týká věkové skupiny 30-44 let spojené s rodičovskou péčí, zatímco u mužů jde o věk 45-59 let.

Zvýšil se také počet osob nezaměstnaných jeden rok a déle (dlouhodobě nezaměstnaní), meziročně stoupl o 4,9 tis. na 44,8 tis. osob. Tento fenomén se nově objevuje i u nejstarší věkové skupiny 60 a více let.

Míra nezaměstnanosti 15–64letých se zvýšila o 0,2 p. b. na 2,8 %. V regionálním pohledu byla nejhorší situace nadále v Ústeckém kraji (4,8 %), dále v Moravskoslezském (4,6 %), Karlovarském a Libereckém (shodně 4,4 %). Na druhé straně nejnižší míra nezaměstnanosti byla ve Středočeském kraji a v Praze (shodně 1,5 %).

Pracovní rezerva (osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat) se zvýšila o 1,2 tis. na 82,8 tis.

Poznámka: VŠPS pokrývá jen osoby bydlící v bytech, nikoli na ubytovnách a v podobných kolektivních domácnostech. To negativně ovlivňuje zachycení některých cizineckých skupin, kteří takové způsoby bydlení často využívají. Metodika vážení a dopočtů VŠPS byla od roku 2023 přizpůsobena tomuto způsobu zjišťování, což poznamenalo časové řady absolutních údajů o zaměstnanosti, zejména v třídění na věkové skupiny. Váhy VŠPS se nově upravují podle výsledků demografických statistik pro každé čtvrtletí.

Evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané

Předběžné údaje podnikové statistiky ČSÚ potvrzují růstový trend v české ekonomice. Evidenční počet zaměstnanců přepočtených na plně zaměstnané (FTE) se ve 2. čtvrtletí 2025 meziročně zvýšil o 14,3 tis., v relativním vyjádření o 0,4 %. (Evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách se zvýšil o 23 tis., resp. o 0,5 %.)

Zatímco celkové číslo ukazuje mírnou hodnotu, v třídění dle sekcí CZ-NACE najdeme některé výrazné růsty i poklesy počty zaměstnanců, což svědčí o tom, že trh práce se vnitřně proměňuje a dochází k fluktuaci zaměstnanců.

Růstovou oblastí zůstal i ve 2. čtvrtletí 2025 sektor služeb a péče, zatímco poklesy opětovně nacházíme v zemědělství, lesnictví a rybářství, v těžbě a dobývání, ve zpracovatelském průmyslu, a v dopravě a skladování. V těchto čtyřech sekcích CZ-NACE se počet zaměstnanců meziročně snížil celkem o 24 tis. Ve zbylých patnácti sekcích se zvýšil celkem o 38,3 tis. Jednotlivě šlo o relativní přírůstky či úbytky v širokém rozsahu od -10,9 % do 10,2 %. Tyto extrémní změny ale byly u početně nevýznamných odvětví.

Naprostá většina poklesu jde za zpracovatelským průmyslem, kde meziročně ubylo 18,5 tis. zaměstnanců. Relativně šlo o nepříliš dramatické snížení o 1,7 %, nicméně úbytky se kumulují už mnoho let po sobě. Zpracovatelský průmysl nicméně stále představuje největší odvětví v Česku a zaměstnával i ve 2. čtvrtletí 2025 jako jediná sekce více než milion zaměstnanců (1 040,4 tis.). Tabulka 1 Rychlých informací o průměrných mzdách proto poskytuje oddíly CZ-NACE z této sekce, které byly největší z hlediska počtu zaměstnanců. V šesti těchto oddílech najdeme poklesy počtu zaměstnanců, nejhlubší v relativním i absolutním vyjádření byl ve výrobě motorových vozidel (o 3,7 %; 6,3 tis.). Jediným vybraným oddílem s nárůstem počtu zaměstnanců byla výroba potravinářských výrobků (o 2,6 %; 2,2 tis.).

Největší relativní snížení počtu zaměstnanců bylo v sekci těžba a dobývání, již zcela marginálním odvětví, kde se stavy aktuálně snížily o 10,9 %, což představovalo úbytek o 2,0 tis. na 16,0 tis. Také v zemědělství, lesnictví a rybářství, kde bylo zaměstnáno aktuálně 89,6 tis. zaměstnanců, došlo k mírnému poklesu (o 1,8 %; 1,6 tis.). Poslední sekcí s negativní hodnotou byla doprava a skladování, kde pokles o 0,7 % znamenal snížení o 1,9 tis. na hodnotu 253,3 tis.

