Proč nebývale zdraží regulovaná cena elektřiny? Češi začínají pořádně platit za Green Deal EU a od zdražení dané válkou už jim vláda nepomůže

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Zdražení regulované složky plateb za elektřinu domácnostem o 71 procent je nebývalé. Meziročně totiž zpravidla dochází ke změnám v rozsahu jednotek procent, a to často spíše nižších jednotek. Jistou výjimkou byl loňský rok, kdy Energetický regulační úřad redukoval regulovanou složku o bezmála sedmnáct procent. Jakkoli toto snížení bylo nebývale rozsáhlým meziročním pohybem, v porovnání s nyní zamýšleným zdražením, o oněch 71 procent, byl jeho rozsah pouze zhruba čtvrtinový.

Energetický regulační úřad v markantním navrhovaném zvýšení regulované složky zohledňuje zejména to, že cena silové elektřiny je v Česku stále na poměrně vysoké úrovni, a to navzdory razantnímu poklesu v porovnání s loňskými astronomickými maximy. Cena silové elektřiny kupované na rok dopředu je nyní v Česku zhruba o 230 procent vyšší, než odpovídá průměru let 20142019.

Graf: Elektřina - ceny a grafy elektřiny, vývoj ceny elektřiny  1 kWh - 3 roky - měna CZK 

Růst cen silové elektřiny v řádu stovek procent odráží několik faktorů. Zejména se jedná o dopady války na Ukrajině a odstřihávání podstatné části EU od relativně levných ruských energií, zejména plynu. Dále jde o důsledek zelené agendy EU, jejímž klíčovým cílem je – v souladu s souborem regulací v podobě Green Dealu EU – dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. S tím je spojeno například zdražování emisních povolenek. Cena emisní povolenky EU v posledních pěti letech vzrostla o zhruba 400 procent. Ve vyšší ceně silové elektřiny se odrážejí také další faktory, jako je například německá energetická transformace – takzvaná Energiewende – a s ní související odklon Německa od provozně relativně levné výroby jaderné elektřiny.

Rapidní růst cen silové elektřiny je na evropských burzách, i v Česku, patrný zvláště od druhé poloviny roku 2021. V příštím roce jej tedy lidé v Česku pocítí dosud nejpalčivěji právě i v regulované složce svých plateb za elektřinu. Relativně drahá silová elektřina totiž zvyšuje náklady na elektřinu určenou na krytí ztrát a taktéž obecně náklady na poskytování podpůrných služeb. Od roku 2021 také vzrostly náklady na investice v elektrizační soustavě, které odrážejí vyšší ceny stavebních prací i materiálů.

Dalším zdrojem růstu regulované složky ceny elektřiny je zásah vlády v podobě ukončení platby příspěvku za obnovitelné zdroje energie. V příštím roce bude tato platba uskutečňována samotnými domácnostmi a firmami, nikoli z prostředků veřejných rozpočtů. Vláda tím chce přispět k ozdravení veřejných financí. Letos platbu odpouštěla – brala ji tedy na sebe –, aby ekonomice od drahých energií alespoň částečně ulevila. Po poklesu cen silové elektřiny má nyní vláda zjevně pocit, že této úlevy už dále není třeba.

Vláda na domácnosti a firmy přenáší od příštího roku opět také platby související se zmíněnými technickými ztrátami v přenosové a distribuční soustavě nebo rovněž uvedené platby na podpůrné služby.

V nárůstu cenu regulované složky elektřiny se tak odráží jak vlastní markantní zdražení silové elektřiny na burzách EU, které je zvláště patrné v letech 2022 a 2023, a pak také fakt, že na rozdíl od letoška už vláda nebude od drahých energií domácnostem a firmám ulevovat za cenu nárůstu veřejného zadlužení.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank

TRINITY BANK

Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč.

Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.

Více informaci na: www.trinitybank.cz