Norská doprava má být zelenější a bezpečnější

Snížení emisí, zvýšení efektivity, modernizace a snížení počtu nehod. To jsou nejčastěji skloňované pojmy v souvislosti s dopravními plány Norska. Geograficky je Norsko velmi specifické a pro dopravní infrastrukturu náročné. Sever je od jihu vzdálen více než 1700 kilometrů, což je téměř čtyřikrát více než vzdálenost mezi nejzápadnějším a nejvýchodnějším bodem Česka.

Ilustrační foto: Shutterstock

Rozvoj silniční a železniční infrastruktury, zejména v odlehlejších oblastech, je prioritou nové vlády. Jedná se jak o budování nových úseků, tak o modernizaci stávajících, a to často v náročných terénních a klimatických podmínkách, což vyžaduje mimo jiné stavbu mnoha mostů a tunelů. Norsko plánuje do roku 2033 investovat do dopravy 1 200 miliard norských korun (3 000 miliard ).

PRIORITOU JE SNÍŽENÍ EMISÍ

Z programových dokumentů norského rezortu dopravy jasně vyplývá, že snížení emisí je nyní naprostou prioritou. Zelenější volby v dopravě by měly pomoci k naplnění klimatických cílů. Norsko chce být lídrem v implementaci nových digitálních dopravních řešení v oblasti automatizace a elektrifikace dopravy, nulových emisí, sdílené mobility a konektivity dopravních řídících systémů.

V současné době produkuje sektor dopravy přibližně třetinu norských emisí skleníkových plynů. Klimatická část dopravního plánu předpokládá, že do roku 2030 se produkce emisí sníží na polovinu ve srovnání s rokem 2005. Vláda chce motivovat cestující k upřednostnění veřejné dopravy. Rozšíření dopravní sítě a snížení cen mají být klíčovými faktory. Připravuje se navýšení dopravních kapacit, které využívají technologie šetrnější ke klimatu. Od roku 2025 budou moci norská města pořizovat pouze takové nové autobusy, které budou mít nulové emise. Snižování emisí se bude týkat i letecké a lodní dopravy. Provoz norských letišť má být do roku 2030 bez fosilních paliv, připravuje se i bezemisní provoz vnitrostátní letecké dopravy a řady trajektových spojů.

BOOM ELEKTROMOBILITY

V segmentu osobních aut bude pokračovat boom elektromobility. Probíhá rozšiřování sítě dobíjecích stanic. Do konce roku 2023 by měla být zajištěna výstavba rychlodobíjecích stanic v obcích, které jimi dosud nedisponují. Do budoucna plánuje vláda ve spolupráci s Norskou správou veřejných komunikací připravit národní strategii pro dobíjení – identifikaci míst, která jsou perspektivní pro vybudování dobíjecích stanic, a zlepšení stávající sítě.

Připravuje se či již probíhá také rozšiřování páteřních silničních komunikací, například spojující Oslo s Bergenem či Stavangerem (E16 a E134), dále v oblasti západních fjordů (E39 a E136) či za polárním kruhem (E6).

Ilustrační foto: Shutterstock

POSÍLENÍ ŽELEZNIČNÍCH TRATÍ

V oblasti železniční infrastruktury se pozornost soustředí zejména na zkapacitnění vytížených tratí Vestfold, Dovre a Ostfold a tratí směřujících z Oslo do Bergenu či Hamaru. Elektrifikace čeká menší tratě v regionu Trondelag. Diskutuje se také o výstavbě zcela nového vlakového spojení za polárním kruhem, a to od města Bodo (poblíž Lofotských ostrovů) směrem na sever do Narviku a dále do Tromso a Švédska. Kromě uvedených projektů pak probíhá modernizace silničních a železničních tunelů na celém území či výstavba řešení na ochranu před sesuvem půdy. Dalším sektorem, do kterého vláda plánuje investovat, je modernizace stávajících dopravních řídících systémů a vývoj nových inovativních, technologických a digitálních řešení. Na dvou železničních tratích má například na konci roku 2022 dojít k instalaci nového signalizačního systému ERTMS, který by se následně do roku 2034 měl rozšířit na celou norskou železniční síť. V současné době jde o jeden z největších ICT projektů v Norsku.

BILIONOVÉ INVESTICE

Předpokládaný finanční rámec rozvoje dopravní infrastruktury v následujících deseti letech je velmi štědrý, Norsko plánuje do roku 2033 investovat do dopravy 1 200 miliard norských korun (3 000 mld. ). Přibližně 550 miliard NOK (1 400 mld. ) je vyčleněno na silniční síť, 400 miliard NOK (1 000 mld. ) na výstavbu a modernizaci železničních tratí, 80 miliard NOK (200 mld. ) na rozvoj městské infrastruktury a zbytek peněz bude rozdělen mezi letiště, přístavy a investice do nových technologií.

ŠANCE PRO ČESKÉ FIRMY

O zakázky spojené s rozvojem dopravní infrastruktury v Norsku se mohou ucházet české stavební, logistické, dopravní a IT firmy. Důraz je kladen na klimaticky přívětivá řešení. České subjekty se mohou ucházet například o zakázky na stavbu či údržbu tunelů či mostních konstrukcí, mohou dodávat související technologie (razící stroje, zpracování suti, apod.), uplatnění najdou také stavební řešení poskytující zvýšenou ochranu proti sesuvům půdy. Zvýšení kapacity drah v  Norsku vyvolá potřebu nových hnacích vozidel i vagonů pro veřejnou dopravu. Příležitosti existují také v oblasti dodávek konstrukčních materiálů pro stavbu železničních a tramvajových tratí a jejich součástí či signalizačních zařízení. Samostatnou kapitolou jsou pak příležitosti v oblasti inteligentních dopravních systémů, digitálních řešení, elektrifikace hromadné i osobní dopravy (například rozšiřování sítě dobíjecích stanic pro elektromobily) či senzorových technologií.

Související tendry jsou průběžně zveřejňovány na norském portálu veřejných zakázek Doffin. Státní dopravní společnosti, které za projekty zodpovídají, pořádají tematické webináře za účelem prezentace jednotlivých infrastrukturních projektů.

Ondřej Fiala, zástupce velvyslance, Velvyslanectví ČR v Oslo

Zuzana Parthonová, stážistka, Velvyslanectví ČR v Oslo



Moderní ekonomická diplomacie



Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.