O nárůst počtu zaměstnanců se nejvíce postarala dvě odvětví s dominancí státu: ve zdravotní a sociální péči najdeme meziroční růst o 9,1 tis. (resp. o 2,6 %) a ve vzdělávání o 6,6 tis. (o 1,9 %). Mírný růst byl (po loňském poklesu) i ve veřejné správě a obraně (o 1,2 tis.; 0,4 %, který se projevil především u obecních úřadů). V těchto třech odvětvích tak aktuálně dohromady pracuje zhruba milion zaměstnanců.

Další dvě výrazně rostoucí odvětvové sekce náleží do terciérního sektoru: oživení v obchodě (velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel) přineslo nárůst počtu zaměstnanců o 5,5 tis. na 502,3 tis (relativní nárůst o 1,1 %). Činnosti v oblasti nemovitostí si připsaly nejvyšší relativní zvýšení o 10,2 %, což v tomto menším odvětví představovalo početní nárůst o 4,3 tis.

Pátý nejvyšší absolutní přírůstek o 2,3 tis. najdeme v ostatních činnostech, což vydalo na druhé nejvyšší relativní zvýšení o 6,2 %. Významný byl také nárůst v sekci profesní, vědecké a technické činnosti, kde přibylo 2,1 tis. zaměstnanců (o 1,2 %). Stavebnictví se opět dařilo lépe, počet zaměstnanců se tam meziročně zvýšil o 2,0 tis., resp. o 0,9 %. Pokračovalo také oživení v ubytování, stravování a pohostinství, kde meziročně přibylo 0,5 tis. zaměstnanců, resp. došlo ke zvýšení o 0,4 %.

Peněžnictví a pojišťovnictví zaznamenalo skromný přírůstek 0,3 tis, což byl nárůst o 0,4 %; vyšší byl v informačních a komunikačních činnostech, o 1,4 tis. (o 1,0 %). Také dvě menší průmyslová odvětví vzrostla, energetika méně (výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu), tam se počet zaměstnanců zvýšil pouze o 0,1 tis. (o 0,4 %), zatímco zásobování vodou, činnostech souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi více, o 1,2 tis. (o 2,3 %).

Čtvrtletní průměrné měsíční hrubé mzdy

Průměrná mzda (49 402 Kč) za 2. čtvrtletí 2025 vzrostla podle předběžných údajů nominálně ke stejnému období předchozího roku o 3 583 Kč, tedy o 7,8 %. Jde přitom o zprůměrování velmi různorodého vývoje na úrovni jednotlivých odvětví, podniků či organizací.

Meziroční mzdový růst tak zvýšil tempo, naposledy takto mzdová úroveň stoupla v 1. čtvrtletí 2024, poté byly hodnoty slabší, v 1. čtvrtletí letošního roku byl růst jen o 6,6 %.

Z hlediska životní úrovně zaměstnanců byl důležitější reálný vývoj, který srovnává růst výdělků s růstem spotřebitelských cen (inflace), a ukazuje tak, kolik zboží a služeb si mohl zaměstnanec za svou mzdu koupit. Index spotřebitelských cen dosáhl ve 2. čtvrtletí 2025 hodnoty 2,4 %, reálně se tak průměrná mzda zvýšila meziročně o 5,3 %. I toto byl nejlepší výsledek od 1. čtvrtletí 2024, kdy došlo k nárůstu reálné mzdy o 5,6 %.

V dlouhodobějším pohledu dochází k dohánění předchozího reálného poklesu, kdy mzdová úroveň postupně dostihuje cenovou úroveň, které dramaticky vzrostla především v roce 2022. Přiložený graf 1 s bazickými indexy ukazuje, že reálná průměrná mzda ve 2. čtvrtletí 2025 ještě (po sezónním očištění) nedosáhla úrovně roku 2019, nicméně při zachování současného rychlého růstu nominálních mezd a za předpokladu nezvyšování tempa inflace by k předstižení mělo dojít do konce tohoto roku.

