Londýn sází na inovace a zelené technologie

Spojené království se chce v pobrexitové éře profilovat jako světový lídr, a to nejen v oblasti zahraničně-politické, ale také obchodní. Tradiční zastánce liberálního mezinárodního obchodu si od odchodu z Evropské unie slibuje možnost zvýšení své konkurenceschopnosti, rozvoj nových partnerství a větší flexibilitu v budoucí podpoře ekonomiky.

Britská vláda hodlá silně podpořit rozvoj elektromobility. Foto: Shutterstock

Británie vidí cestu zejména na poli inovací, vědy a výzkumu, ale i v boji proti klimatickým změnám a v zelených technologiích. Británie se zavázala k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Stejně jako v jiných zemích je nyní kladen důraz na podporu zdravotnictví, digitalizaci a technologie umožňující komunikaci na dálku.

Dopad pandemie na britskou ekonomiku, silně založené na službách, je největší ze zemí G7. V roce 2020 se propadla zhruba o 10 % HDP a státní dluh se poprvé od 60. let přiblížil 100 % HDP. Propad HDP o 20 % v druhém kvartálu 2020 byl největším poklesem od roku 1709, kdy v době kalamity Great Frost zamrzly přístavy. Británie nyní očekává relativně rychlé oživení, předpokládá růst ve výši 4 % pro rok 2021 a 7,3 % v roce následujícím.

KONKURENČNÍ VÝHODA?

Britská vláda věří, že posun k nízkouhlíkové ekonomice zemi zajistí konkurenční výhodu. Loni v listopadu premiér Boris Johnson představil svůj desetibodový zelený plán, na který bylo vyčleněno 12 miliard liber. Od roku 2030 se počítá se zákazem prodeje aut se spalovacími motory (prodej některých hybridních automobilů a dodávek bude pokračovat až do roku 2035), budou zavedeny granty pro elektromobily a financován rozvoj dobíjecích stanic. Do roku 2030 chce Británie zečtyřnásobit výrobu offshore větrné energie na 40 GW. Vládní strategie počítá s celkovou výrobou 33 % energievětru, poptávka je i po technologiích k udržení stability elektrické sítě a úložištích. Financování ve výši jedné miliardy liber je vyhrazeno na zateplení domácností, izolace, výměnu kotlů atd.

Posun k obnovitelným zdrojům na ostrovech souvisí nejen se zelenými cíli. V příštích deseti letech bude završena životnost 25 % britskýchelektráren, příležitosti tak lze hledat jak ve výstavbě nových zařízení, tak ve vyřazování (decommissioning) starých elektráren, nebo i například v nakládání s jaderným odpadem. Británie chce do roku 2025 ukončit provoz všech hnědouhelných elektráren, svůj závazek však hodlá urychlit a skončit s uhlím již tento rok, symbolicky k začátku klimatické konference COP26, která se má konat v listopadu ve skotském Glasgow. V energetickém sektoru v Británii úspěšně působí i české firmy, například Energetický a průmyslový holding bude v Severním Irsku modernizovat uhelnou elektrárnu Kilroot Power Station na nízkouhlíkový energetický park. ČEZ má podepsané memorandum o porozumění o vývoji malých modulárních reaktorů s Rolls-Roycem, který vede britské konsorcium zabývající se jejich vývojem.

Do popředí pozornosti se v době pandemie dostala podpora Národní zdravotníslužby (NHS), která je dlouhodobě podfinancovaná a nutně potřebuje investice do nových zařízení, stejně jako rekonstrukci již existujících nemocnic. Kromě nových nemocnic chce vláda investovat do výstavby jednotek intenzivní péče nebo operačních sálů. Vyčleněno je i financování na výstavbu 40 psychiatrických klinik a klinik pro pacienty s dlouhodobými následky po covidu. Británie zároveň podobně jako ČR trpí nedostatkem zdravotnického personálu. Lidé s medicínským vzděláním jsou tak jednou z upřednostňovaných kategorií v rámci nového imigračního systému.

