Alternativní pohon má už téměř 60 tisíc firemních vozů, roli hrají i dotace a daňové úspory. Hybridů je stále více než elektromobilů

Vozů s alternativním pohonem v českých firmách roste, čemuž hojně přispěla i finanční podpora ze strany státu. Dotační výzva Záruka Elektromobilita, která byla spuštěna 1. ledna 2024, umožnila podnikatelům bez rozdílu velikosti čerpat finanční příspěvek na nákup elektromobilů nebo výstavbu a pořízení dobíjecích stanic. Enormní zájem žadatelů o celkovou částku 1,95 miliardy Kč vedl k předčasnému ukončení programu, který měl původně běžet až do letošního září. Boom elektromobilů ve firmách potvrzují i čísla – v roce 2024 jich bylo registrovaných 7 342. V předchozím roce to byly čtyři tisíce a letos se počet registrovaných vozů zatím pohybuje lehce přes tři tisíce.

A právě dotační programy přispěly k tomu, že elektromobily momentálně tvoří 37 % z celkového počtu vozů na alternativní pohon. Auta využívající kombinaci benzín + plyn si připisují 26 % a kombinace elektropohonu s naftou či benzínem pak celkem 28 %. Auta využívající pouze plyn zaujímají jen necelých 8 % z celkového počtu.

„Vlastnictví nízkoemisních či bezemisních vozidel se pro firmy výrazně vyplácí i z pohledu daní a odvodů. Díky změně zákona o daních z příjmů nyní zaměstnanci, kteří mají využívají tyto automobily i soukromě, platí nižší daň z nepeněžního příjmu z pořizovací ceny auta. Navíc jsou tyto vozy osvobozené od silniční daně a často platí i výhody při registraci, mýtném či při poplatcích za provoz,“ doplňuje Miloš Myšička, provozní ředitel Saleskit. „V praxi to sníží jak měsíční daňové povinnosti zaměstnanců, tak i náklady firmy — a to i přesto, že pořizovací cena elektromobilu bývá vyšší.“

Veřejné instituce vychází vstříc požadavkům EU

Z pohledu právní formy míří drtivá většina vozů na alternativní pohon do společností s ručením omezeným, které si připisují 57% podíl. Na druhém místě se s odstupem umístily OSVČ (22 %). V první desítce ale najdeme také městské části hlavního města Prahy či organizační složky státu, osmá příčka pak patří církevním právnickým osobám.

„Do nákupů alternativních pohonů v rámci příspěvkových organizací či městských částí může promlouvat také směrnice EU o čistých vozidlech, která definuje minimální podíl ekologických vozidel například i u provozovatelů veřejné dopravy, a ovlivňuje tak nákupy v sektoru veřejných zakázek,“ dodává Miloš Myšička ze Saleskit.

Nejvíce firemních vozů s alternativním pohonem najdeme v oboru silniční nákladní dopravy, vedou zde hybridní vozy na benzín a plyn. Na druhém místě jsou společnosti podnikající ve zprostředkování velkoobchodu, na třetím pak firmy z oboru stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních. Žebříček deseti nejfrekventovanějších oborů uzavírají subjekty zaměřené na instalace vody, topení a plynu.

Moravskoslezský kraj elektromobilům příliš nefandí, vládnou klasické hybridy

Dle očekávání najdeme nejvíce vozů s alternativním pohonem v Praze, za kterou se s odstupem umístily Jihomoravský, Středočeský a Moravskoslezský kraj. Zatímco v celkovém počtu vozů jsou tyto tři kraje poměrně vyrovnané, v počtu čistě elektromobilů Moravskoslezský zaostává – a naopak vede na množství hybridů v kombinaci benzín + plyn. Vozy jezdící částečně na bio složku pak vůbec nenajdeme Plzeňském a Karlovarském kraji a na Vysočině.

Alternativním pohonům vévodí „domácí“ Škoda, elektromobily ale opanuje Tesla

Nejvíce elektromobilů v českých firmách tvoří modely Tesla, které si ukously čtvrtinu z celkového počtu těchto vozů. Druhá je tuzemská Škoda a na třetí příčku dosedl Volkswagen, kterému ovšem na záda zblízka dýchá BMW. V celkovém pořadí pak v alternativních pohonech vítězí Škoda, na páté místo se probojovaly vozy Dacia, které zároveň s přehledem vedou kategorii oblíbených hybridů benzín + plyn.

Trendu rostoucí elektromobility odpovídá i průměrné stáří vozů na alternativní pohon. U elektromobilů jezdí ve firmách nejvíce vozů registrovaných v roce 2021, oproti tomu hybridy s bio složkou byly vyrobeny průměrně v roce 2012. Velmi frekventovaná kombinace benzínu a plynu si připisuje průměrný rok výroby 2014, tudíž se jedná o vozy přesahující stáří deseti let.

„Data potvrzují, že nové přírůstky do firemních flotil opanují auta na elektrický, případně hybridní pohon kombinující elektro pohon s benzínem. Hybridní vozy na benzín a plyn oproti tomu spíše dosluhují a ustupují elektrickému pohonu, a to i vlivem výše zmiňovaných dotačních výhod či odpočtů,“ uzavírá Miloš Myšička.