Třebaže průměrné mzdy značně stoupaly ve všech odvětvích, jejich dynamika byla opět značně různorodá. Nominální nárůsty se pohybovaly v rozpětí od 4,8 % do 12,7 %. Ten nejvyšší meziroční nárůst aktuálně najdeme u sekce profesní, vědecké a technické činnosti, kde se průměrná mzda dostala na 63 235 Kč. Nad desetiprocentní hranici meziročního nominálního nárůstu se dostaly ještě čtyři sekce: stavebnictví s 11,0 %, činnosti v oblasti nemovitostí měly 10,9 %, ubytování, stravování a pohostinství 10,4 % a nakonec administrativní a podpůrné činnosti 10,1 %. Těsně pod touto hranicí byly ještě kulturní, zábavní a rekreační činnosti s 9,8 %, doprava a skladování měly nárůst 9,6 % a zemědělství, lesnictví a rybářství 9,3 %.

U všech zbylých sekcí najdeme hodnoty pod úrovní nárůstu celkové průměrné mzdy (7,8 %). K té se nejvíce přiblížil zpracovatelský průmysl s 7,5 %. Uvnitř této sekce byl vysoký nárůst u oddílu výroba motorových vozidel (10,3 %), zatímco ostatní vybrané oddíly měly hodnoty 6,3 – 7,7 %.

Informační a komunikační činnosti zaznamenaly nárůst o 7,2 %, obchod o 7,1 %, veřejná správa a obrana stejně jako vzdělávání o 7,0 %. V energetice se mzdy zvýšily o 6,2 % a v zásobování vodou, činností souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi o 5,9 %. Ještě nižší byl tentokrát nárůst ve zdravotní a sociální péče (5,6 %).

Tím už se dostáváme do oblasti odvětví se silně podprůměrným mzdovým růstem pouze okolo pěti procent. V peněžnictví a pojišťovnictví stoupla průměrná mzda o 5,1 %, v ostatních činnostech o 5,0 %, a vůbec nejnižší hodnotu zaznamenala těžba a dobývání (4,8 %).

Nejvyšší mzdové úrovně si i ve 2. čtvrtletí 2025 užívali zaměstnanci ve dvou tradičních odvětvích: v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na 87 477 Kč, a v peněžnictví a pojišťovnictví s úrovní 84 702 Kč. Třetí příčku držela s odstupem výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s hodnotou 69 598 Kč a za ní se dostaly profesní, vědecké a technické činnosti s 63 235 Kč.

Nepřekvapující bylo i pořadí z opačné strany. V ubytování, stravování a pohostinství byla průměrná mzda stále nejnižší a nepřesáhla ani třicetitisícovou hranici (29 270 Kč). Druhá nejnižší byla u administrativních a podpůrných činností s průměrnou mzdou 35 335 Kč. Na třetím místě byly ostatní činnosti s 36 325 Kč a na čtvrtém následovalo zemědělství, lesnictví a rybářství, kde vzrostla na hodnotu 37 739 Kč.

Dlouhodobý vývoj mezd v odvětvích – srovnání s 1. pololetím 2019

Je nutné upozornit, že nově zveřejněné údaje za 1. pololetí 2025 jsou předběžné, pocházejí z úlohy s menším výběrovým vzorkem podniků či organizací (výkaz Práce 2-04), po promítnutí výsledků větších ročních úloh (výkazy ÚNP 4-01 a P 5-01) a propojením s administrativními zdroji dat (především ČSSZ) budou v dalších obdobích upřesněny. Rok 2019 je uzavřený s definitivními výsledky.

Celkově se průměrná mzda zvýšila za šestileté období nominálně o 42,6 %. Reálně se však snížila o 0,6 %, neboť ceny v tomto období vzrostly o 43,5 %. Tento obecný obraz však málo vypovídá o situaci zaměstnanců z různých oborů.

Osm odvětvových sekcí již aktuálně vykazuje úroveň reálných mezd vyšší, než měly v 1. pololetí 2019, naopak zbývajících jedenáct ji ještě nedosáhlo. Pět sekcí CZ-NACE má dokonce již reálnou mzdovou úroveň vyšší o 5 a více procent. V první řadě jde o energetiku, kde se za sledované období reálná mzda zvýšila o 9,5 %. Na druhém místě jsou administrativní a podpůrné činnosti s nárůstem o 7,5 %, na třetím informační a komunikační činnosti s 5,8 %, na čtvrtém nemovitosti s 5,6 % a na pátém profesní, vědecké a technické činnosti s 5,0 %.

