Fondy: Přízrak Private Investors opět povstal aneb dvojsečná zbraň depozitářů

Veronika Joštiaková

Událost týdne:Irák, Irák a ještě jednou Irák. Postava Saddáma Husajna nadále zaklíná trhy, nicméně na scéně kolektivního investování v uplynulém týdnu zazářil jiný strašák. Strašákem se stala investiční společnost Akro, která by po šetření Komise pro cenné papíry mohla přijít o licenci. Důvodem je fakt, že Akro nesplnilo požadavky platné legislativy a nenašlo si včas pro své fondy nového depozitáře, který by nahradil problematickou Union banku. KCP navíc nařídila, aby se společnost zdržela nakládání se svým majetkem a majetkem obhospodařovaných podílových fondů a úkonů, které s obhospodařováním majetku souvisí. Výjimkou jsou pouze úhrady závazků vzniklých před zahájením tohoto řízení, úhrady nezbytných provozních a mzdových výdajů a provedení úkonů směřujících k zajištění ochrany obhospodařovaného majetku. Když se podíváme do historie fondů spravovaných investiční společnosti Akro, zjistíme, že potíže s depozitáři se jí táhnou jako červená niť. Do křížku se totiž dostalo i s Raiffeisenbank, která byla depozitářem fondů před UB. Předmětem sporu byl OPF Akro Svět, který krachem makléřské společnosti Private Investors přišel o téměř celý svůj majetek. Otázka byla jasná – jak je možné, že taková renomovaná instituce, která z titulu depozitáře měla na fond dohlížet, přehlídla fakt, že majetek Akro Svět neleží na jeho vlastním účtu? Musela přeci vědět, že pokud jsou peníze na sběrném účtu PI, v případě jeho krachu fond o všechno automaticky přijde.