Lockdowny, covidové restrikce a nutnost dodržování hygienických opatření vedly i k výraznému nástupu digitalizace, poptávka je po technologiích umožňujících práci z domova i vzdělávání na dálku. V některých oblastech Anglie je velmi špatné internetové pokrytí, vláda chce do roku 2025 zajistit širokopásmové gigabitové připojení pro každou domácnost.

 

Poděkování Národní zdravotníslužbě, která stojí v čele boje proti pandemii. Foto: Shutterstock

TRADIČNÍ AUTOPRŮMYSL

Tradičním odvětvím, ve kterém na britském trhu působí také české firmy, je automobilový průmysl. Většina dovážených dílů pro výrobu vozidel pochází ze zemí EU, pro britskéfirmy tak tvrdý brexit představoval výraznou hrozbu. I v automobilovém průmyslu se klade důraz na nové, zelené a nízkoemisní technologie. Před pandemií klesaly prodeje nových aut, nárůst v roce 2019 zaznamenaly pouze hybridní a elektrické vozy. Britská města mohou zavádět nízkoemisní zóny, do kterých mohou zdarma vjet pouze auta splňující nejpřísnější ekologické normy. Například londýnská zóna se v říjnu výrazně rozšíří na celý vnitřní Londýn, omezování vjezdu do centra se však netýká jen hlavního města, podobné zóny zavádí i například Oxford, Cambridge, Edinburgh nebo Leeds. V některých případech plány odložila pandemie, trend však bude pokračovat.

Přestože stoupá obliba a poptávka po alternativních druzích dopravy, do nichž investují i větší britská města (sdílená kola, elektroskútry, rozšiřování cyklostezek a chodníků pro pěší), stejně tak se výrazně investuje i do obnovy a výstavby silniční sítě. Zelenou dostal i kontroverzní projekt rychloželeznice HighSpeed2, který má spojit Londýn se severem Anglie. Projekt, od kterého si vláda slibuje podporu ekonomiky a pracovních míst, se však setkává s kritikou jako příliš drahý, nepotřebný a neekologický.

ZALOŽENÍ POBOČKY

Pro dlouhodobé působení na britském trhu se může jako strategické rozhodnutí jevit založení pobočky. Vlastní entita v Británii může usnadnit pobrexitovou realitu – nově nelze například využívat autorizovaného zástupce v EU pro britský trh a je nutné mít místního zástupce, stejně tak od ledna začala platit nová imigrační pravidla i pro občany EU. Založení firmy je ve Spojeném království relativně jednoduchý proces. Registrace obvykle trvá zhruba týden, doporučuje se, aby dokumenty připravil britský právník. Při zřizování bankovního účtu je naopak potřeba se obrnit trpělivostí, může se jednat o několikaměsíční proces, který byl pandemií a komunikací na dálku spíše ztížen.

Dlouhodobé působení firem v Británii by výhledově mohly usnadnit i takzvané freeports, které by v osmi anglických lokalitách měly vzniknout do konce roku. Britská vláda zároveň jedná o zřízení dalších ve Skotsku a Walesu. V rámci freeport zón budou zvýhodněné daňové podmínky, na pracovní místa ve freeportu se budou vztahovat i nižší sociálníodvody. Většina oznámených zón bude otevřena ve střední a severní Anglii, v tradičně průmyslové části země.

Pro Českou republiku je Spojené království jedním z nejvýznamnějších obchodních partnerů, za posledních 20 let vzrostl český export sedmkrát, za rok 2019 dosáhl 206 miliard korun. Vývoj obchoduroce 2020 kopíroval celkovou ekonomickou situaci obou zemí, nicméně i tak české firmy vyvezly do Británie zboží za 177 miliard korun. Nové příležitosti tento trh s 66 miliony obyvatel nabízí i přes covid a brexit.

MICHAELA CHRTOVÁ, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Londýně

Moderní ekonomická diplomacie



Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.