Na druhé straně výrazně horší mzdovou úroveň mají ti, kteří pracují ve čtyřech odvětvích, kde se mzdy reálně propadly o 5 a více procent. Jde o veřejnou správu a obranu (-9,5 %), o vzdělávání (-6,9 %), kulturní, zábavní a rekreační činnosti (-5,1 %) a peněžnictví a pojišťovnictví (-5,0 %).

Zatímco v některých odvětvích byly trendy plynulé, v jiných byly změny ve mzdových úrovních skokové, což především souviselo s bouřlivým vývojem na trhu práce spojeném s opatřeními proti infekci covid-19. Proto byl ostatně vybrán jako základna tohoto srovnání rok 2019, že tomuto předcházel.

Typické je to především pro zdravotní a sociální péči, kde v 1. pololetí 2021 byly vyplaceny vysoké mimořádné odměny a průměrná mzda nominálně meziročně stoupla o 27 %, načež v dalším roce se popadla o 12 %. V energetice došlo ke skoku v 1. pololetí 2023, kdy se mzdy nominálně zvýšily o 18 %, následující rok jen o 4 %. Výrazně rozkolísaný byl vývoj také u nemovitostí, kde najdeme propad o 6 % (1. pololetí 2020) a o dva roky později nárůst o 19 %. Zajímavá je také změna pořadí na prvním místě: zatímco v letech 2019 a 2020 byla nejvyšší průměrná mzda v peněžnictví a pojišťovnictví, od roku 2021 již vedou informační a komunikační činnosti, a to se stále větším odstupem.

Regionální vývoj

Z pohledu počtu zaměstnanců došlo ve 2. čtvrtletí 2025 opět k odlišnému vývoji v různých krajích. V devíti krajích došlo k meziročnímu poklesu. Ty nejvýraznější byly o 1,1 % v Moravskoslezském kraji, dále o 1,0 % v Karlovarském, shodně o 0,8 % v krajích Libereckém a Královéhradeckém, a v Ústeckém kraji klesly o 0,6 %. Ve zbylých se počty snížily do 0,5 %. Celkem v těchto krajích ubylo 12 tis. pracovních míst. O kladnou celkovou bilanci se opět zásadně postaral masivní nárůst v Praze o 23,4 tis., což relativně představovalo zvýšení o 2,9 %. Menšími nárůsty hlavnímu městu sekundovaly také čtyři další kraje, což však početně přidalo jen 2,7 tis.: Jihomoravský kraj s přírůstkem 0,4 %, Středočeský, Plzeňský a Pardubický (shodně 0,1 %).

U vývoje průměrných mezd je ve 2. čtvrtletí 2025 krajský rozptyl podstatně menší než v třídění podle odvětví. Nominálně mzdy rostly v rozmezí od 5,6 % do 8,2 %. Tento nejvyšší mzdový růst byl tentokrát ve dvou krajích: v Praze a Moravskoslezském kraji. S malým odstupem je následují kraje Jihomoravský a Pardubický s 8,1 %. Ve Středočeském kraji mzdy vzrostly meziročně o 7,8 %, v ostatních krajích byl nárůst již podprůměrný. Nejhůře aktuálně dopadl Ústecký kraj (5,6 %), v Libereckém kraji se mzdy zvýšily jen o 6,4 %, v kraji Vysočina o 6,7 % a v Karlovarském o 6,8 %.

Podle absolutní úrovně výdělků zůstala Praha stále výdělkově nejbohatším regionem, průměrná mzda tu byla 62 307 Kč. Na druhém místě byl Středočeský kraj s 52 381 Kč a na třetím Jihomoravský s hodnotou 48 049 Kč. Hranici 45 tisíc překonaly ještě Královéhradecký kraj s 46 807 Kč, Plzeňský kraj s 45 708 Kč a Ústecký s 45 024 Kč, ostatní zůstaly pod ní. Na druhé straně Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (41 944 Kč) a jako jediný aktuálně pod hranicí 43 tis. korun. V Moravskoslezském kraji, který je po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji region s nejvyšším počtem zaměstnanců (413,1 tis.), dosáhla průměrná mzda 44 370 Kč.

* * *

Mediány a decilové rozpětí mezd, třídění podle pohlaví

Rychlá informace za 2. čtvrtletí 2025 obsahuje také údaj o mzdovém mediánu, který je vypočtený z matematického modelu distribuce a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň; zároveň byly vypočteny také krajní decily a revidovány údaje minulého období. Ve 2. čtvrtletí 2025 se mzdový medián dostal na 41 115 Kč, to je o 7,2 % (2 778 Kč) více než ve stejném období předchozího roku.

Desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami pobírala hrubou mzdu pod hranicí 22 283 Kč (dolní decil meziročně vzrostl o 8,3 %), na druhé straně desetina s nejvyššími mzdami měla mzdy nad hranicí 80 856 Kč (horní decil se zvýšil o 8,0 %). Decilový poměr jako jeden z ukazatelů šíře distribuce meziročně stagnoval na hodnotě 3,6; oblast středních mezd přitom vzrostla nejméně.

Prostřední mzdy mužů byly vyšší než u žen, ve 2. čtvrtletí 2025 byla mediánová mzda žen 37 935 Kč (meziročně vzrostla o 7,3 %), zatímco u mužů 44 465 Kč (vzrostla o 7,5 %). Mezera v prostředních výdělcích podle pohlaví se meziročně nevýrazně zvýšila o 0,2 p.b. na 14,7 %.

Zároveň byly mzdy mužů rozprostřené v podstatně větší šíři, zejména oblast vysokých výdělků byla výrazněji vyšší než u žen: ženy měly horní decil 69 143 Kč a muži 92 847 Kč, čímž byla mezera u vysokých výdělků 25,5 %. U nízkých výdělků byl naopak rozdíl menší a meziročně slabší: ženy měly dolní decil 21 598 Kč, muži pak 22 961 Kč, což představuje mezeru 5,9 %.

* * *

Předběžné výsledky Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) za 1. pololetí 2025 přinášejí podrobnější vhled do mzdových struktur, distribucí a socioekonomických třídění. ISPV však používá odlišnou metodiku výpočtu osobního výdělku zaměstnance (především vylučuje veškeré absence), a tyto údaje proto nejsou porovnatelné s výše uvedenými hodnotami mezd ani s čísly v tabulkách k Rychlé informaci ČSÚ.

Pololetní výsledky ISPV ukazují mediánovou mzdu 42 926 Kč, meziročně vyšší o 6,6 %. Prostřední mzda žen byla 39 675 Kč a mužů 46 206 Kč. Počet záznamů o mužích se meziročně snížil o 0,3 %, zatímco u žen vzrostl o 1,4 %.

V třídění podle platné klasifikace zaměstnání CZ-ISCO pobírali nejvyšší výdělky řídící pracovníci s mediánem 85 422 Kč, ten se meziročně zvýšil o 8,2 %, tedy nadstandardně. Mzdy manažerů byly nejvíce diferencované, decilový poměr byl 4,8, neboť desetina těch nejlépe placených brala více než 212 348 Kč, opačná desetina měla méně než 43 985 Kč. Druhá hlavní třída specialistů měla druhý nejvyšší medián 58 544 Kč, nejbohatší desetina pobírala více než 125 219 Kč, decilový poměr byl 3,2. Zároveň se u nich prostřední mzda meziročně zvýšila méně (o 6,9 %). Třetí hlavní třída CZ-ISCO zahrnuje technické a odborné pracovníky, ti měli medián 49 389 Kč; čtvrtá hlavní třída úředníků pak měla 38 151 Kč, mediány u těchto hlavních tříd vzrostly meziročně poněkud více (o 7,7 %, resp. 7,4 %). U páté skupiny pracovníků ve službách a prodeji zhruba každý třetí patřil k nízkovýdělkovým zaměstnancům (za nízkovýdělkového zaměstnance je obecně považován takový, který pobírá méně než 2/3 celkové mediánové mzdy, podle ISPV za 1. pololetí 2025 šlo o hranici 28 617 Kč); měli decilové rozpětí 22 846 Kč až 50 752 Kč a medián 32 459 Kč. Zároveň u nich mzdy meziročně vzrostly jen slabým tempem (o 5,6 %). Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství jsou trvale nejméně početnou hlavní třídou, měli mediánovou mzdu 34 638 Kč, která meziročně vzrostla o 5,8 %. Řemeslníci a opraváři měli medián 40 394 Kč a obsluha strojů a zařízení, montéři 38 871 Kč, u těch došlo ke slabším zvýšením o 5,9 %, resp. 6,5 %. U pomocných a nekvalifikovaných pracovníků je stabilně nejnižší mzdová úroveň, aktuálně vzrostl medián nejsilněji o 8,6 % na 27 145 Kč, přesto tak měli nadpoloviční podíl zaměstnanců v pásmu nízkých výdělků, decilové rozpětí bylo 21 105 Kč až 42 255 Kč, a najdeme u nich nejmenší decilový poměr (2,0), tedy slabá diferenciace.

Pro mzdové mediány v třídění podle věkových kategorií platí, že meziročně došlo k nejrychlejšímu růstu (o 6,9 %) u skupin vyššího středního věku (40–49 a 50–59 let), které jsou nejpočetnější, zatímco u nejmladší kategorie zaměstnanců do 20 let to bylo jen o 2,0 %. U této nepočetné kategorie je navíc tradičně nejnižší prostřední mzda, aktuálně byla jen 29 137 Kč. Zároveň jich ve vzorku šetření výrazně přibylo (o 5,1 %). Ve věku 20–29 let byl medián mezd již na podstatně vyšší úrovni (39 351 Kč) a pro kategorii 30–39 let byl vůbec nejvyšší (45 118 Kč). V dalších dvou desetiletých kategoriích se mzdy mírně snižují, na 44 451 Kč pro kategorii 40-49 let a na 42 298 Kč pro 50-59 let. Konečně pro 60leté a starší byl medián 41 956 Kč, tedy jen o málo nižší než pro předchozí kategorii, jenže v této je ve srovnání s předchozí počet zaměstnanců pouze 41 % a typicky zůstávají déle pracovat ti kvalifikovanější a lépe placení. Meziročně se tu však počet záznamů zvýšil o 7,1 %, neboť populace v průměru stárne a pracovní kariéra se protahuje do vyššího věku.

Mzdy jsou také značně strukturované podle stupně dosaženého vzdělání zaměstnance – nejvyšší výdělky pobírali opět vysokoškoláci, prostřední mzda u nich byla 59 155 Kč, meziročně se navíc zvýšila nejrychleji (o 7,5 %). Mzdy zaměstnanců se základním či nedokončeným vzděláním naopak vzrostly nejméně (o 5,2 %) a zůstaly nejnižší (33 768 Kč). Středoškoláci s maturitou si vydělali mnohem více (43 504 Kč) než ti bez ní (36 475 Kč), ale méně než zaměstnanci s vyšším odborným, resp. bakalářským vzděláním (50 061 Kč).

Sledují se také výdělky zaměstnanců podle státního občanství, neboť zhruba desetina záznamů ISPV náleží zaměstnanci s jiným než českým občanstvím. Z velkých cizineckých skupin jsou v ČR nyní nejvíce zastoupeni Ukrajinci, u nichž se počet záznamů dále meziročně zvýšil, aktuálně o 4,8 %, naopak počty Poláků a Bulharů se snížily zhruba o desetinu. Ještě více však narostla nerozlišená skupina ostatních občanství (o 11 %). Nejvyšší mediánovou mzdu z velkých cizineckých skupin v Česku měli Slováci (50 316 Kč), byla dokonce o 16 % vyšší než u zaměstnanců s českým občanstvím (43 283 Kč). Naopak o 22 % nižší než česká byla mediánová mzda u Ukrajinců (33 828 Kč), ale vzrostla meziročně o takřka 9 %. Nižší než české byly také mzdové úrovně u dalších tří menších skupin, tedy Bulharů (nižší o 7 %), Rumunů (o 4 %) a u Poláků (o 2 %). U bobtnající skupiny ostatních cizinců se medián mezd (41 889 Kč) zvýšil jen o 2,9 %.

Zpracoval: Dalibor Holý

Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ

Tel.: +420 274 052 694

E-mail: dalibor.holy@csu.gov.cz